Vesmír už dávno není poetickým místem, kde je prostor jen pro vědce a astronauty, čím dál více se o něj zajímají i armády po celém světě. Mezi USA, Ruskem a Čínou se podle CNN rozbíhá satelitní válka. Křehká dohoda o neútočení zbraněmi hromadného ničení ve vesmíru už přestává mocnosti zajímat.
Nad našimi hlavami rotuje přes 7 500 satelitů. Většinu těchto umělých družic, které se pohybují po orbitě, vlastní Spojené státy, a to přes pět tisíc. Drtivá většina z nich slouží komerčním účelům, řadu vypustil do vesmíru šéf SpaceX Elon Musk.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Exploze a masivní požár. Záběry ukazují zkázu Muskova nového vesmírného motoru
Druhé největší zastoupení satelitů ve vesmíru má Čína, Peking jich spravuje 628. Třetí je Rusko s necelými dvěma stovkami. Vyplývá to z dat Unie znepokojených vědců (UCS). Normálním občanům zajišťují umělé družice předpovědi počasí nebo vysokorychlostní internet, pro armády mocností ale představují nepostradatelného pomocníka v boji s nepřítelem.
Státy proto čím dál více chápou, že dříve nebo později se tyto satelity mohou stát terčem soupeřících armád. Vesmírem tak bez nadsázky obchází strach z hodně netradiční války.
Odstartovalo to válka na Ukrajině
Že budou hrát satelity a antisatelitní zbraně při válkách stále důležitější roli, ukázal už probíhající konflikt na Ukrajině. Rusko totiž krátce před invazí podniklo kybernetický útok, který zasáhl modemy napojené na komunikační satelity. Jednalo se o bezprecedentní čin, který podle CNN způsobil zastavení provozu větrných turbín v Německu nebo výpadek internetového připojení po celé Evropě a samozřejmě také na Ukrajině.
„Moskva od invaze na Ukrajinu obviňuje Západ z využívání komerčních satelitních systémů pro vojenské účely a varuje, že kvazicivilní infrastruktura se může stát legitimním cílem odvety,“ píše americká CNN.
Počet satelitů ve vesmíru k roku 2023:
| USA | Rusko | Čína | Ostatní státy |
|---|---|---|---|
| 5 184 | 181 | 628 | 1 572 |
USA na začátku roku obvinily Rusko z toho, že pracuje na antisatelitní zbrani s nukleární povahou. Moskva to odmítá. Podle CNN je ale pravděpodobné, že pracuje i na rušičkách, které by mohly ochromit komerční i vojenské satelity.
Do satelitní hry promlouvá také Čína, která s největší pravděpodobností rovněž pracuje na antisatelitních zbraních. Čínská vláda na konci prosince v tichosti vypustila do vesmíru družici Yaogan-41. Podle amerických expertů jde dost možná o nejvýkonnější satelit ve vesmíru. Družice má mít totiž schopnost upíchnout se na stálém místě v kosmu a sledovat v prakticky reálném čase půlku planety, a to v neuvěřitelném rozlišení.
Mír v kosmu je křehký
Mocnosti sice v roce 1967 podepsaly smlouvu o neútočení ve vesmíru, která zakazuje využití zbraní hromadného ničení v kosmu, konvenčních útočných prostředků se ale výslovně netýká. Dohoda z dob studené války navíc pořádně práchniví.
Minulý měsíc Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo snahu USA a Japonska potvrdit zásady Kosmické smlouvy, včetně závazku neumisťovat do vesmíru jaderné zbraně. Tuto první rezoluci Rady o vesmíru podpořili všichni kromě Číny, která se zdržela hlasování.
Riziko, že někdo ve vesmíru použije antisatelitní zbraň na družici cizího státu, tak neustále roste.
„Taková zbraň by mohla mít rozsáhlé a ničivé dopady – například by mohla vyřadit z provozu satelity, na které svět spoléhá při předpovídání počasí a reakcích na katastrofy, nebo dokonce potenciálně ovlivnit globální navigační systémy používané pro vše od bankovnictví přes nákladní dopravu až po dispečink záchranné služby,“ varovala CNN.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Unikátní mise. Čína vypustila sondu, jako první má odebrat vzorky z odvrácené strany Měsíce
