Enny (vlevo) se svou mladší parťačkou Rosie. Foto: Zdenka Růžičková
Fena Československého vlčáka Enny oslaví na jaře 12 let. Na svůj věk je ve skvělé kondici, za což vděčí své majitelce. Ta totiž nemávla rukou nad problémy, které se začaly objevovat okolo devátého roku a nezařadila fenku do škatulky „je prostě stará“. Naopak, začala se své psí přítelkyni více věnovat.
„Okolo desátého roku na tom začala být hůř a hůř. Občas vynechávala zadní nohu, procházky byly stále horší,“ popisuje majitelka Enny Zdenka Růžičková. Začala se proto zajímat o kloubní výživu a pohybové terapie, které by psí seniorce pomohly prodloužit a zkvalitnit život. A tak se Enny poprvé dostala na hydroterapii k Iloně Horákové.
Enny na hydroterapii. Foto: Zdenka Růžičková
„Vyšetřením bylo zjištěno, že Enny je citlivá v oblasti zad, a to především v bederní oblasti. Dále byla zjištěna začínající ochablost svalů celého těla. Zahájili jsme proto rehabilitaci pomocí hydroterapie, masáží a magnetoterapie v pravidelných intervalech,“ popisuje Horáková z fyziorehabilitačního centra. Nejlépe se podle ní pracuje s diagnózou od veterinárního lékaře. „Když znám příčinu, jsem schopná stanovit efektivní terapii,“ říká Horáková.
Pohyb je důležitý
Československý vlčák (ČSV) se řadí mezi plemena náročnější na socializaci a výcvik. Přesto Enny zvládala terapie a masáže s přehledem. „ČSV nejsou snadno manipulovatelní, nenechají si všechno líbit, ale snášela to dobře i díky přístupu paní Horákové. Na nic netlačí, ke zvířeti přistupuje s respektem. Já jsem se tam cítila uvolněně a tím pádem byla i Enny v pohodě,“ říká Růžičková. „Majitelka má skvěle socializované zvíře. Menší problém nastal ve chvíli přístupu shora, kdy fenka neměla situaci pod kontrolou a byla otočena zády ke mně. Proto je důležitá také přítomnost majitele, který dodává zvířeti klid, pohodu a může tak přispět lepšímu efektu celkové terapie,“ vysvětluje Ilona Horáková.
První zlepšení nastalo u Enny po dvou až třech týdnech. Zdenka Růžičková krom hydroterapie dopřála fence i Dornovu metodu a to všechno přispělo k uvolnění problémové oblasti – v případě Enny především zad. Přesto nemá vyhráno. „Je potřeba to udržovat, nepřetěžovat a nasvalovat. Chodíme proto na procházky do různých terénů, cvičíme na balančních pomůckách, aby byla co nejdéle pohybově v pohodě,“ popisuje Růžičková. Podle ní je důležité nesvádět fyzický stav psa na věk. „To, že je pes starý a už neujde tolik, co dřív, neznamená, že ho nechám doma ležet. Pohyb je velmi důležitý – i kdyby to měly být kratší, ale zato častější procházky nebo různá cvičení. Když zůstane ležet, tak strašně rychle odejde,“ říká majitelka Enny. „Základem je kvalitní strava, pohyb a vyvarovat se obezitě,“ dodává Růžičková.
