Na zdravotní péči nebudou peníze, varuje Kubek. Znovu by zavedl poplatky u lékaře
IVF
Výpis příspěvků ke štítku „IVF“
První české „dítě ze zkumavky“ slaví 42 let. Metoda IVF je na vzestupu, pomohla i Kristýně
Již 42. narozeniny oslaví 4. listopadu první „dítě ze zkumavky“, které se v tehdejším Československu narodilo v roce 1982. Chlapec byl nejen prvním dítětem narozeným pomocí umělého oplodnění v tuzemsku, ale také v tehdejším východním bloku. Za přelomovým počinem, který dnes patří mezi běžnější součást pomoci ve snaze založit rodiny, stál brněnský gynekolog a profesor Ladislav Pilka, který zemřel před deseti lety. Dnes v Česku využívají asistovanou reprodukci tisíce párů ročně. Splnit si sen o založení rodiny pomohla například Kristýně z Brna, která dnes čeká již druhého potomka.
Jsou dvojčata a zároveň nevlastní sestry. Jak je něco takového možné?
Unikátní dvojčata se narodila páru z amerického Rochesteru v New Yorku. Přestože přišly holčičky na svět ve stejný den a porodila je stejná žena, jsou zároveň nevlastními sestrami. Sandra totiž otěhotněla poté, co pro umělé oplodnění lékaři použili vajíčko její i dárkyně. Dvojice za pět pokusů utratila v přepočtu více než 600 tisíc korun.
Kvalita vajíček s věkem klesá. Stále více žen si je nechává pro jistotu zamrazit
Stovky žen si nechávají každoročně zamrazit svá vajíčka na klinikách asistované reprodukce. Důvody jsou různé. Některé si tak chtějí „pojistit“ mateřství, které odkládají, jiné podstupují zákrok kvůli zdravotním potížím, například z důvodu léčby rakoviny. Co všechno musí žena, která si chce nechat zamrazit svá vajíčka, podstoupit a jaké jsou šance na otěhotnění? Na to se CNN Prima NEWS zeptala odborníka na asistovanou reprodukci Štěpána Machače.
Jana nemohla roky otěhotnět, pomohli až lékaři. Neodkládejte mateřství, vyzývají
Počít dítě není vždy tak snadné, jak si mnoho lidí myslí. Stále více párů tak vkládá naději do center asistované reprodukce s vědomím, že když to nejde přirozeně, pomohou lékaři. V Česku se s neplodností potýká přibližně 15 procent párů, mezi které patří i 37letá Jana s 40letým Romanem. Když ani po třech letech snažení miminko nepřicházelo, touha po velké rodině se nakonec rozplynula a zůstalo jediné přání – mít alespoň jedno zdravé dítě. Nakonec zvolili cestu umělého oplodnění.
Je důvod bát se adopce? Jaké to je čekat 12 let na dítě? Čtěte příběh Jany a Tomáše
Většina párů věří, že se stanou rodiči. Když miminko nepřichází, obracejí se na lékaře a často končí v centrech asistované reprodukce. Ale ani umělé oplodnění není řešení pro všechny. Pak se nabízí cesta osvojení neboli adopce. Právě tento pojem má nálepku „problémové děti“ nebo cesta poslední záchrany. Co adopce obnáší a na co se musí páry připravit? Přečtěte si příběh manželů, kteří čekali na dítě 12 let, a také odpovědi odborníků na to, jak adopce probíhá a na co se připravit.
Chceme dítě, nejsme přece blázni, slýchává psychoterapeutka kvůli umělému oplodnění
Páry, kterým se nedaří počít přirozeně, často končí v rukou lékařů z oboru asistované reprodukce. Jejich zdravotní dokumentace se začne zaplňovat různými záznamy z vyšetření. V mnoha případech lékaři nenajdou příčinu, přesto zahajují automaticky léčbu pomocí asistované reprodukce. Nikdo už ale neřeší psychickou stránku, která má na početí obrovský vliv. Jak konkrétně ovlivňuje psychika schopnost početí a proč některé ženy otěhotní přirozeně ve chvíli, kdy adoptují dítě?
Trnitá cesta za miminkem: Boj o život, neúspěšné umělé oplodnění a potrat dvojčat. Přesto se na manžele nakonec usmálo štěstí
Cesta za miminkem může být někdy hodně trnitá. Své o tom ví i Katka s Milanem, kterým život připravil do cesty několik překážek. Rakovinu, umělé oplodnění i ztrátu nenarozených dvojčátek. I přesto všechno neztratili optimismus a dnes jsou rodiči dvou zdravých dětí.