Počít dítě není vždy tak snadné, jak si mnoho lidí myslí. Stále více párů tak vkládá naději do center asistované reprodukce s vědomím, že když to nejde přirozeně, pomohou lékaři. V Česku se s neplodností potýká přibližně 15 procent párů, mezi které patří i 37letá Jana s 40letým Romanem. Když ani po třech letech snažení miminko nepřicházelo, touha po velké rodině se nakonec rozplynula a zůstalo jediné přání – mít alespoň jedno zdravé dítě. Nakonec zvolili cestu umělého oplodnění.
Vyrůstala jako jedináček a často jí chyběl parťák do hry. „Už jako malá jsem si představovala, že jednou budu mít alespoň tři děti, aby si měly s kým hrát,“ vzpomíná Jana.
Přestala jsem dobře vidět, byla za tím roztroušená skleróza, vypráví 24letá Klára
Nemoc, kterou trpí na dvacet tisíc Čechů, postihuje mladé lidi nejčastěji mezi 20. a 40. rokem života a nelze ji vyléčit. Příznaky jsou navíc snadno zaměnitelné s jinými neduhy. Klára Zahradníková byla do čtyřiadvaceti let zdravá. Diagnóza roztroušená skleróza jí změnila život od základů. Jak zvládá své onemocnění mladá učitelka z mateřské školky a jaké jsou vyhlídky do budoucna?
Jenže dětské sny po čase vystřídaly studijní ambice a touha cestovat a poznávat svět. Na mateřství si v té době ani nevzpomněla, navíc dlouho neměla stálého partnera. „Cestování se stalo mou velkou vášní. Chtěla jsem toho stihnout co nejvíce. Vůbec mi nevadilo, že nemám partnera a budoucnost jsem neřešila,“ svěřuje se Jana.
Když jí bylo 31 let, seznámila ji kamarádka s jejím současným manželem Romanem. Ani tehdy ale na mateřství nespěchala. „Po pár letech jsme si řekli, že by bylo už fajn založit rodinu. Byli jsme oba zdraví, relativně mladí, měla jsem i mnohem starší kamarádky, které otěhotněly bez problémů. O tom, že bychom mohli mít problémy s početím, jsem ani na vteřinu neuvažovala,“ doplňuje.
V té době na těhotenství ještě příliš „nelpěla“ a nechávali tomu s Romanem volný průběh. Jenže roky ubíhaly a miminko nepřicházelo. „Po třech letech neúspěšného snažení jsme se rozhodli navštívit kliniku pro léčbu neplodnosti. Bylo mi už 36 let a uvědomila jsem si, že nejsem nejmladší,“ pokračuje Jana. Následovalo kolečko vyšetření a nakonec nepříjemné zjištění, že její zásoba vajíček je velmi nízká a není na co čekat. „Když mi lékař sdělil, že bez umělého oplodnění jsou naše šance na těhotenství mizivé, mrzelo mě, že jsem rodinu tak dlouho odkládala,“ dodává Jana.
Dlouho jsem mateřství odkládala. Chtěla jsem cestovat a poznávat svět. Nikdy mě nenapadlo, že můžu mít problém s otěhotněním.
Dvojice měla alespoň natolik štěstí v neštěstí, že i přes nízkou zásobu vajíček získala tři zdravá embrya. „Jedno mi lékaři vložili a zbylá dvě jsme si nechali zamrazit,“ přiznává Jana s tím, že oplodnění vyšlo hned napoprvé, což není vždy samozřejmost. „Naší Adélce jsou tři měsíce a já každý den děkuji za to, že se nám to podařilo. Máme ještě dva ‚mrazáčky‘, tak doufám, že se nám podaří dcerce ještě pořídit sourozence,“ uzavírá Jana.
Mladí lidé svou plodnost mnohdy přeceňují, míní lékař
Podle MUDr. Štěpána Machače, garanta projektu Moje reprodukční zdraví a předsedy Sekce asistované reprodukce České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP, mají mladí lidé často zkreslené představy o své plodnosti.
Je důvod bát se adopce? Jaké to je čekat 12 let na dítě? Čtěte příběh Jany a Tomáše
Většina párů věří, že se stanou rodiči. Když miminko nepřichází, obracejí se na lékaře a často končí v centrech asistované reprodukce. Ale ani umělé oplodnění není řešení pro všechny. Pak se nabízí cesta osvojení neboli adopce. Právě tento pojem má nálepku „problémové děti“ nebo cesta poslední záchrany. Co adopce obnáší a na co se musí páry připravit? Přečtěte si příběh manželů, kteří čekali na dítě 12 let, a také odpovědi odborníků na to, jak adopce probíhá a na co se připravit.
Poukazuje na studie, ve kterých odborníci v různých částech světa testovali znalosti lidí o rozmnožování. Téměř dvě třetiny dotazovaných se domnívají, že pravděpodobnost přirozeného početí v době ovulace je 50 až 100 procent. Skutečnost je podle Machače, který se řadu let věnuje léčbě neplodnosti, přitom úplně jiná.
Šance na otěhotnění je u zdravé ženy ve věku 30–35 let v období ovulace pouze mezi 12–17 procenty. Čím je žena starší, tím se snižuje pravděpodobnost, že otěhotní přirozenou cestou. „Informovanost v oblasti reprodukce má zásadní vliv na rozhodování o plánování rodičovství. Páry ale často vycházejí z mylných domněnek a případný problém s neplodností si nepřipouští, ani když se jim řadu let nedaří otěhotnět. Chceme to změnit,“ říká Machač.
Podle něj by se mladí lidé měli na rodičovství připravovat několik let dopředu a zohlednit při tom svůj životní styl. „Jestliže se žena v 35 letech rozhodne, že chce mít dítě, a teprve na tom začíná pracovat, je to pozdě. V této době už se jí snižuje kvalita vajíček a úměrně s tím klesá i šance na otěhotnění,“ varuje lékař a připomíná, že problémy s plodností má přibližně každý šestý pár.
Jestliže se žena v 35 letech rozhodne, že chce mít dítě, a teprve na tom začíná pracovat, je to pozdě.
S rostoucím věkem se přitom snižuje i šance na umělé oplodnění. „Často k nám přijdou lidé, kteří očekávají, že se úspěšnost umělého oplodnění pohybuje kolem 80–90 procent. Přitom šance, že žena ve věku do 35 let takto otěhotní a porodí své dítě z jednoho léčebného cyklu, je jen 20–30 procent. Jakmile žena překročí hranici 40 let, můžeme se bavit maximálně o jednotkách procent,“ doplňuje MUDr. Tomáš Bagócsi, lékař z reprodukční kliniky Reprofit, který poukazuje na to, že ideální věk pro otěhotnění je 22–24 let. „Průměrný věk prvorodiček v Česku už je nad 30 let,“ dodává Bagócsi.
Věk jako nepřítel plodnosti žen
Lékaři se shodují, že nejdůležitější roli v (ne)plodnosti u žen hraje věk, respektive zásoba vajíček ve vaječnících, která se postupně snižuje. „Přesný počet vajíček zjistit neumíme, ale vyšetření z krve nám ukáže, jakou má žena ještě přibližnou rezervu,“ vysvětluje Machač.
Definitivní počet vajíček je dán již od narození a od první ovulace vajíčka postupně ubývají až do poslední menstruace (menopauzy). „S věkem se nesnižuje pouze počet vajíček, ale také jejich kvalita. A to hlavně od 35 let výš,“ doplňuje lékař a doporučuje, aby na své „reprodukční zdraví“ mysleli také muži, kteří si mohou nechat zkontrolovat svůj spermiogram a zjistit, jak na tom jsou.
„Neplodnost se netýká jen žen, ale i mužů. Obvykle je problém s početím ve 30 procentech na straně ženy a v dalších 30 procentech na straně muže,“ říká lékař. Přestože u mužů není věk tak významný jako u žen, po 40. roce života může dojít ke zhoršení počtu a kvality spermií.