Nárůst počtu obětí covidu nezpomaluje. V Česku zemřelo už 20 tisíc lidí, převážně senioři

S covidem dosud zemřelo 20 194 lidí, poslední tisícovka úmrtí přibyla za osm dní. Před měsícem bylo úmrtí o 4 000 méně.

Zatížení nemocnic zůstává vysoké. Hospitalizováno bylo k pátku 7 266 pacientů s covidem, nad sedmi tisící je počet posledních pět dnů. Pacientů ve vážném stavu je rekordních víc než 1 500 v posledních dvou dnech, k pátku počet klesl zhruba o 40 na 1 507.

Volných je podle dat ministerstva zdravotnictví 15 procent lůžek intenzivní péče, pro pacienty s covidem jich je 180. Standardních lůžek s kyslíkem je pro nakažené k dispozici téměř 700. Připraveny jsou také stovky takzvaných reprofilizovaných lůžek, která jsou za běžného provozu určena k poskytování péče jiného typu či odbornosti.

Podle informací z webu ministerstva zdravotnictví reprodukční číslo ukazující rychlost šíření koronaviru v Česku stouplo na 1,22. Nad hodnotu 1,2 se údaj, který udává průměrný počet dalších nakažených od každého pozitivního, dostalo poprvé od 10. ledna.

Ministr zdravotnictví Blatný v pátek ve Sněmovně řekl, že čeká zvýšení reprodukčního čísla až na hodnotu mezi 1,3 a 1,4. Tam bylo naposledy počátkem roku. Aby se šíření nákazy začalo zpomalovat, musí reprodukční číslo klesnout pod hodnotu jedna.

Epidemie zahlcuje české nemocnice, na jednotkách intenzivní péče je rekordních více než 1 500 pacientů s nemocí COVID-19. Pro zpomalení šíření nákazy vláda v pátek přijala další zpřísnění opatření, platit bude od pondělka na tři týdny. Zakázané budou s výjimkami cesty mimo okres, zavřou se školky i zbývající otevřené školy a další obchody. Zpřísní se také pravidla pro zakrytí nosu a úst, začít má zatím dobrovolně testování na koronavirus ve firmách.

Reprodukční číslo je jedním ze čtyř parametrů pro koronavirový index PES, který je po přepočtu dva týdny v nejpřísnějším, pátém stupni. K dnešku má 78 bodů, od středy do pátku byl na 80 bodech, v úterý měl 82 bodů.

Epidemie nezpomaluje

Od 1. března loňského roku, kdy se koronavirus v Česku objevil, bylo v zemi potvrzeno zhruba 1,18 milionu případů nákazy. Jen zhruba 16 procent z nich tvoří lidé starší 65 let. Lidé v této věkové skupině přitom mají podíl asi 92 procent na celkovém počtu obětí covidu.

Celkem loni v Česku zemřelo podle ČSÚ přes 129 000 lidí, což je zhruba o 15 procent více než v roce 2019. Důvody zvýšení úmrtnosti statistici neuvedli, ale nárůst počtu úmrtí podle nich postihl nejvýrazněji lidi ve věku 75 až 84 let. To je právě skupina, v níž podle ministerstva zdravotnictví zemřelo nejvíce lidí s covidem, a to asi 7 400.

„Vzhledem k tomu, že týdenní počty nadúmrtí jasně korelují jak s počty zemřelých na covid, tak se zemřelými na jiné příčiny, souvislost je zde prokazatelná,“ sdělila již dříve demografka Dagmar Dzúrová z Univerzity Karlovy. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) letos v lednu při vystoupení ve Sněmovně zpochybňoval, zda část úmrtí ve statistikách epidemie skutečně souvisí s covidem. Tvrdil, že jen asi 30 procent vykazovaných úmrtí lidí s covidem je jednoznačně s koronavirem spojeno.

„Když vykazujeme každého, kdo zemře na autonehodu a má covid, jako člověka, který zemřel na covid, tak v ten den máme kolem 150 mrtvých,“ řekl tehdy poslancům Blatný. Za to byl následně kritizován opozicí, ale i premiérem Andrejem Babišem (ANO). „On (Blatný) samozřejmě není mediálně zkušený,“ řekl tehdy Babiš.