Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit? Pelta není jediný hříšník, český fotbal zažil více skandálů

Ivánku, kamaráde

Největší korupční aféru českého fotbalu zvěčnila divadelní parodie od Petra Čtvrtníčka a Jiřího Lábuse. Telefonické odposlechy v ní leccos prozradily třeba na tehdejšího šéfa rozhodčích Milana Brabce, ředitele Viktorie Žižkov Ivana Horníka nebo (tenkrát ještě) sparťanského manažera Miroslava Peltu.

O co v kauze šlo? Funkcionáři si po telefonech domlouvali, za kolik hrušek či jablek (míněno tisíc korun) rozhodčí pomohou k potřebnému výsledku.

Vše odstartovalo v dubnu 2004 zatčení prvoligového rozhodčího Stanislava Hrušky a sportovního ředitele 1. FC Synot Jaroslava Hastíka, kteří se měli setkat kvůli předání úplatku. Vyšetřování se brzy rozrostlo do obřích rozměrů, nakonec před civilními soudy stanulo osmnáct lidí, z nichž jen tři byli zproštěni obžaloby.

Vedle podmínek a pokut či zákazů činnosti ve fotbale dopadl nejhůře Horník, který dostal trest odnětí svobody na sedm měsíců s podmíněným odkladem na pět let, k tomu i pokutu 900 tisíc korun.

Skandál si po své linii řešil i fotbal. Disciplinární komise potrestala více než tři desítky osob, někdo odcházel „jen“ se statisícovou pokutou, jiný se zákazem činnosti. Pěti klubům byly odečteny body, Viktoria Žižkov a Synot sestoupily z první ligy.

Předlouhá chapadla fotbalové chobotnice veřejnost šokovala. Po letech se však stejně nejvíce vzpomíná na Čtvrtníčkovy hlášky, inspirované ušmudlanou skutečností. Dodnes je tak legendou nejen zmínka o takzvaném Peltově cinklém jaru, ale i polomafiánské výkřiky typu: „To mi ho teda vyndej.“

Černokněžník Berbr

Říkalo se mu černokněžník, náčelník. Ještě před pár lety platilo, že se bez souhlasu Romana Berbra nestane v českém fotbale vůbec nic. Bývalý místopředseda FAČR měl mít podle svých kritiků na povel všechno, a to včetně rozhodčích.

Těch především.

Když se po Berbrově zatčení z října 2020 začal skandál spjatý s jeho jménem řešit veřejně, nejdřív to vypadalo pouze na případy ze třetí a druhé ligy. Už v této fázi to ale bylo děsivé. Za všechno mluví třeba citace toho, co měl Berbr podle MF DNES jednou říct pomeznímu rozhodčímu Vitnerovi před druholigovým zápasem Chrudim – Sokolov: „Zařiď to, nebo ti vypálím barák.“

Nakonec se však u soudu řešila i nejvyšší ligová patra. Berbr čelil obžalobě za podplácení, z pomoci k podplácení, ze zpronevěry a z účasti na organizované zločinecké skupině. Státní zástupce pro něj požadoval sedmileté vězení, pokutu 5,55 milionu korun a pětiletý zákaz výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace.

Berbr letos v červnu nakonec dostal „jen“ podmíněný trest, pokutu a zákaz činnosti. Okresní soud Plzeň – město ho uznal vinným ze zpronevěry peněz Plzeňského krajského fotbalového svazu, nikoliv však z ovlivňování zápasů druhé a třetí ligy a z účasti v organizované zločinecké skupině. Někdejší sportovní ředitel Slavoje Vyšehrad Roman Rogoz dopadl hůře: ve vězení si má podle soudu „natvrdo“ odsedět čtyři roky.

V rozsáhlém případě bylo obžalováno celkem 21 lidí a klub Slavoj Vyšehrad. Nepodmíněné tresty navrhoval žalobce vedle Rogoze i pro někdejšího hráče a funkcionáře Michala Káníka. Pro Rogoze požadoval 7,5 roku vězení a 350 tisíc korun a pro Káníka šest let a osm měsíců vězení a 504 tisíc korun. Pro ostatní navrhl podmíněné tresty, pokuty kolem 200 tisíc a většinou čtyřleté zákazy působit jako rozhodčí, asistent rozhodčího nebo delegát.

Kauza nekauza

Korupční kauza nekauza z roku 2009 se týkala Sigmy Olomouc a Bohemians Praha (klubu nikoliv vršovického, ale střížkovského, nesoucího dočasně slavné jméno). Aféru rozpoutal kontroverzní prezident Bohemians Praha Karel Kapr, když prohlásil, že před prvoligovým zápasem jeho klubu v Olomouci nabídl brankář soupeře Petr Drobisz úplatek 300 tisíc korun.

Kapr prý fotbalistům poradil, aby peníze převzali, že pak celou věc oznámí policii. To však udělal až po několika měsících. Dalšími obžalovanými tak byli v případu i dva bývalí hráči pražského klubu Miroslav Obermajer a David Zoubek, kteří měli úplatek přijmout.

Okresní soud uvedl, že ke korupci sice došlo, vinu aktérů se však nepodařilo prokázat. V červnu 2013 potvrdil zprošťující rozsudek i Krajský soud v Olomouci.

Už dlouho před tím byly fotbalovou asociací potrestány oba zainteresované kluby – Bohemians museli zaplatit pokutu šest milionů korun a v tabulce jim bylo odečteno 15 bodů. Olomouc přišla o devět bodů a pokuta pro ni stanovená činila čtyři miliony.

Trable bývalého šéfa

František Chvalovský byl šéfem českého fotbalu mimo jiné i během jednoho z historicky největších úspěchů – stříbrného EURO 1996. Vláda bývalého brankáře Blšan je spjata jak se sportovní radostí, tak s notně autoritářským vedením.

„Když dole pod Strahovem zaburácel jeho bavorák, na fotbalovém svazu byli všichni v pozoru,“ vzpomínal jeden z tehdejších pracovníků svazu.

Jenže životopis Chvalovského má i poněkud temnější šmouhy. Už v roce 1995 se stal obětí únosu. Únosci, které později policie zadržela, Chvalovského zadržovali více než jeden den.

A 27. února 2001, přímo při odletu reprezentace k přípravnému utkání do Makedonie, byl kníratý šéf zatčen na letišti. Následně ho obvinili z úvěrového podvodu.

Podle obžaloby způsobil koncem 90. let s dalšími čtyřmi lidmi škodu Komerční bance ve výši 1,5 miliardy korun. Údajně předstírali, že půjčené peníze chtějí na financování svých obchodů, platili jimi ale především své předchozí dluhy. Všichni obžalovaní vinu popírali.

Kauza se vlekla deset let. V roce 2011 byl bývalý fotbalový boss odsouzen k deseti letům vězení, Chvalovský se však nakonec odvolával tak dlouho, až ho zachránila amnestie prezidenta Václava Klause.

Křetínského kabela

V roce 2012 to nejdříve vypadalo jako prvotřídní skandál. Majitel fotbalové Sparty Daniel Křetínský navštívil tehdejšího šéfa svazu Miroslava Peltu s okázale naditou kabelou, v níž měly být důkazy o tom, že rozhodčí v lize jdou cíleně proti klubu z Letné. Indicie prý nasvědčovaly i tomu, že Křetínský má důkazy o ovlivňování zápasů ve prospěch Viktorie Plzeň.

Pelta se tehdy novinářům svěřil, že je obsahem kabely zdrcen.

Jenže postupem času vyšlo najevo, že Křetínský žádné jednoznačné důkazy nedodal. Rozhodčí Tomáš Adámek a Pavel Býma sice přiznali, že přijali úplatek 200 tisíc korun, aby ovlivnili zápasy ve prospěch Plzně, okresní soud Praha-západ je však v roce 2014 zprostil obžaloby.

„Neprokázalo se, že by se stal skutek, z něhož jsou státním zástupcem obžalováni,“ tvrdila soudkyně Jitka Drábková.

Vše tedy skončilo poněkud rozpačitě. Zproštěn obžaloby byl i fotbalový šíbr Martin „Chřestýš“ Svoboda, který měl podle prvních informací Adámkovi s Býmou úplatek nabízet výměnou za zařízení výhry Viktorie nad Jabloncem na jaře 2012.

„Žádné technické nosiče jsem v kabele neměl. Stejně tak jsem neměl ani konkrétní informace k zápasu Jablonce s Plzní,“ řekl Křetínský v soudní síni. „Vycházel jsem pouze z nepřímých informací od osob ze svého okolí, jež se setkávaly s jinými osobami. Těmto informacím jsem věřil. Pana Peltu jsem proto informoval o resumé rozhovorů, které jsem měl k dispozici, stejně jako jsem mu zčásti přečetl jména rozhodčích, od nichž jsem svědectví získal.“

MOŽNÁ VÁM UNIKLO: Matka Červové zemřela po konfliktu s cyklistou. Na každou s*ini se vaří voda, řekla modelka