Samice chobotnice sydneyské se podle vědců brání vlezlým samcům tak, že na ně hází bahno. Zdroj: Getty Images
Samice chobotnice se nebojí „házet“ předměty a bahno na samce, pokud se cítí být obtěžována. S takovým závěrem přišla skupina vědců poté, co zanalyzovala nové záznamy chování těchto hlavonožců u australského pobřeží. V několika momentech chobotnice útočily podobným způsobem také na ryby nebo stativy s kamerou, která je natáčela, informoval vědecký web NewScientist.com.
Už v roce 2015 natáčel výzkumník Peter Godfrey-Smith a jeho kolegové ze Sydneyské univerzity skupinu chobotnic poblíž Jervisova zálivu. Oblast je pro vědce známá jako Octopolis, čili „Město chobotnic“ – jde o jedno z mála míst na jinak písečném dně, kde si chapadlovitá stvoření mohou vytvářet nory. Na relativně malé ploše se tak vyskytuje štědrý počet chobotnic sydneyských (Octopus tetricus).
Bachyně osvobodila divočáky z pasti. Je to důkaz inteligence a empatie prasat, říká expert
Prasata budou lidstvo nadále překvapovat. Takového názoru je Miroslav Rozkot z kosteleckého pracoviště Výzkumného ústavu živočišné výroby Praha. „Prasata domácí i divoká jsou velmi inteligentní živočichové. Možná chytřejší než psi,“ řekl pro CNN Prima NEWS. Podle něj je nedávný případ divoké bachyně, která z pasti osvobodila další divočáky, důkazem vysoké inteligence, empatie a sociálního cítění těchto zvířat.
Kromě lovu potravy, soubojů a páření ale badatelé také zaznamenali poměrně překvapivé a netypické chování, které popsali jako „házení“. „Těžko říct, jak to lépe popsat,“ přiznal Godfrey-Smith.
Chobotnice – a hlavonožci obecně – mají speciální orgán zvaný sifon, který jim pomáhá s vytlačováním vody, vyprazdňováním a tryskovým pohybem při útěku před hrozbou. Neobvyklý vzorec chování spočívá v tom, že ve svých chapadlech pod tělem drží bahno, mušle nebo předměty, které pak proudem vody ze sifonu vystřelí do dálky.
Tento vrhací manévr vědci dříve spojovali mimo jiné také s odhazováním zbytků potravy nebo hloubením nor, nové záznamy ale ukazují, že se chobotnice nebojí takto napadat i jiné živočichy či své vlastní druhy. Nyní si je tým kolem Godfrey-Smitha jist, že hlavonožci na sebe útočí „házením“ záměrně.
Například v roce 2016 jedna samice chobotnice hodila desetkrát bahno na samce z nedalekého doupěte, který se s ní chtěl pářit. Pětkrát ho zasáhla. „Tato konkrétní sekvence byla jedna z těch, která nás přesvědčila o tom, že to chování není náhodné, nýbrž úmyslné,“ řekl Godfrey-Smith. Ve čtyřech případech se samec pokusil uhnout, byť ne vždy úspěšně.
Hází i mušle jako frisbee
Podobné chování vykazovaly i jiné samice chobotnic, které se bránily dotírajícím samcům. V několika případech bylo bahno vyměněno za mušle či trsy řas – samice házely zkrátka vše, co měly „po ruce“. Chapadla do určité míry používaly také jako mířidla.
Našla se rovněž jedna chobotnice, která hodila po jiné mušli jedním chapadlem jako frisbee – a zasáhla ji. Hlavonožci obdobně zaútočily také na ryby, fotoaparát a stativ.
Tým australských badatelů nezaznamenal, že by zasažené chobotnice reagovaly protiútokem. Jen v jednom případě, kdy byl samec odmítnut, hodil mušli náhodným směrem a změnil barvu. Dle vědců možná z frustrace.
