Na Ukrajinu by v případě dojednání příměří mohly být vyslány evropské jednotky. Analýzu možné podoby mise popsal web The Guardian. Podle experta připadají v úvahu tři možnosti.
Spojené státy podle webu Financial Times požádaly evropské představitele, aby poskytli Ukrajině bezpečnostní záruky, včetně vojenských sil, v případě, že se Donaldu Trumpovi podaří uzavřít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem mírovou dohodu.
K TÉMATU: Zelenskyj je diktátor bez voleb, odvedl hroznou práci, řekl Trump. Varoval před ztrátou území
Ačkoli ukončení tříleté války na Ukrajině bylo považováno za vzdálené, Trumpovo oznámení z minulého týdne o ochotě jednat s Ruskem vedlo k tomu, že Evropa hledá reakci. Co by znamenalo nasazení evropských jednotek na Ukrajině, popsal web The Guardian.
Jak by mohl vypadat vojenský zásah na Ukrajině?
Matthew Savill, ředitel vojenských věd v think tanku Royal United Services Institute, tvrdí, že po případném příměří na Ukrajině připadají v úvahu tři úrovně nasazení sil.
První možností je velká pozemní síla, která by teoreticky byla schopná bojovat, pokud by Rusko opět zaútočilo. Šlo by pravděpodobně o 100 až 150 tisíc vojáků. Vzhledem k tomu, že USA vylučují svou účast, a s ohledem na personální omezení, není jasné, zda Evropa bude schopna takový počet vojáků poskytnout.
Savill považuje za nejvíce realistickou druhou alternativu, tedy vyslání „několika desítek tisíc vojáků s evropskými brigádami na některé frontové linie“. Taková pomoc by byla omezenější, ale znamenala by, že pokud by Rusko znovu zaútočilo na Ukrajinu, evropské země by byly zataženy do konfliktu.
Třetí, ještě omezenější variantou, by byla „výcviková síla“ umístěná na Ukrajině. Ta by školila ukrajinskou armádu a mohla by zasáhnout v případě vojenské krize.
Jsou evropské země ochotny se zapojit?
Největší nadšení ohledně nasazení vojáků na Ukrajině projevila Francie. Ochotu v pondělí připustil také britský premiér Keir Starmer a Švédsko rovněž naznačilo, že jeho účast je možná.
Německý kancléř Olaf Scholz ale uvedl, že diskuze o takovém kroku jsou předčasné, vzhledem k širší nejistotě ohledně výsledku jednání mezi USA a Ruskem. Podobný postoj podle agentur vyjádřili i španělský premiér Pedro Sánchez či šéfka italské vlády Giorgia Meloniová. Polsko, které se intenzivně vyzbrojuje, posílání vojáků na Ukrajinu vyloučilo.
Zdrženlivý je zatím také český ministr zahraničí Jan Lipavský. Řekl to v úterý na tiskové konferenci po jednání se svým protějškem Jurajem Blanárem v Praze. „Opravdu nechci spekulovat o nějakém vysílání vojáků nebo jednotek na Ukrajinu. Vůbec nevíme, jaké potenciální mírové uspořádání, jaké by byly garance jednotlivých aktérů. Takže jsem maximálně v tomto zdrženlivý a veřejně na toto téma nespekuluji,“ řekl Lipavský.
Podobně se vyjádřil i Blanár. „Náš postoj je úplně jasný. Slovensko nevyšle svá vojska na území Ukrajiny,“ sdělil. Následné kroky podle něj budou záležet na vývoji diskuse o míru a o garanci bezpečnostních záruk Ukrajině a dalším aktérům, což by podle ministra mohlo být zajištěno z úrovně Rady bezpečnosti OSN.
Jak reaguje Rusko?
Rusko by ale z přítomnosti evropských vojsk zřejmě tak nadšené nebylo. Kreml totiž nechtěl, aby se evropské země účastnily jednání s USA v Saúdské Arábii. „Nevím, co by dělali u vyjednávacího stolu,“ řekl v pondělí ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Když by si k němu sedali s cílem ve válce pokračovat, proč je tam zvát?“ zeptal se. Uvedl také, že Evropa nemá na jednáních o Ukrajině co dělat, „žádá-li příměří kvůli vyzbrojování Kyjeva“.
Pokud by byla nasazena evropská síla na Ukrajinu, mohla by čelit provokativním útokům. Před tím ostatně již v lednu varovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Podle ní by vyslání mírového kontingentu NATO na Ukrajinu mohlo vést k „nekontrolované eskalaci“.
Hrozí širší konflikt mezi Evropou a Ruskem?
Zdá se, že evropské země budou muset poskytnout Ukrajině plnou bezpečnostní záruku. To vyvolává otázku, jak daleko je Evropa ochotná zajít. Británie a Francie mají jaderné zbraně, ale vzhledem k většímu jadernému arzenálu Ruska je nepravděpodobné, že by je použily na obranu Ukrajiny.
Rusko utrpělo těžké ztráty na Ukrajině a po roce 2022 se mu nedaří získávat území, takže by nemuselo chtít být zataženo do dalšího otevřeného konfliktu. Jelikož se ale USA zavázaly k neúčasti, může Kreml považovat západní síly na Ukrajině za snadnější cíl než ty, které jsou pod ochranou NATO v zbytku Evropy.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zásah Černobylu? Signál síly, uvedl Pospíšil. A co dělala protivzdušná obrana, ptal se Koten
