Přestože jsme v létě obecně „zdravější“, s teplým počasím totiž ubývá viróz, chřipek i nachlazení, měli bychom být opatrní. V letních měsících se totiž daří zejména střevním infekcím. Jak předcházet infekční salmonelóze a dalším infekcím, které nás mohou pěkně potrápit? CNN Prima NEWS oslovila Pavla Dlouhého, primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
Proč infekční kliniky mají v létě doslova „žně“?
Zatímco jiná oddělení v létě omezují provoz, infekční kliniky mají v letním období opravdu napilno. Chodí pacienti s typicky letními infekcemi. Většina z nich je spojená s pobytem v přírodě, cestováním a sezónou grilování. Poslední dvě léta jsou trochu jiná v tom, že se méně cestuje do zahraničí a lidé častěji tráví dovolenou v Česku. Významně ubylo infekcí importovaných z exotických destinací, ale přibyly ty z českých luhů a hájů – třeba nákazy přenášené klíšťaty. Nejvíce je ale stále střevních infekcí – jejich zdrojem je většinou maso nebo vejce, zejména pokud nejsou dostatečně tepelně upravené nebo jsou špatně skladované.
Typickou „letní“ nemocí je salmonelóza. Proč je tak častá?
Salmonelóza je skutečně nejznámější střevní infekcí, ale nikoliv nejčastější. Ještě v roce 1997 bylo v České republice hlášeno 37 665 případů salmonelózy, v posledních letech ale klesl její výskyt na třetinu. Je to zejména díky dobré práci veterinářů, kterým se podařilo významně omezit výskyt salmonel v živočišných chovech. První příčku tak zaujaly průjmy vyvolané kampylobaktery – tyto bakterie se hojně vyskytují v chovech drůbeže po celé Evropě. Dobrou zprávou je, že významně klesl počet případů úplavice, což je velmi nakažlivá střevní infekce, která se šíří hlavně ve špatných hygienických podmínkách a vyloučených lokalitách. Virové průjmy, kterým se někdy lidově říká střevní chřipka a jejichž příčinou jsou především rotaviry, se na rozdíl od zmíněných infekcí vyskytují více v zimním období.
| Rok | 1997 | 2008 | 2018 | 2019 | 2020 |
| Salmonelóza | 37 665 | 11 009 | 11 346 | 13 306 | 10 364 |
| Kamylobakterióza | 3567 | 20 175 | 23 778 | 23 169 | 17 786 |
| Úplavice | 612 | 229 | 145 | 134 | 73 |
| Virové průjmy | 472 | 6 639 | 9 693 | 12 056 | 4 064 |
Zdroj: Státní zdravotní ústav
Kdy je vhodné vyhledat lékaře?
Střevní infekce se projevují shodně, ať je vyvolá kterýkoliv původce, toho lze prokázat pouze laboratorně vyšetřením stolice. Kromě průjmu, tedy většího počtu řídkých stolic, někdy s příměsí hlenu a krve, trápí pacienty bolesti břicha, někdy křečovité nucení na stolici, závažné je zvracení. Část nemocných má horečku a další tekutiny ztrácí pocením. Nějaký průjem zažil v životě každý z nás a většinu střevních infekcí zvládnou lidé doma a bez lékaře.
To ano, ale v jakém případě je nutná hospitalizace?
Do nemocnice přivádí pacienty zejména dehydratace – pokud je stolic hodně, přidá se zvracení a nemocný není schopen přijímat tekutiny, potřebuje infuzní léčbu. Když jsou ztráty tekutin a minerálů obzvláště velké, může dojít i k akutnímu poškození ledvin a rozvratu vnitřního prostředí. Závažným průběhem a komplikacemi jsou ohroženy zejména malé děti a staří lidé, u kterých dojde k dehydrataci rychle a snadno se přehlédne.
MUDr. Pavel Dlouhý je primářem Infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a předsedou Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Věnuje je se léčbě HIV/AIDS a virových zánětů jater, zabývá se antibiotickou léčbou a vede pracoviště, kde byli první diagnostikovaní a první vyléčení pacienti s covidem v ČR. Je spoluautorem doporučených postupů diagnostiky a léčby COVID-19.
Jaká je tedy léčba střevních infekcí?
Léčba všech střevních infekcí je stejná, bez ohledu na jejich původce. Vhodná je nemastná dieta, zpočátku suchary, piškoty, suché pečivo, džem, puding, později třeba bramborová kaše se šunkou, vařená rýže, zeleninová polévka. Důležitější než dieta jsou tekutiny – ideální je čaj, u těžších případů a u dětí rehydratační roztok rozmíchaný ze sáčků koupených v lékárně. Při výběru nápojů je důležitější množství než složení, proto záleží na osobní preferenci. Někdy se užívají léky s dezinfekčním účinkem, jindy probiotika obsahující neškodné bakterie a kvasinky, které mají upravit složení střevní flóry. Antibiotika vhodná nejsou, protože nezkrátí trvání průjmu, podáváme je výjimečně u hospitalizovaných pacientů v případě prudkého zánětu a oslabení organismu.
Může být salmonelóza pro některé lidi nebezpečná?
Salmonelóza probíhá ve většině případů stejně jako ostatní střevní infekce a odezní na dietě a tekutinách. V malém počtu případů, zejména u imunitně oslabených osob, mohou salmonely proniknout do krevního oběhu a usídlit se třeba v kostech nebo způsobit sepsi – lidově „otravu krve“. Pak může již jít o život ohrožující stav vyžadující několik týdnů infuze s antibiotiky.
Na které potraviny bychom si měli dát obzvlášť pozor? Patří mezi zdroj nákazy také ovoce?
V létě častěji konzumujeme rizikové potraviny na rizikových místech – bagety na pumpě, občerstvení ze stánku na koupališti, nedostatečně grilované maso, zmrzliny. Ovoce a zelenina obvykle zdrojem nejsou, ale jistě se vyplatí dobře je omýt či oloupat. K pomnožení bakterií v potravě přispívají letní teploty a skladování či převážení mimo ledničku.
Jaké základní hygienické zásady bychom měli dodržovat, aby se nám střevní infekce pokud možno vyhnuly?
Především se vždy zamyslet, kde nakupuji jídlo a občerstvení – jestli je mají čerstvé, dobře skladované a prodejní místo a oblečení personálu jsou čisté. Doma ukládáme potraviny do ledničky, odděleně maso a zeleninu. Před přípravou polotovary dobře očistíme a pokrmy dobře uvaříme či propečeme. Zvláště důležité to je u grilování, kde se snadno přehlédnou syrové kousky masa. Při cestách do exotické ciziny si pravidelně myjte a dezinfikujte ruce, pijte balenou vodu, vybírejte si dobře převařené či pečené pokrmy, konzumujte ovoce, které lze oloupat, a dávejte přednost průmyslově vyráběným nanukům před lokálně připravovanou zmrzlinou.
Je vhodné například preventivně užívat lactobacily?
Lactobacily patří mezi již zmíněná probiotika, doporučují se preventivně zejména při užívání antibiotik, která naruší složení střevní flory.
