známkování

Slovní hodnocení brzy zřejmě nahradí známkování. Zatímco někteří učitelé a rodiče se proti tomuto návrhu ministerstva školství bouří, ředitel soukromé základní školy VIA BEROUN Tomáš Hopfinger ho vítá. Argumenty, že známky žáky motivují k lepším výkonům, podle něj neobstojí a jsou pouze mýtem. Řekl to v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.

Jak by si vláda premiéra Petra Fialy (ODS) vedla ve známkování jako ve škole? Šlo by o „typického“ trojkaře. Připomíná to průzkum, který ukázala agentura STEM na úterní tiskové konferenci Centra pro informovanou společnost (CIS). Zatímco nejvíce jedniček kabinet nasbíral díky postoji k Izraeli nebo odvaze „činit nepopulární kroky“, pětky naopak obdržel za boj s rostoucími cenami potravin či krocení státního dluhu. Špatně ovšem dopadla i komunikace směrem k občanům, u čehož CIS zdůraznil, že je jedním z důvodů, proč se Česku nedaří potírat dezinformace a hybridní hrozby.

Konec letních prázdnin a blížící se nový školní rok může v mnohých dětech i dospělých vyvolat nepříjemné pocity. Podle psychologa Radka Ptáčka se ale na tuto významnou změnu v našem denním režimu můžeme připravit. Co dělat, aby doma zavládly klid a pohoda?

Všechny doplněné souhlásky správně, pouze pár chyb v určování sloves. I přesto dostal žák druhé třídy za cvičení nejhorší možnou známku. K podivuhodnému rozhodnutí učitelky českého jazyka mělo dojít v jedné ze základních škol v Letňanech. Příspěvek, s nímž přišel rovněž učitel a popularizátor pedagogiky, vzbudil na sociálních sítích ihned vlnu kritiky. Rodiče nad krokem člena sboru kroutí hlavou a označují takové jednání za katastrofu či masakr. Na hodnocení přitažené za vlasy upozornil rovněž web deníku Blesk.

Reforma českého školství je nutná, na tom se shodnou odborníci i rodiče a zřejmě by přikývly i děti, kdyby zrovna neřešily trendy na TikToku, hamburgery v akci nebo to, kdy vyjde nová „marvelovka“. Plamennou diskusi budí otázka, zda má ze základních škol zmizet tradiční známkování. Co vlastně známky o českých dětech říkají?

Domácí úkoly na základních školách by měly zůstat povinné, jinak dojde k ohrožení autority učitelů, domnívá se nestranický senátor Zdeněk Hraba. Odlišného názoru je programová ředitelka konferencí Vzdělání pro budoucnost Helena Zitková. Podle ní jsou úkoly užitečné, jejich vymáhaná povinnost je však problematická, stejně jako jejich hodnocení na standardní škále. Někteří učitelé prý navíc namísto nabytých znalostí oceňují známkami pouze poslušnost žáků, případně jejich rodičů. Debatu o změnách ve školství odstartoval plán ministerstva ke zrušení známek v prvních ročnících základních škol.

Češi hodnotí práci prezidenta, Parlamentu a vlády hůře než před rokem. Prezident Miloš Zeman od nich dostal průměrnou známku 4 a podle agentury STEM je to nejhorší hodnocení, které mu veřejnost za dobu jeho působení ve funkci vystavila. Vláda si stejně jako premiér a Parlament za svou činnost vysloužila od lidí průměrnou známku 3,8. Průzkum, ve kterém STEM nechal dotazované známkovat práci představitelů státu, činnost úřadů a další aspekty života společnosti jako ve škole, se uskutečnil v první polovině ledna. Nejlépe z hodnocení opět vyšla kvalita zdravotní péče a práce obecních nebo městských úřadů.

Chvíli to trvá, než si ukrajinské děti zvyknou, že jednička je v českých školách nejlepší známkou. „Několik ukrajinských rodičů se mě vyděšeně ptalo, proč zrovna jejich dítě muselo dostat jedničku. Na Ukrajině je to nejhorší známka, naše pětka,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS 55letý pedagog Vladimír Kovář z Loštic na Olomoucku. Nyní se věnuje jazykové výuce dospělých uprchlíků, uvádí je také do české reality. „Zažívají i civilizační nárazy, na Ukrajině třeba nic nejde bez úplatků, korupce je všudypřítomná,“ říká.

Mohu požádat, aby dítě opakovalo ročník? Tato otázka napadá stále více rodičů, jejichž děti zanechala distanční výuka prakticky bez patřičných vědomostí, nevyhovuje jim nebo není dostatečně kvalitní. Ti, kteří nemají čas a schopnosti doma suplovat pedagogy, už často sami propadají zoufalství. Chodí do práce a nestíhají nic jiného než sledovat, jak dítě nosí jednu špatnou známku za druhou.

Státní maturitní testy se od jara příštího roku nebudou známkovat. Hodnotit se budou jen slovy „uspěl“, či „neuspěl“ podle procenta zvládnutých úkolů. Hranici úspěšnosti v testech bude určovat Cermat, který má státní zkoušky na starosti. Vyplývá to z nové úpravy vyhlášky k maturitám, kterou podepsal ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Státní maturitní testy se možná od jara příštího roku nebudou známkovat. Hodnotit by se mohly jen slovy „uspěl“ či „neuspěl“ podle procenta zvládnutých úkolů. Hranici úspěšnosti v testech by určoval Cermat, který má státní zkoušky na starosti. Vyplývá to z návrhu úpravy vyhlášky k maturitám, kterou připravilo ministerstvo školství a ČTK ho má k dispozici. Novela má sladit podobu zkoušek se změnou školského zákona, podle níž testy zůstanou jedinou částí maturit organizovanou státem. Ústní a písemné zkoušky z jazyků se přesunou do škol.