Vojáci Senegalu patřící do skupiny zemí ECOWAS se možná vydají na ozbrojenou misi do Nigeru. Zdroj: AP
Niger po převratu může zažít válku. Okolní státy ze sdružení ECOWAS totiž otevřeně hovoří o možném použití síly, pokud vzbouřenci nevrátí do prezidentského úřadu demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazoumu. Prorusky orientovaní pučisté mezitím začínají jednat o podpoře s nechvalně proslulou žoldnéřskou organizací Vagnerova skupina.
Členské země Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) jsou kvůli převratu v Nigeru evidentně vyplašené. Začaly se totiž připravovat na potenciální vojenskou intervenci do země.
Není jasné, o kolik vojáků by se mělo jednat, ale podle agentury AP by mohlo jít až o pět tisíc mužů. Operace by pak mohla být pod vedením Nigérie – jednoho z nejsilnějších místních hráčů v regionu.
Zatím je jisté, že takové akce by se vyjma Nigérie účastnily také Benin a Pobřeží slonoviny. „To poskytne prapor a učiní veškerá finanční opatření. Jsme odhodláni vrátit Bazoumu zpět do funkce. Naším cílem je mír a stabilita v regionu,“ nechal se slyšet jeho prezident Alassane Ouattara. Podle něj se další země v regionu připojí.
Cíl států ECOWAS je tedy jednoduchý. Zařídit návrat svržené hlavy Nigeru k moci. Bazoum je aktuálně držen vojenskou juntou v domácím vězení. Údajně má s rodinou přežívat v nelidských podmínkách. Zadržený prezident totiž mluvil s lidskoprávní organizací Human Rights Watch, které řekl, že s rodinou nemají elektřinu a nemají žádné čerstvé jídlo.
Jeho syn je prý navíc v ohrožení života. „Je nemocný, má závažné problémy se srdcem a potřebuje doktora. Odmítli nám však možnost lékařského ošetření,“ uvedl Bazoum pro lidskoprávní organizaci.
Junta má spojence a chce vagnerovce
Velká část obyvatel Nigeru však za převratem vidí pozitiva . „Je to naše věc, ne jejich. Ani neznají důvod, proč tady došlo k převratu,“ řekl pro AP jeden z jeho občanů s tím, že svržený prezident „neplnil vůli svých lidí“.
Nigerská vojenská junta by navíc v případě konfliktu nejspíš měla spojence. Sousední Mali a Burkina Faso už oznámily, že pokud bude Niger napaden, budou to považovat za útok i na sebe. V obou zemích před časem rovněž došlo k vojenským převratům a u moci jsou také nikým nevolené junty.
Vzbouřenci v Nigeru navíc usilují o získání další posily – nechvalně proslulých žoldáků z ruské Vagnerovy skupiny. „Myslím, že co se (v Nigeru) stalo a co se zde děje, nebylo způsobeno Ruskem či vagnerovci, ale snaží se toho využít ke svému prospěchu,“ varoval americký ministr zahraničí Antony Blinken v rozhovoru pro britskou stanici BBC.
Vagnerovci byli v posledních měsících zaúkolováni zejména v ruské invazi na Ukrajinu, hodně se rovněž psalo o jejich tažení na Moskvu a následném zvláštním ukončení činnosti a přesunu do Běloruska. BBC ale odhaduje, že přímo v Mali či blízké Středoafrické republice jsou i nadále tisíce zkušených žoldnéřů organizace oligarchy Jevgenije Prigožina.
O možnosti, že by vojenské juntě v Nigeru pomohli Vagnerovci, psal v otevřeném dopise pro list The Washington Post Bazoum. „S pozvánkou od strůjců převratu a jejich spojenců v regionu by mohla celá oblast Sahelu padnout pod ruský vliv skrz Vagnerovu skupinu, jejíž brutální teror jsme mohli vidět naplno na Ukrajině,“ komentoval v dopise svržený prezident.
