I v srpnu můžete provádět výsev zeleniny, poradíme vám

Na výběr máme ozimé druhy, které mají dobrou mrazuvzdornost a pěstují se pro sklizeň brzy na jaře. Dále můžeme pěstovat i druhy s krátkou vegetační dobou, které budeme sklízet ještě na podzim. Výsevy provádíme do volné půdy s tím, že hlavní podmínkou by měla být dobře připravená a odplevelená půda s jemně zpracovaným povrchem. Pokud je sucho, je podmínkou pravidelná zálivka po celou dobu klíčení až do chvíle, kdy mají rostlinky několik lístků. Proti dřepčíkům (brouci, kteří způsobují požery listů) může pomoci zakrytí bílou netkanou textilií a žluté lepové desky.

Za vyzkoušení stojí rozhodně tyto druhy:

Ozimá cibule je výborná pro ranou sklizeň madých cibulek s natí, ale i jako cibule na uskladnění. Při sklizni na zeleno dozrává ozimá cibule dřív než cibule pěstovaná ze sazečky. Osivo vyséváme od poloviny srpna do začátku září. Po výsevu je nutné zabezpečit dostatek vláhy pro vzcházení rostlin tak, aby rostlinky začaly rychle růst a do zámrazu dosáhly tloušťky minimálně 5 mm. V tuzemském sortimentu máme dvě odrůdy, Augustu a Hibernu.

Špenát vyséváme buď brzy na jaře ke sklizni v květnu, nebo v srpnu ke sklizni na podzim. Výsev je možné provádět také v září pro sklizeň od března do května. Špenát má velmi krátkou vegetační dobu, pouze 50-60 dnů. Vyžaduje humózní zásadité půdy s dostatkem dusíku. Snáší i chladné polohy a velmi dobře přezimuje. Špenát vyséváme přímo do řádků. Sortiment odrůd je poměrně široký, např. Matador, Monores, Herkules, Lambada F1 ad.

Ředkvičky - pro výsev volíme druhou polovinu srpna, kdy je již krátký den a rostliny tak nebudou vykvétat. Ředkvičky mají velmi krátkou vegetační dobu, pouze 30-40 dní, to znamená, že mladé bulvičky můžeme sklízet už po jednom měsíci od výsevu. Výsev ředkviček nesmí být přehoustlý a po vzejití a vytvoření několika pravých lístků porost vyjednotíme tak, aby mezi jednotlivými rostlinami byla vzdálenost asi 3 cm. Úplně stejně jako ředkvičky se dá vysévat i ředkev.

Ozimá kapusta je určena pro jarní sklizeň v květnu a červnu, kdy doplňuje nebo nahrazuje ranou kapustu z předpěstované sadby. Výsev se provádí přímo na stanoviště na přelomu srpna a září nebo z předpěstované sadby od poloviny září. Do zimy narostou malé rostliny, které dobře přezimují.

Kozlíček polníček vytváří přízemní listovou růžici drobných úzkých listů, které se konzumují výhradně jako čerstvý salát. Sklizeň je již za 12 týdnů od výsevu. Vysévá se na podzim přímo na stanoviště. Sklízet můžeme postupně jeho lístky nebo celou růžici najednou. Kozlíček patří chuťově k velmi jemným salátkům a často bývá součástí tzv. baby salátových směsí. Velmi dobře se kombinuje s rukolou a v míchaném zeleninnovém salátku výborně doplní rozpečený kozí sýr, červenou řepu nebo karamelizované vlašské ořechy.

Vodnice je zeleninou, která je, stejně jako ředkvičky a ředkve, určena ještě pro podzimní sklizeň. Jedná se opomíjený druh, ale rozhodně má svoje přednosti, tak proč jej nezkusit. Vodnice má ploše kulovité bulvy, které chutí připomínají kedluben a ředkvičku dohromady. Barva je bílá, některé odrůdy mají nadzemní část načervenalou. Bulvy mohou dosahovat celkem slušné velikosti a váha jednoho kusu může dosahovat až 1 kg. Vzhledem ke svým rozměrům je dobré držet řádky okolo 30 cm od sebe a rostliny vyjednotit na vzdálenost 10-15 cm.

Sklízet můžeme již od malých bulviček a pokračovat postupně tak, jak narůstají. Pěkné velké bulvy, které jsme nestihly zpracovat, můžeme i uložit na zimu. Listy ukroutíme tak, aby se neporušil střed, srdéčko, a uložíme je do sklepa. Teplota je ideální okolo 5 °C. Hlavní využití vodnice je ve studené kuchyni jako příloha nebo součást zeleninového salátu. Nejlepší je vodnici nastrouhat na jemném struhadle na tenké nudličky.