Niger na pokraji vojenského konfliktu. Napjatá situace významně nahrává Rusku, varují experti

Do ulic v Nigeru vyrazily tisíce lidí, někteří z nich měli ruské vlajky.

Útok na francouzskou ambasádu v Nigeru

Napětí v Nigeru stále narůstá. Povstalcům, kteří po středečním puči uvěznili prezidenta a ujali se vlády, vyhrožují další africké země sankcemi i použitím síly. Kladný postoj k sankcím zaujaly i Spojené státy a Evropská unie. Podle premiéra sesazené vlády by byly pro nestabilní zemi důsledky podobných ekonomických opatření katastrofální. Dav podporující pučisty v neděli zaútočil na francouzskou ambasádu v hlavním městě Niamey. V ulicích se zároveň mnohdy objevují vlajky Ruska, před jehož posilujícím vlivem v regionu varují mnozí analytici. Převrat ocenil i šéf vagnerovců Jevgenij Prigožin.

Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli uvalilo sankce na Niger, jímž v posledních dnech zmítá vojenský převrat. Jeho strůjcům zároveň skupina představila ultimátum – pokud do týdne nepropustí sesazeného prezidenta Mohammeda Bazouma z domácího vězení a nepředají mu zpět vládu, okolní státy mohou sáhnout k vojenské intervenci.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Útoky dronů Rusy děsí. Cítí, že se válka blíží, podpora invaze zesílí, tvrdí expert

„Pokud nebudou požadavky splněny do týdne, společenství použije všechny dostupné prostředky k obnovení ústavního pořádku v Nigeru. Ty mohou zahrnovat i použití síly,“ citovala agentura AP prohlášení společenství ECOVAS. Možný postup společně rozebírají vojenští představitelé daných států, doplnila agentura Reuters.

Generál Abdourahmane Tchiani, který se chopil vedení vojenské junty, varoval země z regionu i jejich potenciální nejmenované spojence ze Západu před intervencí. „ECOWAS či jakýmkoliv jiným dobrodruhům znovu zdůrazňujeme naše pevné odhodlání k obraně vlasti,“ pronesl podle BBC v televizním vysílání mluvčí povstalců plukovník Amadou Abdramane.

Sankce budou mít katastrofální důsledky

Africké ekonomické sdružení zároveň na Niger uvalilo tvrdé sankce. Mezi nimi jsou uzavření hranic, zrušení komerčních letů, pozastavení obchodu, zmrazení finančních prostředků i ukončení finanční pomoci. Tato opatření budou mít na zemi podle premiéra svržené vlády Ouhoumoudoua Mahamadoua devastující účinky. „Vím, jak je Niger křehký. Znám jeho ekonomickou a finanční situaci. Tyto sankce nedokáže ustát. Ekonomicky i společensky to bude katastrofa,“ sdělil stanici France24 s tím, že země je závislá na mezinárodním partnerství.

Krok afrického společenství ocenil americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Podporuji ECOWAS v obraně ústavního pořádku v Nigeru. Legitimní a demokraticky zvolená vláda musí být ihned obnovena,“ uvedl v neděli na sociální síti X (dříve Twitter).

V posledním desetiletí došlo v regionu i k několika dalším státním převratům. ECOWAS proto už dříve podobné sankce uvalil na Mali, Burkinu Faso či Guineu. Podle analytiků však mají většinou silnější dopad na civilní obyvatelstvo než na vojenské představitele, uvedla agentura Reuters.

Pryč s Francií

V neděli se v hlavním městě Niamey vydaly do ulic tisíce lidí. Část jich požadovala propuštění prezidenta, jiní naopak vyjádřili podporu převratu. Někteří z nich zamířili k francouzské ambasádě, kde zapalovali vlajky svého bývalého kolonizátora. Protestující ověnčeni transparenty s protifrancouzskými hesly a někteří ruskými vlajkami rozbili několik oken budovy a zapálili její vstupní bránu. Do vnitřní části velvyslaneckého komplexu se jim však nepodařilo dostat, informovala stanice NBC. Později je rozehnala národní garda.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se proti demonstraci jasně vymezil. Vláda prý „nebude tolerovat jakékoliv útoky na Francii ani její zájmy“ a bude na ně „okamžitě“ reagovat, informoval deník Le Monde. „Éra vojenských převratů v Africe musí skončit. Jsou nepřijatelné, ohrožují bezpečnost zemí i stabilitu regionu,“ sdělila stanici RTL francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnová.

Francie má i několik desetiletí po vyhlášení nezávislosti Nigeru v zemi různé zájmy. Francouzští vojáci ve spolupráci s místními jednotkami podnikají operace proti radikálním islamistům v regionu. Bývalá kolonie zároveň pokrývá patnáct procent spotřeby uranu pro francouzské jaderné elektrárny, uvedl portál Politico.

Vliv Ruska v regionu sílí

Probíhající převrat může mít podle mnohých odborníků rozsáhlé důsledky právě kvůli možnému narušení dosavadní role Nigeru v boji s terorismem, zadržování migrace do Evropy i kvůli jeho zásobám klíčové horniny, v nichž se řadí ke světové špičce. Pro západní politiky může být zároveň znepokojující i nově vytvořený prostor pro ruský vliv, který v regionu dlouhodobě posiluje.

Na záběrech z hlavního města z posledních dní se často objevují ruské vlajky. Z davů před francouzskou ambasádou se zároveň podle stanice CNN ozývala hesla jako „Ať žije Putin“ či „Ať žije Rusko“.

Přímému zapojení Ruska na převrat zatím nic nenasvědčuje. Nejmenovaní francouzští diplomaté si však prý nedělají iluze o vývoji vztahů nigerské junty a Moskvy, sdělili to nezávislému analytickému portálu Al Monitor.

Prigožin: Byla to otázka času

Situace v Nigeru je „důvodem k vážnému znepokojení“, uvedl v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Podporujeme rychlé obnovení právního státu,“ doplnil s tím, že Rusko vyzývá ke zdrženlivosti zúčastněných stran. Informoval o tom portál Al Jazeera.

Naopak vůdce žoldnéřské Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin zřejmě převrat otevřeně podpořil, možnou účast na něm však nepotvrdil. „Nejde o nic jiného než boj proti kolonizátorovi. Schylovalo se k tomu roky,“ zaznělo od něj údajně z hlasové zprávy na jednom telegramových účtů spojovaných s vagnerovci. Informovala o tom agentura Reuters, věrohodnost nahrávky se jí však zatím nepodařilo potvrdit. Šéf soukromé armády, která v několika zemích regionu dlouhodobě působí, zároveň povstalcům nabídl svoji pomoc.

Tagy:
Afrika převrat sankce Rusko Niger Niamey Hospodářské společenství západoafrických států Jevgenij Prigožin