Tempo inflace zpomalilo
Čeká nás ještě dlouhé období, po něž nás bude doprovázet inflace, kterou nepamatují lidé narození v tomto století. Tempo růstu cen sice v Česku již začalo klesat, ale po většinu příštího roku se bude držet na dvouciferných hodnotách nebo těsně pod nimi. Teprve až na přelomu druhého a třetího kvartálu 2024 pevněji zakotví na inflačním cíli dvou procent, který stanovuje Česká národní banka.
Meziroční míra inflace u nás v srpnu poprvé po více než roce klesla. Sice stále přesahuje 17procentní hranici, nachází se ale asi dva procentní body pod prognózou České národní banky. Zde ale dobré zprávy končí. „Podle naší stávající prognózy inflace v nejbližších měsících vzroste. Nárůst bude způsoben zejména cenami plynu a elektřiny. Stále je možné, že inflace na podzim dosáhne hodnot kolem 20 %,“ uvedla centrální banka ve čtvrtečním prohlášení po měnověpolitickém zasedání.
„Lze očekávat, že na základě vývoje situace v posledních měsících bude návrat inflace k cíli trvat déle,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Pavel Peterka, hlavní ekonom skupiny Roklen. Prognóza České národní banky totiž počítá s poklesem inflace na dvouprocentní cíl až někdy kolem poloviny roku 2024. Prolomení 10procentní hranice směrem dolů by se však mělo dostavit asi o rok dříve, tedy na přelomu druhého a třetího kvartálu 2023.
Rizikem mzdové požadavky a rozpočet
Podle Peterky největší proinflační hrozbou zůstávají vysoké mzdové požadavky a rychle rostoucí deficit státního rozpočtu. „Růst mezd přitom už v současnosti výrazně překračuje prognózované hodnoty a stabilita veřejných financí je vlivem řady opatření pod výrazným tlakem,“ dodal hlavní ekonom Roklenu. Před stejnými proinflačními riziky varuje také Česká národní banka.
Nepříliš dobré zprávy mají ve zbytku letošního roku přicházet také z devizového trhu. Pokud se naplní předpovědi České národní banky, kurs koruny vůči euru bude v příštích šesti měsících slábnout. Na začátku druhého čtvrtletí (v dubnu) 2023 by se měl přiblížit na dohled 26 korunám za euro, což představuje hodnotu asi o korunu až korunu a dvacet haléřů nad aktuálním směnným kursem.
Česká národní banka sice ve čtvrtečním prohlášení uvedla, že bude i nadále „nadměrným výkyvům kursu koruny“ bránit, ale nedefinovala, co těmito výkyvy rozumí. Obzvláště v kontextu poměrně masivních intervencí ve prospěch koruny během letních měsíců, a to vše při kursu pod 25 korunami za euro. Pokud však ČNB očekává, že koruna bude oslabovat nad 25 korun za euro, za nadměrný výkyv musí nutně považovat mnohem větší znehodnocení domácí měny než doposud.
Neudržitelně nákladné bránění koruny
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil dokonce před dalšími intervencemi ve prospěch koruny varuje. „Je otázkou, zda bude tento přístup dlouhodobě udržitelný. Pod tlakem totiž zůstává česká koruna, které nesvědčí ani probíhající evropská energetická krize, ani nárůst globální averze k riziku, který stahuje kapitál do bezpečnějších přístavů,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Hradil také upozornil, že oporu koruně přestává dodávat i rozdíl mezi českými a zahraničními úrokovými sazbami. „Zatímco ty české totiž svůj růst zastavily, od centrálních bank Spojených států a eurozóny se všeobecně očekává jejich další zvyšování, což činí korunu méně atraktivní. Jejímu oslabení – které by hrozilo přes dražší dovozy dále zvýšit českou inflaci – tak ČNB brání devizovými intervencemi, které se ovšem mohou v dohledné době stát neudržitelně nákladnými,“ dodal.
