Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Ministerstvo financí ve středu v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává letos růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o 0,5 procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) slibuje, že v rámci rozpočtové konsolidace sníží objem vyplácených dotací o desítky miliard korun. Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,5 procenta HDP po loňských 3,6 procenta HDP.
Podle ministerstva letos v prvním čtvrtletí ekonomika mezikvartálně klesla o 0,2 procenta. Od druhého čtvrtletí ale úřad očekává mezikvartální růst HDP, který se bude postupně během roku zvyšovat. V příštím roce by HDP měl vzrůst o tři procenta.
U inflace ministerstvo pro letošní rok zhoršilo výhled, v příštím roce by se ale růst cen měl přiblížit dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky (ČNB). Na počátku příštího roku ministerstvo očekává meziroční inflaci na úrovni tří procent, za celý rok 2024 průměrně 2,4 procenta.
ČTĚTE TAKÉ: Vláda je jako hlupák, který všechno zkazí, řekl Tlustý o DPH. Vypouští zmetky, souhlasil Škromach
Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic uvedl, že pokud nenastanou nové turbulence v cenách energií, není důvod se domnívat, že by inflace neměla zpomalovat. V nejbližších měsících sice hodnoty meziroční inflace zůstanou dvouciferné, ale trendy meziměsíční inflace potvrzují zvolňování růstu cen.
Celkové zadlužení státu klesne na 43,5 procenta HDP po loňských 44,1 procenta, zejména v důsledku jednorázových operací, které loni působily směrem k vyššímu dluhu a letos působí opačně, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Upozornil také, že objem mimořádných státních výdajů na kompenzace vysokých cen energií bude letos nižší, než vláda očekávala. Nižší bude i výběr daně z mimořádných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny, celkový dopad na obou stranách rozpočtu by měl být vyrovnaný.
V příštím roce by se měl deficit veřejných financí snížit na 2,9 procenta HDP i bez zohlednění připravovaného konsolidačního balíčku. Jeho podobu chce vláda představit zhruba za měsíc. Stanjura se chce při konsolidaci soustředit zejména na omezení státních výdajů, přestože nevyloučil úpravu daní v rozsahu, o který vláda dosud daňové zatížení snížila.
Omezení dotací je podle Stanjury možná reakce na zdražování potravin, pokud se potvrdí vysoké zisky jejich producentů. Zdůraznil ale, že dotace by nechtěl omezovat pouze v zemědělství. „Původně dotace vznikaly k tomu, aby snižovaly regionální nebo jiné rozdíly. Dnes je z toho regulérní odvětví průmyslu,“ řekl. „Moje ambice je, abychom to snížili o několik desítek miliard pro příští rok,“ dodal. Očekává ale intenzivní politickou debatu, protože se příjemci dotací budou bránit.
Mzdy reálně poklesnou
Stanjura také potvrdil, že nechce znovu zavést superhrubou mzdu, pro jejíž zrušení v minulém volebním období hlasovaly tehdy vládní ANO a tehdy opoziční ODS a SPD. Podle ministra v zákonu nebyl žádný závazek, že zrušení je pouze dočasné. Takový závazek by podle něj ODS tehdy nepodpořila.
Trh práce zůstává podle ministerstva mírně přehřátý. Za letošní rok očekává nezaměstnanost podle metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve výši tří procent, zatímco v lednu odhadovalo 3,2 procenta. V příští roce by se nezaměstnanost měla snížit na 2,8 procenta.
V důsledku pokračujícího napětí na trhu práce poroste letos podle ministerstva objem vyplácených mezd a platů o 7,5 procenta. Růst ale nedosáhne hodnoty inflace, v reálném vyjádření tak mzdy poklesnou. Stajnura také upozornil, že růst potáhne soukromý sektor. Podle něj se tak sníží rozdíl mezi příjmy zaměstnanců státu a soukromého sektoru, který v minulých letech rostl.
