Podle čínské studie mizí protilátky na nový typ koronaviru už během měsíce poté, co jsou pacienti propuštění z nemocnice. Látky v krvi tvořící imunitní bariéru zkoumala u sedmi velmi závažných a 19 méně závažných případů. Práce byla otištěna ve vědeckém časopise PLOS Pathogens.
Zhruba 81 procent pacientů, kteří byli propuštěni z nemocnice, si vytvořilo protilátky na nový typ koronaviru. Většina z nich ale byla velice slabá na to, aby vir neutralizovala či zničila. Zda se člověk stává po prodělání onemocnění COVID-19 imunním, zůstává stále nejasné. Pokud lidské tělo není schopné uchovat protilátky dostatečně dlouho, mohlo by to znamenat, že i případná vakcína bude účinkovat pouze krátkodobě.
Výzkum provedli vědci z univerzity v Nankingu, kteří pozorovali pacienty po dobu necelých dvou měsíců. Podle jejich tvrzení během tří až čtyř týdnů po uzdravení výrazně klesá množství silných protilátek, které jsou schopné proti viru bojovat.
„Pochopení adaptivních procesů, během nichž tělo vytváří protilátky na SARS-CoV-2 je zásadní informací pro vývoj efektivní vakcíny,“ uvádí studie. Vznik protilátek podle výzkumníků z Nankingu stále není dostatečně probádán.
Podruhé pozitivní? Vědci se stále neshodnou
Jiné provedené studie zase tvrdí, že protilátky vydrží celé měsíce potom, co někdo prodělá onemocnění COVID-19. Není jasné ani to, jestli v tvorbě protilátek hraje roli závažnost pacientova stavu. Lidé s těžkým průběhem, kteří vyžadují hospitalizaci, mívají silnější imunitní reakci. Bezpříznakoví nakažení nebo ti, kteří nemoc prodělají s mírnými symptomy, zase nemusí mít protilátky žádné.
Britský ministr zdravotnictví tento týden prohlásil, že zatím neexistují žádné věrohodně potvrzené případy opětovné nákazy. „Ve všech případech, které jsem zaznamenal, se jednalo pouze o asymptomatické jedince, kteří se infikovali podruhé,“ řekl zdravotnímu výboru parlamentu.
Novou čínskou studii okomentoval britský imunolog Danny Altmann. „Studie uvádí několik zásadních informací. Podstatné je, jak dlouhou dobu si tělo udrží protilátky schopné zabránit vstupu viru do buněk, ačkoliv to není informace zjistitelná z běžně prováděných testů,“ poznamenal. Důležité je podle něj také to, že 20 procent osob si nevyvine imunitu vůbec.
„Nevíme, zda jsou to dobré nebo špatné zprávy, dokud nezjistíme, do jaké míry jsou bílé krvinky, které protilátky vytvářejí, připraveny tělo bránit proti jakémukoliv opakovanému ataku,“ uzavřel.
Slibná byla studie provedená na makacích, u nichž se zjistilo, že se chorobou COVID-19 již podruhé nenakazí. Pokus s opakovanou infekcí makaka rhesus proběhl taktéž v Číně a někteří vědci na základě něj věřili či věří, že lidské tělo bude reagovat stejně.