Jednou z vyšetřovacích verzí tragického úmrtí matky a syna v Krkonoších zůstává pro policisty nešťastná náhoda. I přesto, že mnoho lidí má české hory za bezpečné, čas od času si zrádnost terénu nebo rychlá změna počasí mohou vybrat svou daň. A mnohdy bohužel ani obezřetnost a dobrá příprava nemusí stačit.
Co se v okolí Růžové hory čtyřicetileté Janě a jejímu tříletému synovi Adamovi stalo, se zatím nedá přesně říct. Jendou z verzí zůstává beze sporu nešťastná náhoda. Tu mohly způsobit i sáňky, které byly zachyceny na zřejmě poslední fotografii dvojice. „Jestli náhodou nejeli nějakou zkratkou na sáňkách a nestalo se tam nějaké zranění, na které nemohli reagovat,“ uvažoval profesionální horolezec Radek Jaroš ve vysílání CNN Prima NEWS.
Nebylo by to poprvé, co se jízda na saních v Krkonoších proměnila v tragédii. U nehody s těmi nejvážnějšími následky zasahovala Horská služba například před čtyřmi lety. Čtyřicetiletá žena tehdy ve vysoké rychlosti vyletěla dokonce z upravené dráhy mezi Erlebachovou boudou a Dívčími lávkami u Špindlerova Mlýna. I přesto, že v tomto případě zraněnou svědci brzy objevili, její zranění byla natolik vážná, že jí lékaři už nedokázali pomoci.
O nebezpečí, která hory skrývají, mluvil i Jaroš. „Každé hory jsou zrádné. Zabloudit za mlhy se dá na 100 metrech čtverečních. Stačí odejít 20 metrů od značených tras a člověk může bloudit půl dne,“ sdělil.
Naopak šťastný konec mělo třeba předloňské pátrání po dívce z Německa, která se svým rodičům ztratila v českém lese. Po několikadenním pátráním byla nalezena živá a zdravá.
Na Slovensku zahynulo neobvykle mnoho lidí
Na nebezpečí hor upozornila v pondělí také slovenská horská služba. Ta v tiskové zprávě informovala, že v horách přišlo za loňský rok o život 56 lidí, což je výrazně více než v předchozích letech. V období od roku 2014 v horách nikdy nepřišlo o život více než 40 lidí. Záchranáři upozorňují, že část z těchto nešťastných případů měla společné to, že se turisté vydali do náročného terénu mimo značné stezky, měli nedostatečné vybavení nebo jen málo zkušeností.
V této souvislosti připomněli úmrtí trojice polských horolezců pod Kotlovým štítem ve Vysokých Tatrách. Loni v lednu se do hor vypravili s výstrojí, která nebyla v dobrém stavu, pohybovali se mimo obvyklé sestupové trasy a pro pohyb v takovém terénu neměli výcvik.
Horská záchranná služba uvádí, že úrazy se v horách nevyhýbají ani lidem, kteří v nich žijí nebo pracují. Loni zemřeli například lesní dělníci na Velké Fatře, pastevci na Malé Fatře nebo jeden pracovník lyžařského střediska.