Izraelské možnosti odpovědi na útok Íránu
Izraelská vláda v současnosti intenzivně jedná o tom, jestli a jak se pomstít za víkendový útok Íránu. Nejdříve to vypadalo, že Američané Izraelce od odplaty odradí, Tel Aviv je ale zřejmě nadále odhodlaný provést protiútok. Americký plukovník ve výslužbě Cedric Leighton řekl, že má Izrael tři možnosti úderu.
Írán v noci na neděli zasypal Izrael raketami a drony. Jen díky vyztužené izraelské obraně a včasné pomoci spojenců v čele s USA, Británií, Francií nebo Jordánskem se útok podařilo odrazit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Izraeli kryl záda dřívější nepřítel. Vedle Američanů pomohli Francouzi i Britové
Bezprostředně po útoku hrozil Izrael Íránu krutou odplatou a „bezesnou nocí“. Rozběhla se ale intenzivní jednání mezi židovskou zemí a Washingtonem. Americký prezident Joe Biden radil, aby se Izrael nemstil. Zároveň řekl, že Američané případný protiútok nepodpoří.
Izraelci tak zprvu zachovali chladnou hlavu a v noci na pondělí na Írán nezaútočili. Americká CNN ale nyní informovala, že po pondělním jednání je izraelská vláda nadále odhodlaná se Íránu pomstít.
Finální rozhodnutí však nadále visí ve vzduchu. Pokud se Izrael skutečně rozhodne na Írán poprvé v historii napřímo zaútočit, má podle expertů tři možnosti.
„Jeden typ útoku by byl malý, druhý střední a poslední by byl velký typ odvety. Malá reakce může znamenat diskrétní použití kybernetických útoků nebo nájezdů komanda nebo něco podobného,“ vypočítal pro CNN americký plukovník ve výslužbě Cedric Leighton.
„Střední reakce by znamenala kybernetické útoky, možná se zbraněmi, útok na město nebo na zařízení. Pravděpodobnější je, že by šli po vojenských zařízeních. A pak, pokud by šlo o rozsáhlou reakci, zahrnovala by to v podstatě všechno. A to i konvenční válčení, bombardování určitých vojenských zařízení, základen. Například byste mohli zaútočit na některá námořní zařízení, která jsou na pobřeží. Nebo na některá letiště,“ doplnil Leighton.
Izrael na rozcestí
Jenže Izrael od útoku odrazují nejen Spojené státy, ale i další spojenci včetně arabských zemí. Tel Aviv je proto v situaci, kdy řeší, zda bude jednat vlastní hlavou, anebo poslechne spojence, kteří ho o víkendu podpořili.
„Jejich podpora byla účinná a důležitá, ale omezuje to svobodu reakce,“ řekl v neděli Tamir Hayman, bývalý šéf izraelské vojenské rozvědky, který nyní vede Institut pro studium národní bezpečnosti (INSS) v Tel Avivu.
Izrael pravděpodobně zohlední i vnitropolitické poměry. Premiér Benjamin Netanjahu vede nejpravicovější koalici v historii země a udržet tuto vládu před rozpadem vyžaduje ústupky zastáncům tvrdé linie, míní CNN.
Írán mezitím nadále vyostřuje svou rétoriku vůči Izraeli. Prohlásil sice, že pro něj vyřizování sporů s židovskou zemí nedělí skončilo, na jakékoli provokace je ale prý připravený reagovat. Informoval o tom list The Washington Post.
„Důrazně prohlašujeme, že sebemenší akce proti zájmům Íránu bude zcela jistě konfrontována s tvrdou, rozsáhlou a bolestivou reakcí proti všem jejím aktérům,“ řekl íránský prezident Ebráhím Raísí.
VIDEO: Kolik stála Izrael obrana?
