Fiala: V březnu se můžeme vrátit k běžnému životu. V soukromí mluvím jako každý jiný
Proti jadernému odpadu se postavím se samopalem v ruce: Obec na Vysočině úložiště nechce
PŘEHLEDNĚ: Změny v testování i zkrácení platnosti certifikátů. Co vše schválila vláda?
Násilná demonstrace v Mali. Zdroj: CNN
Násilná demonstrace v Mali. Zdroj: CNN
Barikády, létající kamení, rozbořené domy a nejméně 14 mrtvých. Dlouholetá krize v Mali tento měsíc eskalovala násilnými nepokoji v hlavním městě Bamaku. Pět představitelů západoafrických států v pondělí na mimořádném jednání prostřednictvím videokonference apelovalo na „posvátné spojení všech Malijců“. Situace v zemi, kde působí v rámci mezinárodní mise i čeští vojáci, destabilizuje celý region. Jaké jsou příčiny složitého konfliktu?
Pondělního jednání se zúčastnilo všech 15 členů Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS). Prohlubující se krizi v Mali se nedaří vyřešit již osm let. Celou zemi sužují zločinné ozbrojené gangy, hnutí M5 okolo vlivného islámského vůdce bojuje za svržení prezidenta, zatímco severní region okupují separatisté.
K tématu
Mahamadou Issofo, předseda ECOWAS a prezident Nigeru, během konference požadoval „nekompromisní řešení pro urychlené ukončení krize“. Jednota všech obyvatel je podle něj „nezbytná, aby se Mali vyhnulo totálnímu rozvratu s nevyčíslitelnými důsledky, vzhledem k bezpečnostní krizi trvající osm let a zdravotní krizi spojené s koronavirem, k nimž se v posledních dvou měsících přidalo silné politické a sociální napětí.“
Vyřešení závažné situace v Mali je důležité i pro ostatní západoafrické státy. Hrozí tak rozvrat celého regionu. Již dříve se konflikt částečně přelil do Burkiny Faso a Nigeru. Pět představitelů států ECOWAS proto jednalo přímo v Mali již minulý čtvrtek. Hlavy států ze sousední Ghany, Pobřeží slonoviny, Nigeru, Nigérie a Senegalu se snažili najít kompromis mezi malijským prezidentem a jeho oponenty z hnutí M5, které se sdružuje okolo vlivného imáma Mahmouda Dicka, avšak bez výsledku.
V malijské metropoi Bamaku již dva měsíce probíhají občanské nepokoje. K největšímu násilí došlo 10. a 11. července. Poprvé se ovšem opoziční hnutí sešlo v ulicích už 5. června, proto si říká M5 nebo M5-RFP (Hnutí 5. června – Sdružení vlasteneckých sil). Hnutí M5 svolal vlivný islámský vůdce Mahmoud Dicko, který právě 5. června poprvé vyzval k občanské neposlušnosti.
live pictures coming from Mali. The citizens are heading for the parliament building to occupy it after weeks of protests asking President Ibrahim Boubacar Keïta to resign. Citizens are also heading for Prime Minister’s office and have been asked to occupy pic.twitter.com/TDToUSyN9n
— Frirnds of Hopewell Chin’ono (@HopewellOno) July 20, 2020
Hnutí M5 požaduje nejen odstoupení současného prezidenta Ibrahima Boubacara Keity, známého pod zkratkou IBK, rozpuštění parlamentu a odvolání devíti ústavních soudců. Vymezuje se proti špatné ekonomické situaci, korupci i zhoršující se bezpečnostní situaci. Hlavním spouštěčem bylo dubnové rozhodnutí Ústavního soudu, který anuloval mandát 31 poslanců ve prospěch strany prezidenta Keity.
Přibližně měsíc bylo setkávání příznivců hnutí M5 poměrně poklidné, prezident je však popudil tím, když 8. července znovu jmenoval premiéra a odmítl rozpustit parlament s tím, že by tak připravil o křeslo i všechny ty, kteří byli řádně zvoleni. Příznivci imáma Dicka se pak střetli s bezpečnostními složkami a malijský server Maliweb konstatoval, „že nic nemohlo zemi připravit na takovou katastrofu“.
ECOWAS během jednání s rozbouřeným Hnutím M5 navrhlo sestavení vlády národní jednoty, která by zahrnovala členy opozičního hnutí i civilní spolky. Mimo jiné delegace také nabídla výměnu ústavních soudců. Ti už byli dříve de facto odvoláni prezidentem, který se snažil uklidnit situaci. Hnutí však návrhy odmítlo, muslimský vůdce Dicko řekl novinářům, že nedošlo k žádnému progresu a že žádný z návrhů nebyl pro protestující přijatelný.
Příčiny současné závažné krize sahají až do roku 2012. Tehdy došlo již po několikáté v šedesátileté historii samostatného Mali k nepokojům separatistických skupin etnických Tuaregů, kteří si nárokují sever území. Přidali se k nim také islamisté. Hněv občanů kvůli tomu, že vláda rebelii separatistů nezvládala, vyústila sesazením tehdejšího prezidenta Amadoua Toumani Toureho po vojenském převratu. Zmatek, vnitřní rozpory a mocenské vakuum v Bamaku umožnilo separatistickým a islamistickým skupinám rychle se zmocnit téměř celého severního území a vyhlásit nezávislost.
K tématu
Mezi islamisty a separatistickými skupinami došlo brzy k rozkolu. Islamisté začali tvrdě prosazovat právo šaría, zmocnili se měst Timbuktu a Gao, kde nastolili tvrdou vládu. Ozbrojené islamistické jednotky začaly postupovat do středu země, proto na žádost malijské vlády v lednu 2013 Francie vyslala do své bývalé kolonie vojenské jednotky. Od dubna 2013 v Mali probíhá také Multidimenzionální integrační stabilizační mise OSN (MINUSMA). Ta je považována za nejnebezpečnější misi OSN vzhledem k vysokému počtu útoků na mírové jednotky.
Současný prezident IBK byl zvolen v roce 2013 s nadějí na zlepšení situace v zemi. Ta se však dnes zdá být bezvýchodná. „Část země je zcela mimo kontrolu státu, množí se různé džihádistické skupiny, přítomnost francouzských jednotek je kontroverzní. Mladí nevidí žádnou budoucnost, korupce vyplouvá na povrch, učitelky jsou již sedm měsíců ve stávce za zvýšení platů…“ vyjmenovala pro France Info Caroline Roussy, výzkumnice z francouzského institutu IRIS, která se zaměřuje na západní Afriku.
Podle OSN se tam počet násilných útoků od roku 2016 zpětinásobil. Tehdy ve třech zemích zahynulo 770 lidí, během uplynulého roku to bylo přibližně čtyři tisíce osob. Násilnosti vyhnaly mnoho lidí z domovů a vedly k uzavření tisíců škol. Mezinárodní angažovanost vyústila namísto uklidnění situace v militarizaci okolních států. Spolu s Francií utvořily státy Burkina Faso, Čad, Niger, Mali a Mauritánie takzvanou Sahelskou pětku, protiteroristickou jednotku s rozšířenou možností překračovat hranice členských států. Svou působnost tam rozšířila také armáda Spojených států, která si vytvořila základnu v Nigeru.
Pro civilní obyvatelstvo znamená množství armád a ozbrojených skupin zejména extrémní nedostatek zdravotní péče a chudobu. Zdravotnická zařízení totiž byla často zničena a mnoho zdravotnického personálu z území uprchlo. Jiní humanitární a zdravotničtí pracovníci nejsou schopni vykonávat svou práci a čelí velkému množství útoků.
Děti nejsou proočkované, proto ve velké míře podléhají malárii, ale i obyčejnému průjmu. Pokud se rodiny v ohrožených oblastech vydávají hledat lékařskou pomoc, hrozí jim napadení ze stany některé z mnoha ozbrojených skupin. Stejně jsou na tom pracovníci neziskových organizací.
Mezi řadou zahraničních armád působí v Mali také Češi, a to již od roku 2013. Bývalý prezident Václav Klaus se přitom nedávno nechal slyšet v nedělní Partii, že přítomnost české armády na západě Afriky nechápe. „Nevím, jestli má naše armáda působit v Afghánistánu nebo v Mali. Dokonce si myslím, že nikoliv. Naši vojáci mají především bránit tuto zemičku. Já vím, že se teď ozve křik, že jsme součástí jistého klubu, ale řekněme si, že v Mali měla dlouhodobé zájmy Francie, protože jde o jejich bývalou kolonii, ale my žádné zájmy v Mali nemáme,“ řekl.
K tématu
Česká armáda přitom v červnu převzala velení výcvikové mise Evropské unie v Mali EUTM. Jedná se tak o první mezinárodní misi, jíž Češi velí. Hlavním cílem je pomoci při výstavbě a výcviku malijské armády, která bojuje proti islámským radikálům a dalším ozbrojeným skupinám. Velení na šest měsíců od Portugalců převzal brigádní generál František Ridzák.
„Dnešní den je pro českou armádu významný,“ uvedl ke slavnostnímu ceremoniálu převzetí mise ministr obrany Lubomír Metnar. „Po sedmi letech působení v Mali na následujících šest měsíců přebíráme velení sil ve výcvikové misi EUTM. Je to projev důvěry v profesionalitu českých vojáků, ale také výzva v boji proti terorismu a nelegální migraci,“ uvedl ministr na svém Twitteru. Sám Ridzák velení označil za privilegium pro sebe i svou zemi.
Zranění po čtvrtečním ranním výbuchu v bytovém domě na okraji Liberce s následným požárem utrpělo deset lidí, mezi nimi i děti. Zranění jedné ženy je vážné, s popáleninami ji vrtulník přepravil do vinohradské nemocnice v Praze. V třípatrovém domě v Kateřinské ulici bylo v době výbuchu 15 lidí. Příčina a výše škod se bude teprve zjišťovat. Řekli to mluvčí záchranné služby a hasičů. Regionální mluvčí policie Vojtěch Robovský na webu policie uvedl, že přijali oznámení o možném výbuchu propanbutanové lahve.
Všechny sliby budeme postupně plnit, dušuje se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS premiér a předseda ODS Petr Fiala. Uvedl také, že pokud vše půjde dobře, v březnu bychom se mohli vracet k normálnímu životu. V rozhovoru mluvil mimo jiné také o kritice pandemického zákona či o vulgárním výroku, který mu nedávno uklouzl při jednání Sněmovny.
Denní počet nově potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku ve středu poprvé za epidemii přesáhl 50 tisíc. Oproti předchozí středě se zhruba zdvojnásobil na 54 685. Rekord v počtu nově nakažených za den byl překonán už potřetí v řadě. Jen od začátku tohoto týdne denní nárůst množství nově potvrzených případů nákazy vzrostl o 80 procent.
Expremiér Andrej Babiš (ANO) se znovu pouští do kritiky nového kabinetu Petra Fialy (ODS). Po čtvrtečním jednání své stínové vlády se do něj pustil s tím, že Fiala a jeho ministři lžou, když tvrdí, že stát nemá peníze. Podle Babiše má Česko „skvělé finance“.
Je třeba využít služeb statika při stavbě rodinného domu? Na to se zeptá nejeden investor, který chce začít. A odpověď by měla být ano. Důkazy pro to předkládá v jednom z dílů pořadu CNN Prima NEWS Jak postavit dům odborník Ivo Petrášek.
Ceny v Česku rostou nejrychlejším tepem za posledních třináct let. Od roku 2000 se však zboží a služby zdražily v průměru o 60 procent. Kupní síla jedné tisícikoruny se tak za 20 let propadla bezmála o dvě pětiny.
Nehoda kamionu a sedmi osobních aut ve čtvrtek ráno asi na tři hodiny uzavřela dálnici D52 za Pohořelicemi na Brněnsku ve směru na Brno. Při nehodě se dva lidé zranili. Policie dopravu odkláněla přes sjezd 23 na Pohořelice a Židlochovice, poté se začalo jezdit jedním jízdním pruhem. Vyplývá to z informací mluvčích integrovaného záchranného systému.
Patří mezi nejlepší hráče celé české ligy, svým umem tuto soutěž často přerůstá. I proto se u fotbalisty Slavie Praha Nicolae Stancia vytrvale hovoří o jeho odchodu z Vršovic. „Sešívaní“ doposud nabídky odmítali, nicméně teď pravděpodobně neodolají. Podle informací iDnes.cz má rumunský záložník namířeno překvapivě do Číny, konkrétně Wu-Chanu.
Expremiér Mirek Topolánek se na sociálních sítích ostře pustil do bývalého policisty Roberta Šlachty poté, co předseda Přísahy označil kandidáta na nového policejního prezidenta Martina Vondráška za kamaráda ODS a jeho případné jmenování za politizaci policie. Topolánek Šlachtovi mimo jiné sdělil, že je „parodií na politika“. Jeho poznámka nezůstala bez odezvy.
Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna od 20:00 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. A ve 22:30 bude druhá hodina mimořádně i na Primě.
Ve čtvrtek hrozí na většině území Česka občasný déšť, v pátek pak četné sněhové přeháňky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Štamgast z hospody U kostela slibuje, že bude vesnici bránit se samopalem v ruce. Úložiště jaderného odpadu odmítají i farář se starostou. Vítejte v Rudíkově na Vysočině, dědině stojící na mohutném žulovém bloku. A právě do téhle skály by stát rád vyhloubil podzemní sklad pro vyhořelé palivo z atomových elektráren. „Nedovolíme to,“ říkají v Rudíkově. Mají ale reálnou šanci gigantické stavbě zabránit?
Britští vědci upozornili na řadu varovných příznaků signalizujících, že jste v počátečním stadiu nákazy omikronem. Jedná se například o bolest v krku, bolest hlavy, pocení, a to zejména v noci, a bolest uší. U mnohých pacientů omikron způsobuje i problémy s čichem, což byl jeden z prvních příznaků i předchozích variant, jenže tentokrát se projevuje trochu jinak.
Agresivní opilec napadl v Praze hlídku městské policie, a to hned dvakrát po sobě. Podruhé proti němu strážník použil slzotvorný sprej. Muž je v Praze známou firmou – napadá lidi na ulici i v městské hromadné dopravě.
Po smrti Hany Maciuchové vyšlo najevo tajemství. Populární herečka nebyla sama, ale měla partnera, se kterým sdílela všechny své radosti i starosti. Vyráželi společně na výlety či dovolené. Utajovaný přítel byl pro ni velkou oporou i v těch nejtěžších chvílích. Když onemocněla rakovinou, doprovázel ji na chemoterapie. Od úmrtí Hany Maciuchové uplynul jeden rok.
Kdysi bývali kamarádi na život a na smrt. Jeden pro druhého by udělal všechno. Pak se ovšem drsně rozhádali a nikdy už se neusmířili. Když Ivan Jonák zemřel, Roman Skamene mu nepřišel ani na pohřeb. Jak se dali dohromady a kvůli čemu si nemohli přijít na jméno?
Ve věku 57 let zemřel významný filmový a divadelní fotograf Petr Našic. Spolupracoval například s Milošem Formanem nebo Dagmar Peckovou. O smutné události informoval jeho blízký přítel, podle něhož byl umělec nalezen mrtvý ve svém bytě.
Změn ve vládních opatřeních je už tolik, že je nejde všechny sledovat. Už se v nich neorientuju, přiznal šéf České lékařské komory Milan Kubek. V pořadu 360° upozornil, že i když některé evropské země už začaly rozvolňovat, se situací v České republice se dění v zahraničí srovnávat nedá kvůli menší proočkovanosti. „Nejsme zemí, která by si mohla dovolit příliš vyskakovat,“ řekl na CNN Prima NEWS.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
