Celosvětově je na tom demokracie nejhůře od roku 2010. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Loňský rok poznamenaný pandemií byl velkou ranou pro politické svobody. Demokracie zažila celosvětově největší propad od roku 2010. Vyplývá to z každoročního Indexu demokracie časopisu The Economist. Česká republika od roku 2013 neustále klesá, nyní se nachází na 31. místě.
Index demokracie 2020. Zdroj: CNN Prima NEWS
Zpráva poukazuje na pomyslný přesun demokracie ze západu na východ. V uplynulém roce totiž Evropa ztratila dvě „úplné demokracie“ (Francii a Portugalsko), které se přesunuly do skupiny „demokracie s chybami“. Naopak Asii nově přibyly tři „úplné demokracie“: Jižní Korea, Japonsko a Tchaj-wan, který je zároveň skokanem roku. Celkově si Asie navíc vedla nejlépe ve zvládání pandemie.
Tým časopisu The Economist ovšem upozorňuje, že celkově se demokracie stále drží pevněji na starém kontinentu, který se může chlubit 13 úplnými demokraciemi, zatímco v Asii ji je pouze pět. V Asii navíc vládne několik autoritářských či hybridních režimů, kdežto v západní Evropě nenajdeme ani jeden. Nepříznivý trend pro Evropu a naopak uspokojivý pro Asii však nelze opomenout.
„Pandemie zvýraznila rostoucí propast mezi dynamickým východem a upadajícím západem a pravděpodobně dále uspíší přesun těžiště moci směrem do Asie,“ myslí si autoři každoroční zprávy. To, jak se Evropa zejména zpočátku postavila k pandemii, podle nich bylo odstrašující, řada zemí se přiblížila ke kolapsu zdravotnictví a vlády ztratily důvěru občanů. „Čína na to nezapomněla poukázat,“ dodává výzkumná a analytická divize časopisu The Economist.
Hvězdný Tchaj-wan a padající Česko
Ve složitém roce dosáhl neuvěřitelného výsledku Tchaj-wan, který se z jednatřicáté pozice vyšplhal až na jedenáctou a zařadil se do elitní skupiny úplných demokracií. Zpráva vyzdvihuje zejména hladký průběh voleb v době různě pošramocených volebních procesů. Tchaj-wan stále čelí vlivem Číny mezinárodní šikaně, uvádí časopis. V loňském roce mu například UNESCO znemožnilo na nátlak Číny účast na všech vědeckých akcích.
Velmi špatně si v uplynulém roce vedly africké státy Mali a Togo s propady o 11 a 15 příček, respektive. Mali, kde v současnosti vládne vojenská junta, se z hybridního režimu propadlo do nejhorší kategorie autoritářských zřízení. Vojenský převrat nastal v srpnu minulého roku a anuloval výsledek řádných březnových voleb. Více o situaci v západoafrické zemi se můžete dočíst zde.
Dobře si nevede ani Česká republika, která se v roce 2013 propadla mezi demokracie s chybami a od té doby stále klesá. Letos si vysloužila 31. místo, mezi neúplnými demokraciemi je však stále v horní polovině. Vyloučení ze skupiny úplných demokracií koresponduje s rokem, kdy se Andrej Babiš stal poslancem a kdy byla skoupením Mafry pomyslně dovršena oligarchizace médií.
V daleko horší situaci je demokracie na sousedním Slovensku, které na 47. místě jen těsně předběhlo Argentinu a dopadlo hůře než například Jamajka nebo Jihoafrická republika. Nejslabšími z pěti hodnocených kritérií jsou na Slovensku politická participace a politická kultura. V tuzemsku vedle politické participace pokulhává zase funkčnost vlády.
Největší omezování lidských svobod
Autoři zprávy upozorňují, že v uplynulém roce lidstvo zažilo v novodobé historii největší omezování lidských svobod v čase míru. Připomínají však, že mnozí se shodli, že je takové omezení nutné, aby se předešlo katastrofickým ztrátám. Index demokracie dává prostor i kritikům plošných lockdownů. Dodává ale, že se nepodařilo jasně říct, kolik lidských životů je přijatelnou cenou za individuální svobody.
Výzkumná divize The Economist připomíná, že i když bylo odejmutí svobod nezbytné, nemělo by být bráno na lehkou váhu. Řada politiků může být podle tvůrců žebříčku opojena tím, jak snadné je zbavit občany osobních svobod. Opatření by neměla být přijímána bezmyšlenkovitě a měla by být rušena co nejdříve to bude možné.
V demokracii žije necelá polovina lidí
Souhrnná data Indexu demokracie ukazují, že demokracie je ve světe poměrně vzácná. Ve zřízení, které je považováno za nějakou formu demokracie, žije pouze necelá polovina světové populace, v úplných demokraciích pak pouze 8,4 procenta lidí. Oproti roku 2019 se jedná o zlepšení, jelikož se k demokraciím přidalo pět výše zmíněných asijských států.
Naopak v autoritářském režimu setrvává 35,6 procenta lidí v 57 státech světa. Jedná se o více než třetinu světové populace, k čemuž notným dílem přispívá Čína s 1,4 miliardy obyvatel. Další pětina lidí na světě žije v hybridním zřízení.
