Izraelci na konci září během lockdownu Zdroj: AP
V uplynulých týdnech se intenzivně řešilo zavedení lockdownu v Česku. Často se přitom připomínal izraelský příklad. Židovský stát totiž pandemie na přelomu září a října zasáhla nejhůře. V té době hlásil nejvyšší přírůstky nakažených v přepočtu na obyvatele. Místní vláda se proto rozhodla přikročit k totálnímu lockdownu. Občané Izraele proti tomu protestovali, nyní se však ukazuje, že zafungoval, neboť aktuální čísla nakažených jsou pouhým zlomkem v porovnáním se zářijovou situací.
Již 10. září se Izrael stal celosvětově lídrem mezi zeměmi s nejvyšším počtem infikovaných na počet obyvatel. Aby zamezil masivnímu šíření koronaviru a zároveň se zbavil nelichotivé nálepky nejhoršího státu v boji s pandemií, přistoupil Izrael o tři dny později k několikatýdennímu plošnému lockdownu.
Obyvatelé Izraele během této doby nesměli chodit dále než 500 metrů od svého bydliště. Výjimkou byly cesty do práce a na nezbytné nákupy potravin a léků. Stejně jako teď v Česku byly uzavřeny restaurace, posilovny či plovárny. Kromě speciálních vzdělávacích zařízení byla uzavřena většina škol.
Vláda navíc přistoupila k různým ekonomickým opatřením, kdy například vyplácela finanční dávky všem Izraelcům starším 18 let. Peníze navíc od vlády získali také rodiče neplnoletých dětí. Kompenzace dostávaly také podniky, které kvůli restrikcím nemohly fungovat.
V místnostech se mohlo potkávat maximálně deset osob, ve venkovních prostorách bylo shromažďování možné do dvaceti lidí. Srocování lidí aspoň v tomto počtu bylo umožněno zejména kvůli náboženským akcím, neboť se právě v období lockdownu konal nejdůležitější židovský svátek Jom kipur. Synagogy zůstaly zprvu otevřené, ale po 23. září Netanjahu oznámil, že budou uzavřeny také.
Tisíce nakažených se snížily na stovky
Tato opatření se sice setkala s jistou nevolí občanů, kteří pořádali demonstrace. Na jedné z nich proti vládním nařízením podle organizátorů protestovalo až 130 tisíc lidí. Faktem ovšem je, že lockdown Izraeli výrazně pomohl. Z tisíců nakažených denně se totiž aktuální počty pohybují pouze ve stovkách.
Infikovaných osob přibývá podobným tempem jako na jaře. Za 10. září přibylo necelých 800 případů, což byl jeden z nejvyšších nárůstů počtu nakažených osob v posledních dnech. Oproti přelomu září a října jsou však současná čísla výrazně lepší. Rekordně nejhorším dnem bylo pro Izrael 23. září, kdy bylo hlášeno celkem 11 316 nakažených.
Nyní již Izrael přistupuje k rozvolňování opatření. Do škol se vrací žáci, postupně se znovu otevírají obchody a začínají fungovat i jiné aktivity. Zatím to vypadá, že země je z nejhoršího venku.
Blatný: Přísný lockdown již máme
V Česku se poslední týdny řešilo, zda lockdown vyhlásit, či nikoliv. K následování Izraele vyzýval například prezident České lékařské komory Milan Kubek. Po uzavření země volal také evoluční biolog Jaroslav Flegr.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) prohlásil, že aktuální opatření již de facto lze hodnotit jako poměrně přísný lockdown. „Dovolím si řečnickou otázku: ‚Co je to lockdown?’ Já to nevím. Proto jsem si nechal vypracovat úplně jednoduchou tabulku, ve které se dává do korelace to, jaká opatření jsou v jednotlivých zemích a jaká opatření jsou v České republice. Z ní dle mého soudu vyplývá, že v České republice je poměrně tvrdý lockdown už teď,“ řekl šéf resortu zdravotnictví.
