Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Noví afghánští vůdci z řad Tálibánu svrhli před více než měsícem vládu v Kábulu podporovanou Západem, nyní ale v zemi čelí vnitřnímu nepříteli. Ten od nich přitom převzal mnoho strategií, jimiž se vyznačovalo jejich vlastní úspěšné partyzánské vojenské tažení. Jednou z nich je takzvaná městská válka, napsala dnes agentura Reuters.
Srpnový smrtící atentát na kábulském letišti a série bombových explozí ve městě Dželálábád na východě země, tedy útoky, k nimž se přihlásila místní odnož Islámského státu, podtrhují bezpečnostní hrozbu ze strany militantních uskupení majících s Tálibánem rivalské vztahy.
Zatímco mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid hrozbu zlehčuje a tvrdí, že Islámský stát není v Afghánistánu fakticky přítomen, velitelé v terénu nebezpečí nepodceňují. Podle dvou nejmenovaných členů zpravodajských služeb hnutí, kteří vyšetřovali některé z nedávných útoků v Dželálábádu, použité taktiky ukazují, že uskupení nadále představuje nebezpečí, přestože nemá dost členů a prostředků, aby se mohlo zmocnit určitého území.
Uskupení zaútočilo na členy Tálibánu pomocí „lepivých bomb“, tedy magnetických výbušnin přichycených na spodní část aut, úplně stejným způsobem, jakým Tálibán dříve útočil na veřejné činitele a představitele občanské společnosti, aby narušil stabilitu bývalé vlády.
„Ty lepivé bomby, které jsme dříve sami používali k zacílení našich nepřátel v Kábulu, nám dělají starosti. Máme obavy o členy našeho vedení, protože by se na ně mohli zaměřit,“ řekl Reuters jeden z představitelů zpravodajské služby Tálibánu.
Organizace Islámský stát Chorásán, jejíž jméno odkazuje k historickému území, které zahrnovalo i dnešní Afghánistán, se poprvé objevila na konci roku 2014, ale kolem roku 2018 již začala upadat po sérii těžkých ztrát způsobených Tálibánem a americkými silami.
Bezpečnostní síly Tálibánu v provincii Nangarhár, kde leží Dželálábád, uvedly, že ve středu v noci usmrtily tři členy této odnože Islámského státu. Zpravodajci Tálibánu ale tvrdí, že hnutí má stále možnosti, jak působit problémy cestou menších útoků.
„Jejich hlavní struktura je rozbitá a jsou rozděleni do malých skupinek, které provádějí útoky,“ řekl jeden ze zpravodajců.
Tálibán musí chránit Afghánistán
Tálibán opakovaně uvedl, že nedovolí, aby se Afghánistán stal výchozím bodem pro provádění útoků na jiné země. Někteří západní analytici se ale domnívají, že návrat islamistického hnutí k moci vlil novou krev do žil uskupením jako Islámský stát Chorásán nebo Al-Káida, která si během minulé vlády Tálibánu udělala ze země svoji základnu.
„Návrat Tálibánu v Afghánistánu je velkým vítězstvím islamistů,“ myslí si Rohan Gunaratna, který se specializuje na mezinárodní terorismus a vyučuje bezpečnostní studia na Technologické univerzitě Nanyang (NTU) v Singapuru. „Návrat Tálibánu oslavovali, takže se domnívám, že Afghánistán je jejich novou scénou,“ uvedl Gunaratna.
Má se za to, že Islámský stát Chorásán přebral mnoho bojovníků z řad Tálibánu nebo pákistánské verze tohoto hnutí, známého jako Tehríke Tálibán (TTP). Ví se ale málo o tom, jakým způsobem funguje.
Islámský stát Chorásán bojoval s Tálibánem kvůli pašeráckým trasám a dalším ekonomickým zájmům. Na rozdíl od Tálibánu, který tvrdí, že mu jde jen o Afghánistán, podporuje tato organizace přidružená k Islámskému státu myšlenku světového chalífátu řízeného islámským právem.
Většina analytiků a OSN odhaduje sílu Islámského státu Chorásán na méně než 2 000 bojovníků, zatímco Tálibán jich má k dispozici až 100 000. Řady této odnože Islámského státu se však rozšířily díky vězňům, které Tálibán osvobodil z věznic během svého tažení napříč zemí.
Podle červnové zprávy Rady bezpečnosti OSN se finanční a logistické vazby Islámského státu Chorásán na jeho mateřskou organizaci Islámský stát a její jádro v Sýrii oslabily, přestože některé komunikační kanály přetrvávají.
„Předpokládá se, že finanční podpora pro odnož Chorásán ze strany jádrové organizace fakticky skončila,“ uvádí se ve zprávě.
Dokument ale podotýká, že známky rozkolu uvnitř Tálibánu, které se již začaly objevovat s tím, jak se válečné povstalecké hnutí snaží přetvořit do mírové administrativy, by mohly další bojovníky motivovat k přeběhnutí.
