Hollywoodská studia mnohdy nepokrytě ustupují čínským požadavkům na úpravy filmového obsahu. Aby se snímky dostaly na plátna druhé největší ekonomiky světa, musí projít přes schvalovací komisi, jejíž odmítnutí pro americké producenty představuje velký problém. Aby uspokojili tamní cenzory, z filmů odebírají „závadná“ témata jako Tibet, zobrazování Číny v negativním světle nebo homosexualitu. Někdy se objeví naopak i scény navíc jako například u Iron Mana.
Čínská lidová republika po většinu druhé poloviny 20. století praktikovala zákaz promítání amerických filmů. Zvrat podle Wendy Suové z Kalifornské univerzity přišel v roce 1994, kdy se vedoucí elity kvůli úpadku domácího filmového průmyslu pokusily o jeho oživení povolením importu deseti zahraničních snímků za rok do čínských kin. Netrvalo dlouho, a americké trháky začaly u publika naprosto dominovat. Systém kvót a sdílení zisků mezi čínskými subjekty a zahraničními distributory se později z deseti rozrostl na současných 34 povolených importovaných filmů ročně.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Írán se bojí další odvety USA po smrti vojáků, píše CNN. Kvůli Hútíům rozdráždil Čínu i Indii
PHOTO: On his only US visit, #XiJinping's father Xi Zhongxun shakes Mickey Mouse's hand at Disneyland. Los Angeles 1980 pic.twitter.com/XlMO1jtO
— National Committee on U.S.-China Relations (@NCUSCR) February 14, 2012
Kvůli rozmachu množství návštěvníků svých kin začala Čína pro Hollywood brzy představovat naprosto klíčový trh, leckdy schopný rozhodnout o samotném komerčním úspěchu, či neúspěchu filmu. Země tohoto postavení pomocí kvót začala dále využívat k uplatňování vlastního vlivu. Čínští cenzoři z oddělení propagandy začali mluvit do obsahu amerických produkcí, zatímco jejich tvůrci se požadavkům podřizovali.
Jak uvádí zpráva pro americkou komisi mapující americko-čínské vztahy, proces kontroly obsahu filmů pro čínský trh dohlíží, aby v produkcích nebyly zachyceny záběry démonů nebo nadpřirozena, zločinu nebo dalších nekalých či nelegálních aktivit v Číně, znevažování čínské armády a policie nebo cokoliv, co lze považovat za protičínské, včetně například poškozování čínských památek. Nahota, násilí a nevhodný jazyk jsou zpravidla také zakázané, i když existují výjimky. Přesné nastavení vymáhání těchto pravidel je přitom velmi nejasné.
Iron Man, Brumbál i Freddie Mercury
Čínské úřady musejí zakročit pouze někdy, filmaři se totiž nejožehavějším tématům zpravidla již sami vyhýbají a provozují autocenzuru. Občas jsou potřeba pouze drobné změny, jako vypuštění scény zničení Velké čínské zdi z filmu Pixely nebo zabití čínské stráže v bondovce Skyfall. Někdy je však potřeba výraznější zásah. Rudý úsvit: Nová krev vyžadoval v postprodukci kompletní překopání hlavních „záporáků“. Čínská invaze do Spojených států se digitálně přeměnila na severokorejskou, včetně uniforem, vlajek, dalších symbolů a některých dialogů.
Ve filmu Doctor Strange jeden ze scénáristů přiznal, že tvůrčí tým se rozhodl přepsat postavu tibetského mnicha z původní komiksové předlohy na keltskou ženu ztvárněnou Tildou Swintonovou, aby se filmaři vyhnuli negativní reakci Číny. Několik dní poté svá slova označil pro New York Times za chybu, čistě osobní vyjádření a neznalost prvotních procesů produkce filmu, a nikoliv oficiální postoj Marvel Studios.
Cenzura dopadá i na společensky „problematická“ témata. Studio Warner Bros. na žádost Číny ve verzi snímku Fantastická zvířata: Brumbálova tajemství pro tamní trh vystřihlo dialog odhalující homosexuální vztah hlavních postav. Podobně laděné, ovšem rozsáhlejší změny proběhly i v Bohemian Rhapsody o skupině Queen, ze které byly i za cenu narušení děje téměř kompletně eliminovány odkazy na homosexualitu.
Hněv Číny „žehlil“ i Kissinger
Tematická omezení se přitom netýkají pouze filmů určených pro vývoz do Číny, ale kvůli obavám z možných provokací spadají na veškerou tvorbu studií. Odstrašujícími příklady pro americké tvůrce byly v tomto ohledu dva filmy z roku 1997: Sedm let v Tibetu a Kundun, pojednávající o životě dalajlámy a čínské anexi Tibetu. První zmíněný snímek z dílny Sony ohrozil obchodní zájmy společnosti nejenom na poli filmu, ale i v oblasti elektroniky. Zástupci firmy museli následně podle novináře Ericha Schwartzela vyvíjet intenzivní snahy pro udobření Říše středu.
In a recent interview to promote his new movie, actor and pro wrestler John Cena said, "Taiwan will be the first country that can watch Fast and Furious 9."
— Things China Doesn't Want You To Know (@TruthAbtChina) May 25, 2021
Chinese netizens were furious that he called Taiwan a country, so today he released this apology. pic.twitter.com/ho3syCdeuE
Kundun produkovala společnost Disney. Podle jejího tehdejšího ředitele Michaela Eisnera Čína po jeho vydání ze dne na den v podstatě přerušila s firmou veškerý obchod. Studio ve snaze napravit škody využilo k lobbování u Číňanů i Henryho Kissingera, sám Eisner se v roce 1998 sešel s premiérem Ču Žung-ťim, kdy se vedle projednávání otevření zábavního parku v Číně za film omluvil a dodal, že „v budoucnu bychom měli předcházet podobným věcem, které uráží naše přátele“. Disney později Kundun stáhl ze svých platforem ve snaze co nejvíce omezit jeho dostupnost, jeho šíření se navíc pokoušel zpomalit již v době jeho vstupu do kin.
Čína, země budoucnosti
Filmaři přitom mnohdy přidávají i pozitivní čínské prvky ve snaze zvýšit popularitu v Číně, a tedy i zisky. Například film Looper: Nájemný zabiják se měl původně odehrávat v Paříži. Děj se však nakonec přesunul do Šanghaje, včetně přizpůsobení zápletky i původu vedlejších postav, mimo jiné i manželky hlavního hrdiny. „Proč (chceš odjet do) Francie? Jsem z budoucnosti, měl bys jet do Číny,“ vyslechne si hlavní hrdina doporučení o „zemi zítřku“. „Vydělat peníze na jednom z největších filmových trhů byl náš první a nejdůležitější cíl,“ shrnul podle South China Morning Post motivaci změn bývalý ředitel studia DMG Entertainment zodpovědného za hollywoodsko-čínskou koprodukci Chris Fenton.
Iron Man 3 se dočkal prodloužené verze pro čínský trh. Superhrdina v ní putuje pro záchranu vlastního života na operaci a akupunkturu k čínským doktorům, ztvárněným největšími tamními hvězdami. Kromě scény z operačního sálu se v rozšířené verzi několikrát objevuje product placement čínských výrobků i vysílání čínské televize, v němž si Iron Man za jásotu dětí v uniformách třese rukou s čínským politikem před místním palácem.
V některých filmech se objevují i výrazněji politicky laděné motivy. V dětském animovaném příběhu Sněžný kluk je záběr na mapu Asie s Linií devíti čar. Ta zachycuje mezinárodně neuznané územní nároky Číny v Jihočínském moři. Několik zemí jihovýchodní Asie proto film na svých trzích zakázalo, informovala stanice BBC. Podobné kontroverze kvůli mapám se spornými hranicemi provázely i film Uncharted nebo nedávný hit Barbie. Vietnam film opět zakázal, proti ve filmu „načmárané“ mapě se vymezili i někteří američtí senátoři. Podle studia šlo o pouhou náhodu, nikoliv záměr.
We love 🇦🇺‘s Margot Robbie, but we’re not living in a Barbie world.
— Andrew Goledzinowski 🇦🇺 (@AusAmbVN) July 13, 2023
Australia stands by the 2016 Arbitral Tribunal Ruling, rejecting the nine dash line. pic.twitter.com/FZS4DPi6Sq
Úpadek amerických trháků
Vliv filmů na veřejné mínění západních diváků a jejich postoj k Číně nemusí být příliš značný. Samotný princip, kdy USA, jakožto země svobody, jsou vydány rozmaru cenzury svého geopolitického rivala, je nicméně podle mnohých alarmující.
Dynamika dnešního čínsko-hollywoodského vztahu se v posledních letech mění. Asijská země již pro zaplněné kinosály nepotřebuje zahraniční trháky, jako tomu bylo v začátcích otevření trhu. Za poslední desetiletí si ze spolupráce s americkými protějšky dokázali Číňané odnést cenné zkušenosti, které jim umožnily produkovat vlastní tvorbu na podobné úrovni. Domácí produkce tak již v oblíbenosti překonává snímky ze Spojených států a Komunistická strana Číny vzhledem ke své roli v domácí filmové tvorbě získala velmi silný propagandistický nástroj.
Americká filmová studia jsou přitom ve dvojím ohni. Zatímco si nechtějí rozhněvat čínské obchodní partnery, doma kvůli svému poklonkování čelí občasné kritice veřejnosti i politiků. Zda se v následujících letech například díky upadajícímu zájmu čínského publika o americké filmy a nižším ziskům z područí čínského vlivu vymaní, zůstává otázkou.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Star Trek po česku. V Běrunicích stojí můstek vesmírné lodi. Objevte USS Masaryk
