Indií zmítají protesty. Muslimce vyvraždili rodinu, kruté násilníky pustili z vězení dříve

Jedenáct mužů středního věku, kteří stáli v řadě před branami vazební věznice Gudžarát ve stejnojmenném západoindickém svazovém státě, si veřejnost klidně mohla splést se slavnými celebritami. Před branami zařízení na ně totiž čekal dav lidí, novináři a televizní štáby. Ve skutečnosti se však jednalo o pachatele jednoho z nejodpornějších násilných zločinů v moderní historii Indie. Soud vyhověl jejich žádosti o předčasné propuštění na svobodu a muži jsou nyní volní.

Po svém propuštění v srpnu, na indický Den nezávislosti, se muži rozprchli po celé zemi. Je však jedna osoba, která už nikdy před následky událostí, které jsou staré více než dvacet let, neuteče. Muslimce Bilkis Banové bylo pouhých jedenadvacet let, když ji skupina mužů znásilnila a zabila 14 členů její rodiny, včetně její tříleté dcery.

Banová byla příliš rozrušená na to, aby se k propuštění vězňů sama vyjádřila. Alespoň prostřednictvím svého právníka vydala prohlášení, ve kterém uvádí, že s ní rozhodnutí nebylo konzultováno a že otřáslo její představou o spravedlnosti. „Můj zármutek a má otřesená víra v justici není jen kvůli mně, ale kvůli každé ženě, která dnes a denně bojuje za spravedlnost u soudu,“ stojí v prohlášení, které zveřejnil americký zpravodajský web CNN.

Doporučení osvobodit skupinu mužů vydal poradní panel jmenovaný vládou vedenou konzervativním Naréndrím Módím, který je zároveň předsedou Lidové strany, nejsilnější politické síly v zemi. Kritici tvrdí, že rozhodnutí o předčasném propuštěním bylo motivováno misogynními (nenávistnými projevy vůči ženám – pozn. red.) a nábožensky fanatickými pohnutkami. Někteří zákonodárci tamního parlamentu a aktivisté už podali k nejvyššímu soudu stížnost podpořenou peticemi, kterou se domáhají znovuzatčení pachatelů.

Vypálené domy, desítky mrtvých. Rok ve znamení nenávisti

Začátek Banové boje za spravedlnost se datuje k roku 2002, kdy v Gudžarátu propukly staleté spory mezi většinovými hinduisty a muslimy, kteří v oblasti tvoří zhruba 10 procent populace. Hinduistické davy tehdy zapalovaly muslimské domy a obchody v odvetě za bombový útok na vlak, ze kterého byli obviněni právě příslušníci islámského náboženství.

Během jedné noci, kdy hořely další a další muslimské nemovitosti, vtrhla skupina mužů i do bytu, kde bydlela Banová s rodinou. „Vběhli do bytu s mačetami, holemi a srpy,“ vypověděla tehdy žena u soudu. Následně tři muži znásilnili a poté zabili její sestru, další její tetu a zbylí její dcery. Ona byla jediná, která přežila. Upadla pouze do bezvědomí a probudila se o několik hodin později, obklopena těly svých příbuzných, a to včetně vlastní tříleté dcery, která zemřela po pádu na zem.

V roce 2008 po ostře sledovaném soudním procesu byli útočníci odsouzeni na doživotí za znásilnění a vraždu. A Banová doufala, že se z vězení už nevrátí. Letos v srpnu jim však vláda udělila milost na základě ustanovení indického trestního zákoníku, který umožňuje propustit vězně po odpykání 14 let.

Mahua Moitrová, členka druhé nejsilnější indické politické strany Národní kongres, která je veřejností pokládána za progresivně smýšlející političku, byla po oznámení milosti zděšena představou, že by se dnes čtyřicetiletá Banová musela znovu vrátit před soud, a tak spolu s dalšími aktivisty jejím jménem napadla propuštění u Nejvyššího soudu.

„Všichni předpokládali, že Bilkis bude tou, která podá žádost o přezkum. Ona toho ale není schopna, je absolutně vyčerpána,“ řekla pro CNN Moitrová. „Nemohla uvěřit tomu, že tohle je ta spravedlnost, která jí byla slíbena,“ uvedla politička a dodala, že v tomto případě bylo její povinností udělat to za ni.

Podporujeme muže, co znásilňují muslimky, volte nás

Podle Sanje Hadího, advokáta odsouzených, umožnil dřívější propuštění i u doživotně odsouzených vězňů Nejvyšší soud, a to konkrétně svým rozhodnutím z roku 1992. Od té doby si trestanci, nehledě na to, jak brutální čin spáchali, mohou už po čtrnácti „odsezených“ letech požádat o předčasné ukončení výkonu trestu.

Yakub Rasool, manžel Banové, poskytl CNN krátký rozhovor. Sešli se v tajnosti, u dálnice v gudžárátském okrese Godhra, aby nikdo nezjistil, kde se jeho žena skrývá. „Bilkis je silně rozrušená, s nikým nemluví,“ popisoval aktuální stav své ženy.

Rasool řekl, že za poslední dvě dekády se museli stěhovat více než dvacetkrát a nyní se obávají pomsty ze strany můžu, kteří v době nepokojů žili ve stejné vesnici. „Od té doby, co k incidentu došlo, jsme museli vesnici opustit. Ale i dnes tam žije asi 150 muslimských rodin. Mají strach, že se muži, kteří se dostali na svobodu, budou chtít pomstít,“ sdělil Rasool obavy v rozhovoru.

Po celé Indii se na podporu Banové konají demonstrace, které hlasitě odsuzují rozhodnutí jako útok nejen na muslimy, ale i na ženská práva v zemi, kde je podle vládních údajů každých 17 minut znásilněna jedna žena. Podle většiny jde o politické rozhodnutí. „Vzkaz, který gudžárátská vláda vysílá svým voličům, zní: Podporujeme muže, kteří znásilnili muslimky při nepokojích v roce 2002, volte nás,“ řekla aktivistka Kavita Krishanová na srpnovém shromáždění v Dillí.

Podle kritiků rozhodnutí přesně symbolizuje, co indickou společnost trápí už dlouhodobě. Rozdíl mezi proklamacemi vlády o právech žen a každodenní tvrdou realitou. Muži byli propuštěni ve stejný den, kdy celá země slavila Den nezávislosti a premiér Modi vyzýval v projevu k národu k projevování úcty ženám. „Měli bychom je respektovat. V tomto směru bude muset vláda, samosprávy i policie plnit své povinnosti na sto procent,“ zněla premiérova slova.

Sami manželé ještě doufají ve zvrat. „Jsme přesvědčeni, že to, co se stalo s Bilkis, bylo naprosté zvěrstvo a odsouzení by měli být posláni zpět do vězení,“ uzavřel Rasool.

Tagy: