Ozonová díra se nejenže nezaceluje, ale v posledních letech se dokonce dál rozpíná. K tomuto závěru dospěla studie publikovaná vědci z Nového Zélandu na odborném webu Nature Communications. Výsledek výzkumu je tak v přímém rozporu se stanoviskem OSN, podle které se ozonóva vrstva brzy sama opraví.
Globální zákaz freonů, tedy látek narušujících ozonovou vrstvu, byl v osmdesátých letech minulého století jedním z největších úspěchů světové spolupráce. OSN letos ujistila, že díky včasnému zasáhu se ozonová vrstva zaceluje a do roku 2040 bude znovu v plné síle.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Aktivistky potřísnily Monetův obraz
Jenže možná to tak jednoduché nebude. Nová studie publikovaná novozélandskými vědci závěry OSN rozporuje.
Slábne ozonová vrstva dál?
Odborníci tvrdí, že ani po zákazu freonů se ozonová díra nad Antarktidou nijak závratně neopravuje. Ba co hůř. Podle vědců se oslabená část ozonové vrstvy v posledních 19 letech rozšířila.
Místo na Zemi, které známe méně než Mars. Vědci odhalili krajinu pod antarktickým ledovcem
Vědcům se za pomoci moderních technologií a satelitních snímků podařilo rekonstruovat, jak asi vypadá krajina pod Východoantarktickým ledovým příkrovem. Americká CNN informovala, že oblast pod ledem byla doposud lidmi hůře zmapovaná než povrch planety Mars.
Novozélandští odborníci zkoumali měsíční i denní změny v pevnosti ozonové vrstvy, a to v různé nadmořské výšce a na různých místech. Využili k tomu data v rozmezí let 2004 a 2022. Tedy období, které následovalo až po zákazu freonů.
Podle vědců je ozonová díra v současnosti rozsáhlá skoro jako dvě Antarktidy vedle sebe – 26 milionů čteverečních kilometrů. Za posledních 19 let mělo podle vědců oslabit 26 procent hmoty v ozonové díře. Díry jsou údajně nejen rozsáhlejší, ale také hlubší. K oslabení vrstvy mělo docházet i v posledních čtyřech letech.
„Celkově naše zjištění ukazují, že nedávné velké ozonové díry nemusí být způsobeny pouze freony,“ prohlásila vedoucí studie Hannah Kessenichová. Vědci si ale nejsou jistí, co by narušování vrstvy mělo způsobovat.
Možným viníkem je například oxid dusný, třetí nejdůležitější skleníkový plyn, který podle vědců přispívá ke globálnímu oteplování. Dále připadají v úvahu požáry lesů nebo výbuchy sopek, uvedla americká CNN.
CNN: Záhadné „vílí kruhy“ se objevují na stovkách míst světa. Vědci už tuší, co je způsobuje
Záhadné kruhy ve vyprahlé půdě, které se objevují v Africe nebo Austrálii, přitahují vědce už delší dobou. Nyní díky umělé inteligenci zjistili, že tyto útvary se ve světě vyskytují mnohem častěji, než si doposud mysleli. Přicházejí také na kloub tomu, co za jejich tvorbou stojí.
Někteří vědci jsou ale vůči závěrům odborníků na Novém Zélandu skeptičtí. Podle kritiků pracovali autoři studie s příliš malým časovým rozpětím studovaných podkladů, na kterých se změny v ozonové vrstvě nemusely dostatečně projevit.
Role ozonu
Ozon (s chemickou značkou O3) na povrchu Země způsobuje smogový opar, který může poškodit plíce. Je to molekula složená ze tří atomů kyslíku, která se v malém množství vyskytuje v přírodě. Je již dobře známo, že v přízemní vrstvě může ozon způsobovat zdravotní problémy zranitelným lidem, kteří trpí plicními chorobami, jako je astma.
Docela jiná je ale role ozonu ve stratosféře. Tedy ve výšce kolem padesáti až osmdesáti kilometrů nad zemí. V této oblasti tvoří ozon vrstvu, tenkou oblast, která pohlcuje téměř všechno škodlivé ultrafialové sluneční záření. Silná sluneční radiace podle vědců způsobuje rakovinu kůže.