Ilustrační snímek Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Izraelský vzdušný úder v úterý večer v libanonském městě Bardžá zabil nejméně 15 lidí, napsala agentura AFP. Na jiných místech v zemi pak mělo podle libanonské agentury NNA zahynout nejméně sedm dalších lidí. V říjnu izraelská armáda podle agentury AP na jihu Libanonu zničila 11 vesnic. Podle listu Financial Times (FT) je poškozených měst a vesnic v oblasti nejméně 30.
Útok v Bardžá zasáhl obytnou budovu a usmrtil nejméně 15 lidí. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom informovaly agentury Reuters a AFP. Bardžá je město obývané převážně sunnitskými muslimy a není považováno za baštu militantního hnutí Hizballáh, proti kterému vede Izrael válku. Cílem izraelských úderů bylo již v říjnu, kdy zemřelo nejméně devět lidí.
ČTĚTE TAKÉ: Zemětřesení v izraelské vládě: Premiér Netanjahu odvolal „kritického“ ministra obrany
Při předchozích izraelských úderech v úterý zemřelo v Libanonu nejméně sedm lidí. Přinejmenším jeden člověk byl zabit a dalších šestnáct lidí bylo zraněno při úderu na obytnou budovu v oblasti pobřežního města Džija jižně od libanonského hlavního města Bejrútu. Při útocích v obcích Taljá Húr a Taalá ve východolibanonské oblasti Baalbek bylo zabito pět lidí a jeden člověk zemřel při úderu v jiholibanonské obci Burghlíja.
Izraelská armáda v rámci boje proti hnutí Hizballáh minulý měsíc zničila 11 vesnic v jiholibanonském příhraničí a poškodila tam či zcela zničila více než 6800 budov. Uvedla to agentura AP, která zveřejnila mapu rozsahu škod. Libanonská tisková agentura NNA uvedla, že zničených či poškozených bytových jednotek na jihu Libanonu je 40 tisíc.
Řízená demolice má dva důvody
List FT na základě analýzy satelitních snímků a fotografií ze zasažených míst uvedl, že poškozených měst a vesnic je nejméně 30, a to především ve zhruba tři kilometry širokém pásmu u hranic s Izraelem. Toto pásmo podle FT odpovídá nárazníkové oblasti, kterou izraelský ministr obrany Joav Galant nazval „prvním pásem“.
Destrukce budov je důsledkem vzdušných úderů, ale také řízených demolicí. Generál libanonské armády ve výslužbě Akram Kamál Sráví tvrdí, že izraelská armáda řízených demolicí používá ze dvou důvodů. Prvním je rozšíření zorného pole hlouběji do libanonského území, druhým je „strategie spálené země“, jejímž cílem je oslabit podporu místních obyvatel pro hnutí Hizballáh, řekl Sráví listu FT.
Od loňského října přišlo na území Libanonu při izraelských úderech o život více než 3000 lidí a téměř 13 500 dalších bylo zraněno.
Konflikt mezi Izraelem a hnutím Hizballáh začal loni 8. října. Hizballáh tehdy zahájil ostřelování severu Izraele raketami v rámci podpory palestinského teroristického hnutí Hamás, jehož bojovníci den předtím zaútočili na jih Izraele. Konflikt eskaloval letos v září; Izrael od té doby podniká na libanonské území četné letecké údery a 1. října zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Hizballáh má nového vůdce po Nasralláhovi. Hnutí povede jeho dlouholetý zástupce Kásim
