Hraba: Rušit domácí úkoly je nesmysl. Učitelé často hodnotí jen poslušnost, oponovala Zitková

Domácí úkoly na základních školách by měly zůstat povinné, jinak dojde k ohrožení autority učitelů, domnívá se nestranický senátor Zdeněk Hraba. Odlišného názoru je programová ředitelka konferencí Vzdělání pro budoucnost Helena Zitková. Podle ní jsou úkoly užitečné, jejich vymáhaná povinnost je však problematická, stejně jako jejich hodnocení na standardní škále. Někteří učitelé prý navíc namísto nabytých znalostí oceňují známkami pouze poslušnost žáků, případně jejich rodičů. Debatu o změnách ve školství odstartoval plán ministerstva ke zrušení známek v prvních ročnících základních škol.

„Úkoly jistě přežitek nejsou. Záleží však, co je jejich obsahem a jakým způsobem jsou zadávány a koncipovány – jestli mají prověřit nebo rozšířit znalosti ze školy a zafixovat je. Mají žáky naučit připravovat se na důležité životní zkoušky. Pokud učitel jedná z autoritativní pozice a žádá třeba vypočítat třicet stejných příkladů, to je nesmysl. Pokud je ale úkol zadaný smysluplně, určitě je to dobrá věc,“ věří Hraba.

K TÉMATU: Ani pro jedničkáře už nemáme místo. Střední školy očekávají rekordní počet odmítnutých dětí

V přínosu úkolů jako takových se se senátorem v pořadu Zprávy PLUS na CNN Prima NEWS shodla i Zitková. Na rozdíl od Hraby však odmítá hodnocení domácí práce známkami. „Úkoly považuji za užitečný nástroj k učení, problém je podle mě ale ve vymáhané povinnosti. Známkovat škálou jedna až pět navíc opravdu nelze. Nikdo neví, kdo úkol vypracoval a čí vlastně prokázané znalosti v úkolu jsou,“ vysvětlila odbornice na vzdělávání s tím, že učitelé pak nehodnotí osvojené vědomosti, ale poslušnost žáka, případně rodiče.

„Ustupovat od povinnosti domácích úkolů na základních školách je nesmysl. Bude to jenom dále destruovat autoritu učitele. Když nebudou úkoly povinné, nikdo je dělat nebude. Například možnost bonifikace u známkování, možnost získat jedničky ‚zadarmo‘ z domácích úkolů, to je správná cesta. Ta motivuje k domácí přípravě a rozšiřování znalostí,“ navrhl senátor.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo plán, podle kterého by se mohlo zrušit známkování u prvních tří ročníků základní školy. Nejmladší žáci by namísto klasických známek dostávali takzvané kriteriální hodnocení, jež by mělo být šetrnější k jejich psychice a podalo by jim lepší zpětnou vazbu.

Více o objektivitě známkování, úskalích slovního hodnocení či motivaci a vztahu dětí ke škole se dozvíte ve videu v úvodu článku.