Prchali před Putinem, teď se vracejí. Zoufalí Rusové vyprávějí o stesku, penězích a svobodě
Ruský pas Zdroj: Profimedia.cz
Mnozí Rusové, kteří po začátku války na Ukrajině uprchli ze země, se vracejí zpět. Častým důvodem je, že se v zahraničí neuchytili, protože jim docházejí peníze nebo neumí cizí jazyk. Tvrdí sice, že je život v Rusku snesitelný, veřejně ale své názory vyjadřovat nemohou. Píše o tom web Al Jazeera.
Válka na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022, přiměla mnoho lidí k útěku ze strachu z pronásledování nebo z odvodů. Arsenij, mladý IT pracovník z Moskvy, opustil Rusko v září 2022, v den, kdy prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci mladých mužů. „V den mobilizace mi kolem dvanácté hodiny volala matka. Probudil jsem se pozdě a ještě jsem nešel do práce. Například na hranicích s Gruzií stála dlouhá fronta a lidé prodávali svá auta. Nastala všeobecná panika, a tak jsem letěl do Jerevanu,“ popsal podle webu Al Jazeera.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mladý Brit padl na Ukrajině. Byl potravou pro děla, dali mu mizernou výzbroj, truchlí otec
Odhady, kolik Rusů opustilo svou zemi po plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022, se různí. Některým se však nový start v zahraničí nevydařil – chybí jim pohodlí, a tak se vrací domů. Arsenij se vrátil už v prosinci 2023.
Dvě vlny emigrace
Anastasia Burakovová, právnička zabývající se lidskými právy a zakladatelka protiválečné iniciativy Kovčeg, řekla, že sice nemá přesná čísla, ale že „zemi opustily zhruba dva miliony lidí“. „Hodně z nich se vrací zpět, protože pro lidi bez zkušeností s mezinárodní spoluprací nebo znalostí cizích jazyků je to opravdu těžké,“ řekla.
Čtěte také
Iniciativa poskytuje ruským emigrantům právní a psychologickou pomoc, jazykové kurzy a dočasné ubytování. Organizuje také opoziční aktivity z exilu. „Zatím mohu říci, že od začátku války zůstalo v zahraničí téměř milion lidí. Byly dvě velké vlny emigrace. První přišla ihned po začátku války – tvořili ji hlavně lidé, kteří chtěli veřejně vystupovat a riskovali politické pronásledování. Druhá vlna nastala po vyhlášení mobilizace. Ta byla spíše apolitická,“ popsala Burakovová.
Artur, další IT pracovník z Petrohradu, odešel bezprostředně poté, co Putin 24. února 2022 oznámil to, co Rusko nazývá „speciální vojenskou operací“ na Ukrajině. „Válka začala nečekaně a bylo velmi těžké předvídat, jaké budou její bezprostřední důsledky. Vzhledem k tomu, že jsem měl otevřené schengenské vízum a hranice s Finskem ještě nebyla uzavřena, zdálo se mi, že je to dobrá strategie: odjet do EU a odtamtud sledovat, co se děje. Naštěstí jsem měl práci na dálku a úspory v kryptoměnách, což mi umožnilo odjet doslova za jeden den,“ líčil.
Za několik měsíců se vrátil do Petrohradu, aby si připravil dokumenty k trvalejšímu odjezdu. Pak byla vyhlášena mobilizace, a tak narychlo odjel znovu do srbského Bělehradu. Přestože si nemohl otevřít bankovní účet, měl prý přístup k dostatečným finančním prostředkům, aby si vystačil.
Pro exilovou skupinu Rusů však nastaly problémy. Mnoho zemí uzavřelo své hranice pro ruské občany, až na výjimky, jako byla humanitární víza nebo azyl, což byl těžkopádný proces. „Spousta lidí s protiválečným postojem zůstala v zemích bez víz jako na jižním Kavkaze, v černomořské oblasti a na Balkáně a situace se tam bohužel zhoršila. Kreml je nyní poměrně aktivní v zemích, jako jsou Gruzie a Srbsko, a určitě i ve střední Asii. A v těchto zemích nemohu říci, že je to pro ruské exulanty bezpečné,“ řekla Burakovová.
Čtěte také
Situaci podle ní komplikuje skutečnost, že většina Rusů nemá vnitřní ani vnější pas, které jsou pro cesty do zahraničí potřebné. Vnitřní pas funguje jako občanský průkaz a cestování s ním je omezeno pouze na několik dalších bývalých sovětských republik. Ti, kteří cestují dále, se potýkají s dalšími problémy, jako je jazyková bariéra, zaměstnání a diskriminace. A ti, kteří se přesunuli do Arménie nebo Izraele, se navíc ocitli nepříjemně blízko další válečné zóny, protože tyto země jsou zapojeny do konfliktů s Ázerbájdžánem, respektive s Gazou.
Málo peněz a stesk
Poté, co Arsenij zamířil do arménského Jerevanu, se přestěhoval do Srbska, kde mají místní obyvatelé na Rusy obecně pozitivní názor. Nakonec však o svou práci přišel. „Půl roku jsem nepracoval a docházely mi peníze. Když jsem si začal hledat práci, byly tu nějaké osobní faktory. Ukázalo se, že bych mohl najít práci někde v Evropě, ale pravděpodobně ve špatné firmě. V Rusku pro mě bylo velmi snadné najít práci,“ sdělil Arsenij.
Mezitím se Arturovi v Bělehradě stýskalo po přátelích, rodině a kočce. Náklady na život pro něj byly příliš vysoké, a když si všiml, že se ostatní jeho přátelé v Bělehradě pomalu vracejí zpět do Ruska, rozhodl se k nim připojit. „Postrádal jsem víru, že Putin ukončí konflikt a začínal jsem chápat, že ruská ekonomika je silnější, než se očekávalo, a že válka může trvat roky i pod sankcemi, které byly uvaleny,“ řekl.
Počáteční strach z pronásledování doma opadl. „Pro nestranného člověka žádné zvláštní riziko represí nehrozí,“ tvrdí Artur. „Samozřejmě, že bych nevykřikoval své názory na každém rohu, ale nikdy jsem se svých názorů nezřekl a vždy můžu argumentovat, že jsem byl vždy proti válce a nevidím v tom nic, co by se mělo zamlčovat,“ dodal.
Artur přiznal, že někteří jeho přátelé podporují ruskou invazi na Ukrajinu, a mluvení s nimi se stalo nepříjemným, ale stále se snaží najít společnou řeč. „Obecně mohu říci, že je to snesitelné. Ceny v posledních letech prudce vzrostly, ale v každodenním životě je to mnohem pohodlnější než v Srbsku. Za tento komfort musíte platit tím, že nemůžete veřejně vyjádřit svůj názor. Ale zdá se, že ruská společnost je válkou velmi unavená; na ulicích je méně plakátů se symboly Z. Mezi drtivou většinou lidí v mém okolí panuje shoda v tom, že válku je třeba ukončit; nemáte pocit, že plavete proti proudu,“ řekl Artur.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trumpovy kroky dopadly i na české neziskovky. V ohrožení je pomoc pro Ukrajince nebo Syřany
vaclav.cerny@iprima.cz
