Zatímco naprostá většina Čechů zůstává v posledních měsících uzamčená v doma v republice, fotbalisté Slavie Praha se od konce září podívali do Dánska, Izraele, Německa, Francie, Anglie a teď je čeká výprava do Skotska. Z dané země v této době vidí jen letiště, hotel a stadion, ale to nikomu nevadí. Hlavně, že se může hrát. V dnešní covidové době zvláště složitou organizaci fotbalových „zájezdů“ má na starosti vedoucí mužstva Stanislav Vlček.
Jako hráč byl zvyklý na dokonalý servis. Když se někam cestovalo – třeba při památné Lize mistrů v sezoně 2007–2008, kterou sám Stanislav Vlček „sešívaným“ vystřílel v předkole – dostal do ruky letenku, sednul do aeroplánu, odtamtud ho autobus odvezl do zarezervovaného hotelu se zařízeným stravováním, následovala cesta na trénink a tak dále.
Slávistická ikona z této opečovávané pozice vystoupila a nyní vše zažívá z úplně opačné strany. Vlček už devět let ve vršovickém klubu působí coby vedoucí mužstva. A když v poslední éře pod trenérem Jindřichem Trpišovským a spol. přibývají úspěchy, 45letému Vlčkovi narůstá objem práce. Zvláště během pandemie koronaviru je úloha vrchního logistika cest dost složitá.
„Byl to pro mě obrovský šok, když jsem skončil aktivní kariéru. Začínal jsem poznávat, co všechno se kolem fotbalu točí – kolik starostí, zařizování a jiných věcí. Dříve jsem si to nepřipouštěl. Jen mi řekli, v kolik je sraz v kabině, v kolik se odlétá. O nic jiného jsem se nestaral. Nedá se to srovnat,“ podotýká pro klubovou televizi Vlček, člen Klubu ligových kanonýrů, tedy společnosti mužů, kteří během kariéry zvládli nastřílet 100 a více ligových gólů.
Podobné prozření nedávno zažil také Jiří Bílek, jiný bývalý hráč Slavie, který se po odchodu z trávníku dostal do představenstva Pražanů. „Bavili jsme se o tom. Sám přiznal, že ho až zaráží, kolik věcí se za jediným utkáním skrývá,“ uvádí Vlček a s úsměvem připojuje: „Radši bych hrál.“
„Doba je složitá, a to se týká všeho, i cestování. Komplikace zkrátka jsou, ale my si vážíme toho, že můžeme odehrát zápasy u nás v Edenu,“ zmiňuje Vlček a upozorňuje na fakt, že například bundesligové Lipsko muselo „domácí“ utkání v osmifinále Ligy mistrů proti Liverpoolu hrát v maďarské Budapešti, protože anglický mistr nedostal výjimku k tomu, aby mohl přicestovat do Německa.
Leicester City, přes který Slavia v minulém týdnu velkolepě prošla v play-off Evropské ligy, onu výjimku dostal. Stejně tak skotský tým Glasgow Rangers, který čeká „červenobílé“ teď v osmifinále.
Průzkum hotelů přes videohovor
Cestovatelských zážitků v této výjimečně netypické sezoně mají slávisté už dost. V základní skupině Evropské ligy narazili na německý Bayer Leverkusen, francouzské Nice a izraelský Hapoel Beer Ševa. Ještě předtím se podívali v rámci předkola Ligy mistrů do Dánska, kde hráli s Midtjylandem.
„Co se týče hotelů, nikde jsme neměli problém, vždy to bylo v pohodě, vycházejí nám vstříc. Současná situace je dobrá v tom, že, na letištích nikdo není. Máme je prakticky pro sebe. A to platí i pro ubytování. Na hotelích nejsou žádní lidé, takže někdy otevírají jen kvůli tomu, že dorazíme my,“ zmiňuje Vlček jedno z mála pozitiv pandemie.
Naopak nevýhodou je mimo jiné to, že dříve byl zvyklý prozkoumat osobně místo pro nocleh. To s koronavirem padá. Mapování terénu tedy probíhá pomocí videohovorů s personálem hotelu. „I na toto jsme si celkem zvykli. Asi byste se museli zeptat kluků, jestli jsou spokojení, ale myslím si, že všechny výjezdy byly v pořádku a zvládli jsme to.“ V samotném ubytování jsou pak povinné respirátory, „sešívaní“ jsou uzamčení na vlastním patře, v době stravování mají jídelnu pro sebe a na přípravu pokrmů dohlíží klubový – samozřejmě testovaný – kuchař.
Výprava trvající čtyři dny
Bývalému hráči nejen Slavie, ale také Sigmy Olomouc, Českých Budějovic, Bohemians 1905 nebo belgického Anderlechtu a jeho kolegům se osvědčily odlety z Terminálu 3 Letiště Václava Havla v Praze. „Jsme na to teď zvyklí, vyhovuje nám to – je to jednodušší a daleko pohodlnější,“ poznamenává a doplňuje, že na Ruzyni vždy dorazí poměrně početná skupina. „Většinou cestuje 20 hráčů a zhruba 20 lidí z realizačního týmu. Je nás tedy celkem dost.“
Oproti většině jiných týmů tráví Slavia v dějišti duelu více času. „Co přišel k týmu Jindřich Trpišovský, jezdíme na zápasy v evropských pohárech na čtyři dny – v případě Evropské ligy od úterý do pátku. Máme dost prostoru na to se připravit, není to hektické. Je to na pohodu, klukům to takto sedí. Nechceme nic měnit ani v covidové době,“ říká Vlček, kterému se aspoň částečně uleví ve chvíli, kdy se hráči ubytují.
Stanislav Vlček (v popředí) poté, co v roce 2007 Slavia senzačně vyřadila v posledním předkole Ligy mistrů Ajax Amsterdam. Zdroj: Profimedia.cz
Za jeho časů se přiletělo na místo tak, aby se stihl večerní trénink den před utkáním. To je teď jinak, ovšem neznamená to, že by hráči měli velké množství volného času. „Jindra to prokládá videorozbory a podobnými věcmi.“
Na zajištění všeho není Vlček sám. Ostatně to by ani nešlo. Dost času sebere už jen byrokracie týkající se testování na onemocnění COVID-19. „Formuláře musíte mít připravené před každým utkáním, je to pro mě asi ta nejhorší věc. Musíte mít testy 48 hodin před zápasem, takže je nutné to sladit s tréninkem, aby na sebe všechno navazovalo,“ uvádí rodák z Vlašimi, který má 14 startů v reprezentaci. Jen tak mimochodem, vzhledem k tomu, že Slavia testuje na české poměry nadprůměrný počet lidí, a to i pro evropské zápasy, blíží se útrata za testování deseti milionům.
„Chci, aby všechno fungovalo. Vždycky se něco objeví, nic není stoprocentní. Ale za tu dobu, co tu jsem, si myslím, že to celkem zvládáme,“ uzavírá Vlček.