Krize drtí ženy s dětmi. O práci přicházejí častěji než ty bez dětí, ukazují data

V průběhu koronavirové krize se v České republice zadlužila asi polovina samoživitelek a samoživitelů. Ještě loni v květnu ale s dluhy žila jen asi třetina z nich. Vyplývá to z průzkumu programu Vaše výživné. Období koronaviru se dotklo osmi z deseti dotazovaných rodičů samoživitelů, 40 procent z nich přiznalo, že bez podpory a pomoci rodiny či přátel, by krizi nezvládli. O práci v období první vlny pandemie přišlo 11 procent z nich.

Nejen v tomto ohledu je ekonomická krize vyvolaná šířením SARS-Cov-2 a protiepidemickými opatřeními specifická. Z dat Českého statistického úřady vyplývá, že v důsledku propadu výkonu tuzemské ekonomiky o práci mnohem častěji přicházely ženy než muži. To je zásadní rozdíl oproti hospodářské krizi, které Česká republika čelila v roce 2009 poté, co svět zasáhla finanční krize vyvolaná kolapsem amerického hypotečního trhu.

Genderové nůžky se rozevírají

Ještě v prvním čtvrtletí loňského roku bylo více nezaměstnaných mužů než žen. Rozdíl se pohyboval v rozmezí čtyř až sedmi tisíc osob. V dubnu se již začala projevovat první vlna pandemie včetně vládních protiepidemických opatření a počet nezaměstnaných mužů i žen byl téměř navlas stejný. V květnu počet žen bez práce předčil nezaměstnané muže o necelé čtyři tisíce.

Během letních měsíců se pak karta často obracela, ale od září už můžeme pozorovat jasný trend: Nezaměstnanost v této krizi daleko častěji postihuje ženy než muže. Vůbec nejvíce se „genderové nůžky“ na trhu práce rozevřely v lednu. Tehdy Český statistický úřad evidoval skoro 100 tisíc nezaměstnaných žen, ale jen necelých 70 tisíc nezaměstnaných mužů.

„Ano, tato krize je skutečně jiná právě v tom, jak dopadá na muže a na ženy. Častější ztráta práce u žen má několik příčin, které se sešly naráz. Asi nejvýznamnějším faktorem je uzavření značné části sektoru služeb během první i druhé vlny epidemie, kde častěji pracují ženy,“ zmínila pro CNN Prima NEWS jedno z možných vysvětlení Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

Raději daly výpověď

Podle ní také roli sehrálo uzavření škol a přechod na distanční vzdělávání. „Mohlo se projevit, že s dětmi doma v takových situacích častěji zůstávají ženy. Některé se mohly ocitnout v bezvýchodné situaci, kdy se jim nedařilo sladit práci a homeschooling, a tak raději daly výpověď. Předpokládám, že se to týká zejména samoživitelek,“ dodala Hedija, která se dlouhodobě zabývá výzkumem trhu práce.

Tezi s upřednostněním ukončení pracovního poměru kvůli péči o děti v době lockdownu potvrzují zkušenosti rodičů také ze zahraničí. Časopis The Economist popsal příběhy z Velké Británie, Nizozemska, ale i ze Spojených států nebo Jižní Koreje. Rodiče nejčastěji uvádí, že výrazně vzrostly časové nároky na péči o děti, což jim způsobovalo značné problémy při práci z domova.

Mamawebům vládne „fuck“

Často se to prý podepisovalo také na jejich duševní pohodě. Podle Economistu se v době, kdy byly ve Velké Británii zavřené školy, více než zdvojnásobila frekvence slovíčka „fuck“ v diskusích na portálu Mumsnet.com, nejpopulárnějším britském webu o rodičovství.

Data ze Spojených států ukazují, že koronavirová krize měla nejhorší dopad na zaměstnanost žen s dětmi v porovnání s těmi, které děti nemají. Zatímco během nejhlubšího propadu americké ekonomiky se zaměstnanost žen s dětmi propadla asi o šest procent, u bezdětných byl propad jen asi dvouprocentní. Zaměstnanost žen s dětmi se ještě ani po více než roce nevrátila na předkrizovou úroveň, zatímco u bezdětných už je vyšší než před startem pandemie v USA. Při minulé krizi z let 2008 a 2009 byl přitom dopad na zaměstnanost žen s dětmi i bez dětí prakticky srovnatelný.