Podle dvou nových studií imunita vůči koronaviru v kombinaci s očkováním trvá nejméně rok, možná i celý život. Zdroj: Profimedia.cz
Podle dvou nových studií imunita vůči koronaviru v kombinaci s očkováním trvá nejméně rok, možná i celý život. Lidé, kteří jsou po nemoci a naočkovaní, navíc podle nových poznatků nebudou potřebovat přeočkování. V jejich kostní dřeni totiž přežívají důležité imunitní buňky. Podle vědců tak mohou zmizet obavy, že ochrana proti covidu bude krátkodobá.
V Česku je zatím uznávaná imunita 180 dnů po prodělané nemoci. U vakcín se zase uvažuje o tom, že se lidé po nějaké době nechají přeočkovat, aby byli chráněni před mutacemi koronaviru. Podle nových studií by ale imunita v kombinaci s vakcínou mohla vydržet roky, možná i celý život.
Studie, které byly zveřejněny v časopise Nature a na webu BioRxiv, zabývající se biologickým výzkumem, docházejí k tomu, že lidé s prodělaným covidem a později očkovaní nebudou potřebovat přeočkování.
Očkovaní lidé s neprodělanou nemocí se pravděpodobně budou muset přeočkovat. Stejně tak menšina, která covid prodělala, ale bez silné imunitní odpovědi.
Podle studie z časopisu Nature přetrvávají v kostní dřeni buňky uchovávající vzpomínku na virus a mohou v případě potřeby vytvářet protilátky. Studie z webu BioRxiv zjistila, že tyto takzvané paměťové B-buňky dozrávají a posilují se ještě nejméně 12 měsíců po první infekci. „Tyto práce jsou v souladu s rostoucím množstvím literatury, která naznačuje, že imunita vyvolaná infekcí a očkováním proti SARS-CoV-2 se zdá být dlouhodobá,“ řekl The New York Times imunolog z Pensylvánské univerzity Scott Hensley.
Studie podle něj mohou zmírnit obavy, že imunita vůči viru je jen přechodná. Tak tomu je totiž například u koronavirů, které způsobují běžné nachlazení. Jenže tyto viry se podle Hensleyho každých několik let výrazně mění. „Důvod, proč se běžnými koronaviry opakovaně nakazíme v průběhu života, může být více spojen s mutacemi těchto virů než s imunitou,“ vysvětlil.
Protilátky přemohou mutace
Podle imunologa z Rockefellerovy univerzity v New Yorku Michela Nussenzweiga, který vedl studii o dozrávání paměti zveřejněnou na webu BioRxiv, jsou paměťové B-buňky vytvořené v reakci na infekci virem SARS-CoV-2 v kombinaci s očkováním natolik silné, že přemohou i mutace viru, takže není nutné je posilovat další dávkou očkování.
„Lidé, kteří byli infikováni a nechali se očkovat, mají skutečně úžasnou odpověď, úžasnou sadu protilátek, protože pokračují ve vývoji svých protilátek. Očekávám, že vydrží dlouho,“ řekl Nussenzweig.
„Jen“ očkovaní jsou na tom jinak
Podobné výsledky ale nemusí platit pro lidi, kteří byli „jen“ očkováni a nemoc neprodělali. Jejich imunitní paměť je totiž pravděpodobně organizována jinak než po přirozené infekci. „To znamená, že lidé, kteří neprodělali COVID-19 a byli očkováni, mohou nakonec potřebovat posilovací injekci. To je věc, kterou budeme vědět velmi, velmi brzy,“ popsal Nussenzweig.
Vědci pod vedením Aliho Ellebedyho z Washingtonovy univerzity v St. Louis ve studii zveřejněné v časopise Nature analyzovali krev 77 lidí v tříměsíčních intervalech, počínaje zhruba měsícem po jejich infekci covidem. Pouze šest z těchto 77 osob bylo s nemocí hospitalizováno, ostatní měli mírné příznaky.
Hladiny protilátek u těchto lidí rychle klesly čtyři měsíce po infekci a pomalu klesaly ještě několik měsíců poté. Někteří vědci tento pokles interpretovali jako známku slábnoucí imunity, ale podle jiných odborníků je to přesně to, co se očekávalo. Pokud by krev obsahovala vysoké množství protilátek proti každému patogenu, se kterým se tělo kdy setkalo, proměnila by se v hustý kal. Místo toho hladina protilátek v krvi po infekci prudce klesala, zatímco paměťové B-buňky zůstávaly v klidu v kostní dřeni připravené v případě potřeby zasáhnout.
Očkovat by se měli i lidé s imunitou
Tým doktora Ellebedyho získal vzorky kostní dřeně od 19 osob zhruba sedm měsíců po jejich nákaze. Patnáct z nich mělo detekovatelné paměťové B-buňky. Čtyři z nich je ale neměli, což naznačuje, že někteří lidé mohou mít těchto buněk buď velmi málo, nebo vůbec žádné. „I když jste se nakazili, neznamená to, že máte super imunitní odpověď,“ zdůraznil Ellebedy s tím, že i lidé, kteří se zotavili z covidu, by měli být očkováni.
Pět účastníků studie doktora Ellebedyho darovalo vzorky kostní dřeně i o další čtyři měsíce později. Ukázalo se, že počet paměťových B-buněk zůstal po tuto dobu stabilní.
Tým dokotra Nussenzweiga se zabýval tím, jak paměťové B-buňky dozrávají v průběhu času. Vědci analyzovali krev 63 lidí, kteří se zhruba před rokem uzdravili z COVID-19. Vědci se zaměřili na to, aby zjistili, zda se u nich vytvářejí buněčné buňky. Naprostá většina účastníků měla mírné příznaky a 26 z nich také dostalo alespoň jednu dávku vakcíny společností Moderna nebo Pfizer/BioNTech.
Tým zjistil, že takzvané neutralizační protilátky, které jsou potřebné k zabránění opětovné infekci virem, zůstaly mezi 6. a 12. měsícem nezměněny, zatímco příbuzné, ale méně důležité protilátky pomalu mizely.
Rok po infekci byla neutralizační aktivita u účastníků, kteří nebyli očkováni, nižší oproti všem formám viru. Největší ztráta byla pozorována u jihoafrické mutace. Očkování významně zvýšilo hladinu protilátek, což potvrdilo i výsledky jiných studií. Vakcína navíc zvýšila neutralizační schopnost organismu přibližně 50krát.
