reklama

Chceme dítě, nejsme přece blázni, slýchává psychoterapeutka kvůli umělému oplodnění

Páry, kterým se nedaří počít přirozeně, často končí v rukou lékařů z oboru asistované reprodukce. Jejich zdravotní dokumentace se začne zaplňovat různými záznamy z vyšetření. V mnoha případech lékaři nenajdou příčinu, přesto zahajují automaticky léčbu pomocí asistované reprodukce. Nikdo už ale neřeší psychickou stránku, která má na početí obrovský vliv. Jak konkrétně ovlivňuje psychika schopnost početí a proč některé ženy otěhotní přirozeně ve chvíli, kdy adoptují dítě?

reklama

Bára (35 let) a Lukáš (38 let) se po četných potratech a dvou neúspěšných umělých oplodněních rozhodli vyhledat odbornou pomoc v oblasti své psychiky. Vedla je k tomu nejen velká obava Lukáše o Bářino fyzické a psychické zdraví, ale i velmi špatný zážitek z přístupu různých center a souběh strastiplných událostí na jejich cestě za dítětem. Po vleklých vyšetřeních, bez osobního přístupu a vysvětlení důvodů častých potratů a s neucelenými a rozdílnými informacemi byl pár již na pokraji zoufalství a rozchodu.

Lékaři nenašli žádný problém. Podstoupila jsem několik umělých oplodnění a žádné nevyšlo.

„Po několika letech, co jsme se marně pokoušeli o miminko, jsme navštívili kliniku asistované reprodukce,“ vypráví svůj příběh Bára. Vzpomíná na celou řadu vyšetření, které museli s Lukášem podstoupit, na tu bezmoc, obavy i naděje, kterými procházeli. „Lékaři nenašli žádný problém, přesto nám bylo nabídnuto umělé oplodnění. Hodně nám vadil ten přístup, žádná empatie, vše šlo jako na běžícím pásu. Podstoupila jsem několik umělých oplodnění. Když jedno nedopadlo, nabízeli nám hned další,“ vypráví Bára, která poukazuje především na psychickou stránku věci.

Celý proces umělého oplodnění je psychicky vyčerpávající a ubíjející.

„Vyšetření probíhá několik, je to pro nás vyčerpávající a každé dopadne jinak, což nás mate a prohlubuje v nás strach a rozpaky ještě více než předtím. Cítíme se jak jedni z mnoha, jak na běžícím pásu, jak roboti,“ dodává.  Dlouhotrvající nejistota, neúspěchy a psychické problémy se odrazily i na vztahu Báry a Lukáše. V jednu chvíli dokonce uvažovali o rozchodu. Nakonec ale krizi překonali a našli v sobě vůli pokračovat dál. Rozhodli se vyhledat pomoc odborníka, který by jim pomohl po psychické stránce. Potřebovali si o svých problémech s někým promluvit a také se poradit o tom, jak pokračovat dál. V té době už přemýšleli také o adopci.

„Dostali jsme se do psychosociálního centra, které jsme jako zázrakem objevili. Po úvodní konzultaci jsme chodili na pravidelná sezení a díky tomu jsme začali opět sbírat ztracené střípky odvahy a mít naději, že se jednou dítěte dočkáme,“ pokračuje Bára. V rámci terapeutických sezení otevřeli různá témata, která nikdy předtím před sebou nahlas nevyslovili. Tyto terapie jim pomohly najít společnou cestu. „Dospěli jsme s Lukášem k názoru, že bychom rádi pomohli opuštěnému dítěti. Předtím jsme se soustředili na cestu umělého oplodnění, přitom je ale tolik dětí, které potřebují rodinu,“ dodává Bára s tím, že se rozhodli pro adopci.

Díky pravidelným psychoterapiím jsme objevili jinou možnost, jak vychovávat společně dítě.

Společně absolvovali adopční kurzy, začali se zajímat o to, co vše je potřeba udělat pro to, aby mohli děťátko adoptovat. Přitom stále chodili na psychoterapie, které jejich odhodlání ještě posílily. „Potřebovali jsme, aby nás někdo pomohl nasměrovat,“ vzpomíná Bára. Vytouženého dítěte se nakonec dočkali po patnácti měsících, kdy adoptovali dvouletou holčičku. „I když se může zdát, že naše cesta byla strastiplná, složitá a někdy i dost smutná, tak jsme dnes smíření s tím, že to tak mělo být. Máme naše zlatíčko Káju, která je pro nás vším,“ uzavírají šťastní rodiče dnes už tříleté Karolínky.

Nejdůležitějších momenty, které během párové terapie nastaly

Bára:

„Poprvé jsem měla možnost nejen vyprávět, ale i emočně prožít mnohočetné ztráty svých miminek.“

„Otevřít své dětství a mluvit o tom, že mě maminka nechtěla přijmout a jít na potrat.“

„…A došla jsem k tomu, že mou největší obavou a strachem je přijmout své vlastní dítě.“

„Že mě/nás nikdo neodsoudí, když se rozhodneme dítě adoptovat.“

„Nastavila jsem si svůj vnitřní klid, dovolila jsem si prožívat více své pocity a naučit se poslouchat svou intuici a různými terapeutickými technikami jsem začala pracovat sama na sobě.“

„Mohla jsem plakat, řvát, vztekat se, uvolnit své tělo a svoji mysl, a pořád jsem měla v terapii pocit blízkosti, bezpečí, sounáležitosti, důvěry, a to jsem v daný moment potřebovala nejvíce, mohla jsem se konečně o někoho opřít.“

Lukáš:

Pomocí terapeutických sezení jsem se naučil, jak mám s Bárou v těchto těžkých chvílích komunikovat, naslouchat jí a více s ní i mé pocity sdílet.“

„Důležité pro mě bylo vyjádřit někomu svou obavu o Báru a dozvědět se nestranný názor.“

Znovu jsem se do své ženy zamiloval.“

Společně jsme získali ucelený přehled různých sociálních i legislativních kroků nejen v IVF, ale i pro adopci dítěte, a to bylo pro mě důležité.“

Otevřeli jsme témata, která jsme nikdy před sebou nahlas nevyslovili“.

Psychickou pomoc kliniky umělého oplodnění obvykle nenabízejí. Přitom je to základ úspěchu, shodují se psychoterapeutky.

V oboru asistované reprodukce a psychoterapeutické péče se Mgr. Lenka Pelechová a Bc. Renata Siranová, Dis. aktivně pohybují již desátým rokem. Odborné psychosociální poradenství poskytují v rámci Institutu psychosociální péče a projektu „Cesty za rodinou“, ve kterém komplexně pomáhají párům na cestě za potomkem. Z dlouhodobého pohledu jejich studií a hlavně praxe se shodují, že se v procesu odráží jistá nedokonalost a především neprovázanost jednotlivých oborů. Dílčí nedostatky zasahují buď do samotné léčby nebo přípravy párů k náhradní rodinné péči. V konečném důsledku je psychická podpora párů a možnost náhradní rodinné péče odsouvána až na poslední místo.

Lenko, páry, které chtějí miminko, se tedy upínají pouze na umělé oplodnění? Pár toužící po dítěti a rodině vydává veškerou energii, aby svého přání dostál. Během náročné a vyčerpávající léčby pomocí asistované reprodukce se soustředí na somatickou stránku léčby a na klinikách hledají společně s gynekology rychlá a efektivní řešení. Bohužel při opakovaném selhání zanechávají na jejich duši velmi bolestné rány.

Myslíte si, že je to tím, že ženy jsou limitované věkem a bojí se, že jsou příliš „staré“ a tlačí na pilu?
Já to většinou vysvětluji velice jednoduše. Možná se opakuji, ale při běžné nemoci potřebujeme tělu dopřát dostatek času k léčbě a rekonvalescenci. V asistované reprodukci může naopak časová prodleva v léčbě celou situaci zhoršit. Protože ženám se vajíčka vytvářejí v prenatálním období, a především u žen po 30 a rapidně po 35 roce jejich kvalita klesá. Obecně schopnost člověka plodit potomky má svůj limit. A odsouvání těhotenství na pozdější dobu se prostě nevyplácí. Pokud by se hledaly psychické souvislosti s nemožností početí a opakovaných potratů, může se celý proces umělého oplodnění ještě zhoršit. Na druhou stranu, pokud páry podstoupí psychoterapii, mnohé se vysvětlí. Právě při ní dochází v mnoha případech k odhalení skrytých příčin, strachů a přenosů, které brání právě přirozenému početí.

Renato, když pár prochází letitým snažením o dítě a nedaří se, co vlastně mohou udělat pro to, aby celou situaci oba ustáli? Pokud je mi známo, žena situaci prožívá jinak než muž. Navíc je to ona, která o problému chce mluvit, muž to řešit nechce. 
Ano, skutečně je tomu tak. Někdy se zjevnou příčinu lékařům nepodaří zjistit. Páry, které k nám do Institutu přicházejí, si často od lékařů často vyslechli diagnózu tzv. idiopatické neplodnosti. To znamená, že podle veškerých dostupných vyšetření jsou zdraví, ale přesto se jim miminko přirozenou cestou počít nedaří. Gynekologové někdy předpokládají, že za neplodností budou zřejmě psychické příčiny. Bohužel léčbu neplodnosti pomocí umělého oplodnění často zahájí, aniž by se po skutečné příčině problému pátralo. Zahájí se léčba, partneři se uklidní, protože se „léčí“ a o pocitech, přáních a obavách se doma opět přestane komunikovat.

Proč myslíte, Lenko, že tomu tak je?
Příčiny já osobně spatřuji v samotném přístupu. Často s Renatou slýcháme: „My ale chceme dítě, nejsme přece blázni...“. Dále dlouhé čekací lhůty u terapeutů, protože ne všichni se bezdětností nebo adopcí profesně zabývají, popřípadě další finanční náklady spojené s terapií. Ale je to také především jejich ochota připustit si, „že se mi něco děje, nerozumím tomu a potřebuji pomoc“.

Renato, s jakými pocity za vámi ženy nebo partneři přichází, co je nejvíc trápí?
Často se setkáváme s tím, že žena nebo pár pociťují strach, úzkost nebo nějaké trauma z toho, že nemohou počít miminko. Trápí je, že se vymykají běžnému společenskému statusu. A tím se dostávají do ještě většího psychického vypětí. Neplodnost a celý proces představuje velkou psychickou nálož. Centra asistované reprodukce jim mohou poskytnout ty nejlepší služby, co se týče vyšetření a umělého oplodnění, ale zapomínají na to nejdůležitější, psychické rozpoložení ženy. Psychika je mocná, to je ostatně vidět třeba na tom, že mnoho žen otěhotní přirozeně ve chvíli, kdy zažádají s partnerem o adopci. Nebo mají první miminko přes umělé oplodnění a druhé se zadaří, mnohdy ani neví jak. My se ve své praxi setkáváme s páry, které u nás hledají porozumění, a především řešení jejich už tak vleklé intimní situace.

A existuje podle vás, Renato, účinná pomoc, která by vypjaté emoce pomohla zklidnit?
Zvládnutí stavu bezdětnosti a léčby, napětí, deprese, úzkosti a s tím často spojené partnerské neshody se ve své praxi s Lenkou intenzivně věnujeme. Během konzultací páry postupně seznamujeme s behaviorálními technikami, které jim pomáhají ve zvládání úzkostí. Doporučujeme především relaxační techniky, řízenou imaginaci nebo hluboké dýchání. Ty partnerům přinášejí pozitivní změnu do jejich emočního prožívání. Psychoterapeutický proces, sdílení v bezpečném prostředí, důvěra a samotné naslouchání může velmi pomoci.

Tagy:

Hlavní zprávy

Některé billboardy fascinují svou blbostí. Nejlepší hlášky z Co Čech, to politik!
Pořady

Některé billboardy fascinují svou blbostí. Nejlepší hlášky z Co Čech, to politik!

Hosté čtvrtečního pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS probrali volební kampaň, migraci, pravidla pro předjíždění cyklistů i sňatky homosexuálů. Padaly přitom hlášky o „fascinující blbosti billboardů“, „divokých“ Pirátech či „maglajsu v hlavě“. Diskutovali fotbalový internacionál Ladislav Vízek, právník Tomáš Sokol a politický komentátor Roman Joch.

Největší výsadková operace měla urychlit konec druhé světové války. Skončila debaklem
Historie

Největší výsadková operace měla urychlit konec druhé světové války. Skončila debaklem

Byla to ambiciózní operace, která měla urychlit konec druhé světové války. Po sérii úspěchů v Normandii už spojenečtí velitelé přemýšleli, jak co nejrychleji porazit třetí říši. Proto odstartovali největší výsadek ve vojenské historii, který měl v okupovaném Nizozemsku vytvořit koridory pro pozemní armádu až do Berlína. Tehdy ale Spojenci netušili, že hluboko za nepřátelskou linií odpočívají elitní německé oddíly. Nákladná operace Market Garden skončila pro Spojence velkým debaklem.

Bartošek: Interpelace na Babiše od poslanců ANO byly jako třídní schůzka Hujerových

Předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek v pořadu 360° na CNN Prima NEWS kritizoval čtvrteční interpelace členů hnutí ANO na jejich šéfa a premiéra Andreje Babiše. Podle něj situace ve Sněmovně připomínala „třídní schůzku s Hujerovými“. Vůči jeho názoru se ohradil Patrik Nacher z ANO. Podle něj byly dotazy jeho kolegů na předsedu vlády věcné a navíc podle jednacího řádu Sněmovny nebylo porušeno žádné pravidlo.

Silný předkus a světle modré oči. Odborníci vytvořili portrét svaté Ludmily

V Praze byla představena domnělá podobizna svaté Ludmily. Člen týmu, který ji vytvořil, Jiří Šindelář řekl, že nejvýraznějším prvkem její tváře byl předkus horní čelisti. K tomuto zjištění podle něj přispěl výzkum jejích zubů, které se zachovaly. Barvu očí spíše odhadli, barvu vlasů neprezentovali, neboť Ludmila jako vdaná žena v 10. století nechodila prostovlasá.

Právník Sokol o „Husté dvojce“ Maláčová–Stropnický: Ještě že mám zbraň

Velmi ostrou kritiku si vysloužila „Hustá dvojka“, tedy ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a její spolukandidát do Sněmovny Matěj Stropnický (za ČSSD), od hostů pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS. Známého právníka Tomáše Sokola dvojice politiků svým videem přesvědčila podle jeho slov nanejvýš o tom, že je rád, že je držitelem zbraně. Proti duu Maláčová–Stropnický se vyjádřili i bývalý fotbalista Ladislav Vízek a politický komentátor Roman Joch.

Už víme, kdo je mozek rodiny. Lidé se kvůli obálce časopisu vysmáli Harrymu a Meghan

Princ Harry se svou ženou Meghan mohou slavit další vítězství. Magazín Time je totiž zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností světa. Zprávou se pochlubili na sociálních sítích v den princových 37. narozenin, spolu s ní sdíleli i fotografii z titulní strany magazínu. Místo obdivu však schytali hlavně kritiku. Lidé se jim vysmáli, že vypadají jako po hodně nezdařené retuši.

reklama

Domácí zpravodajství

Hamáček: Z ČSSD jsem nejpopulárnější. Za vládu s Babišem bych nám dal dvojku

Nikdo z ČSSD nemá větší popularitu než já a Jana Maláčová, prohlásil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS sebevědomě předseda ČSSD Jan Hamáček. Fakt, že má strana pod jeho vedením historicky nejhorší výsledky a hrozí jí, že se neprobojuje do Sněmovny, nepovažuje pouze za svou chybu, ale za celosvětový trend ústupu tradiční levice. Za vládní angažmá by dal své straně dvojku. Mluví třeba i o tom, že koalice Spolu a Pirátů se STAN se podle něj určitě rozpadnou.

Propusťte Frančettiho, nebo očekávejte následky. Ruská ministryně dala Česku ultimátum

Rusko chce, aby Česká republika propustila Rusa Alexandra Frančettiho, zadrženého v neděli v Praze. Podle agentury TASS to řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová s tím, že Praha nemá případ politizovat. Jeho vydání Ukrajině podle ní bude mít důsledky. Frančettiho zadržela česká policie na žádost Ukrajiny, která ho viní z toho, že se v roce 2014 aktivně podílel na ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym.

Horká fáze předvolebního vysílání: CNN Prima NEWS uvádí nové pořady i superdebaty s diváky

CNN Prima NEWS startuje horkou fázi předvolebního vysílání a uvádí celou řadu nových pořadů a formátů, jejichž společným tématem jsou blížící se volby do Poslanecké sněmovny. Od 30. srpna nabízí každý všední den speciální volební blok, dále mimořádná vydání pořadu 360° s diváky ve studiu, dvě superdebaty s lídry stran a v neposlední řadě moderní volební studio v den voleb samotných.

reklama