
Rozbombardované školy na Ukrajině
Ukrajinské školy by mohly českému vzdělávacímu systému pomoci se zvládnutím náporu nových žáků přicházejících kvůli válce na východě Evropy. V úvahu připadá například otevírání zahraničních poboček ukrajinských škol nebo on-line vzdělávání. Konkrétní možnosti spolupráce zjišťoval přímo na Ukrajině štáb CNN Prima NEWS.
Mnohé školy v Kyjevě jsou sice poničené, ale od 1. září chtějí fungovat. „Řada škol hodlá otevřít své brány nejen místním dětem, ale i těm, které jsou v zahraničí. To by mohlo ulevit i situaci v Česku,“ informovala reportérka CNN Prima NEWS Darja Stomatová s tím, že dle ukrajinského ministra školství existuje například mezinárodní škola, jež má pobočky v zahraničí a děti se do ní mohou přihlásit.

Zabavit děti je pro čekající ukrajinské uprchlíky velký oříšek. Zdroj: Viet Tran

Úřady zatím nemají informace o tom, kolik uprchlíků zůstává na českém území. Zdroj: Viet Tran

I děti musely strávit několik nocí na zemi. Od tvrdé podlahy je dělila jen deka. Zdroj: Viet Tran

Děti se nejjednodušeji zabaví sledováním videí a hraním her na mobilu. Zdroj: Viet Tran

Chodbu historické budovy nádraží lemují spacáky, deky a igelitky. Zdroj: Viet Tran

Dobrovolníci rozdávají příchozím běžencům instantní polévku či pečivo. Zdroj: Viet Tran

Praha nadále trpí nedostatkem lůžkových kapacit. Zdroj: Viet Tran

Speciální vízum otevírá uprchlíkům z Ukrajiny přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Zdroj: Viet Tran

Místy lze na nádraží narazit na věci ukrajinských běženců, mnohdy bez dozoru. Zdroj: Viet Tran

Hledání alespoň dočasné střechy nad hlavou nicméně komplikuje skutečnost, že se Romové snaží celou dobu držet pohromadě a odmítají se rozdělit. Zdroj: Viet Tran

Kapacity Hlavního nádraží nestačí k tomu, aby odbavily všechny příchozí uprchlíky z Ukrajiny. Zdroj: Viet Tran

Konstrukce jednoho ze stanů posloužila jako improvizovaný věšák na prádlo. Zdroj: Viet Tran

Na některé skupinky ukrajinských Romů lze narazit po celém Hlavním nádraží. Zdroj: Viet Tran

Nestačí ani kapacita laviček, mnozí běženci proto musí obědvat na zemi. Zdroj: Viet Tran

„My spacák nemáme, jen tenkou deku,“ řekla CNN Prima NEWS ukrajinská matka. Zdroj: Viet Tran

Sem tam dobrovolníci rozdávají darované oblečení. Zdroj: Viet Tran

„Je to lepší než nic. Nemáme na vlastní nákupy. Jsme vděční za to, že se o nás dobrovolníci starají,“ vyjádřila svůj vděk ukrajinská maminka. Zdroj: Viet Tran

Přítomní dobrovolníci pomáhají uprchlíkům s prvotní registrací. Zdroj: Viet Tran

Dobrovolníci rozdávají příchozím běžencům mimo jiné instantní polévku či pečivo. Zdroj: Viet Tran

Ti šťastnější mohli uložit svou hlavu na jednu z mála dostupných laviček. Zdroj: Viet Tran

Většina uprchlíků má romské kořeny, dobrovolníci ale při registraci naráží na jedince s dvojím občanstvím. Zdroj: Viet Tran

Pro několik stovek ukrajinských uprchlíků se budova pražského Hlavního nádraží stala nechtěným novým domovem. Zdroj: Viet Tran

Třebaže část uprchlíků v průběhu sobotního dopoledne opustila prostory Hlavního nádraží, na místě se stále zdržovaly desítky běženců. Zdroj: Viet Tran

Uprchlíkům jsou na místě k dispozici i improvizované dobíjecí stanice. Zdroj: Viet Tran

V registrační hale pro uprchlíky se nachází několik stolů a laviček, stany dobrovolníků i pultík s občerstvením. Zdroj: Viet Tran

Stánky dobrovolníků zdobí obrázky, které nakreslily ukrajinské děti. Zdroj: Viet Tran

Drtivou většinu uprchlíků tvoří ženy, děti a zdravotně postižení muži či senioři. Zdroj: Viet Tran

„Chvilku na ně nedáváte pozor a jednoduše utečou o patro níž mezi lidi nebo na nástupiště k vlakům,“ řekla redakci jedna z romských maminek. Zdroj: Viet Tran

Česká republika vydala už přes 300 tisíc speciálních víz. Zdroj: Viet Tran

Uprchlíkům jsou k dispozici dobrovolníci, kteří umí česky i ukrajinsky. Zdroj: Viet Tran

Speciální vízum otevírá uprchlíkům z Ukrajiny přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Zdroj: Viet Tran

Hledání alespoň dočasné střechy nad hlavou nicméně komplikuje skutečnost, že se Romové snaží celou dobu držet pohromadě a odmítají se rozdělit. Zdroj: Viet Tran

Kapacity Hlavního nádraží nestačí k tomu, aby odbavily všechny příchozí uprchlíky z Ukrajiny. Zdroj: Viet Tran

„Je to lepší než nic. Nemáme na vlastní nákupy. Jsme vděční za to, že se o nás dobrovolníci starají,“ vyjádřila svůj vděk ukrajinská maminka. Zdroj: Viet Tran

Většina uprchlíků má romské kořeny, dobrovolníci ale při registraci naráží na jedince s dvojím občanstvím. Zdroj: Viet Tran

Pro několik stovek ukrajinských uprchlíků se budova pražského Hlavního nádraží stala nechtěným novým domovem. Zdroj: Viet Tran

Třebaže část uprchlíků v průběhu sobotního dopoledne opustila prostory Hlavního nádraží, na místě se stále zdržovaly desítky běženců. Zdroj: Viet Tran

V registrační hale pro uprchlíky se nachází několik stolů a laviček, stany dobrovolníků i pultík s občerstvením. Zdroj: Viet Tran
„Místní škola se pyšnila jednou z nejmodernějších laboratoří, teď jsou z ní jenom ruiny,“ popsala Stomatová konkrétní dopady války na jedno z tamních vzdělávacích zařízení. Podobně vypadají na Ukrajině tisíce dalších míst, kvůli čemuž řada dětí čeká na zápis do školy v zahraničí, a to včetně Česka.
„Problém je v tom, že spousta Ukrajinců chce bydlet ve městech, ale kapacity škol jsou v Česku nedostatečné. Česká vláda ale slibuje, že k 1. září, kdy děti půjdou do školy, situaci vyřeší,“ uvedl ředitel odboru pro vzdělávání ukrajinského ministerstva školství Jurij Kononenko.
Jak ale mohou ukrajinské školy ulevit těm, které jejich žáky budou učit v zahraničí? „Záleží na situaci v září, ale pokud bude běžná výuka, vyčleníme několik hodin pro distanční vzdělávání. Děti by se připojily na hodinu on-line,“ popsala zástupkyně ředitele školy Ljubov.
Stejně jako v obci Buzova plánuje své dveře žákům v září otevřít také škola v Katužance, ze které si ruské jednotky během měsíce okupace udělaly svou základnu. „Ve škole zanechali Rusové na tabuli nápis. Nazvali Ukrajince svými bratry a sestrami. A paradoxně jim přáli mír,“ líčila Stomatová.
Vstřícnosti se ale ukrajinské děti dočkaly ve školách na Západě. „Dokumenty získané v Česku nebo Německu budou rovnocenné tomu, co by získaly tady, aby se přihlásily na vyšší školu,“ sdělil ředitel školy v obci Katužanka Mykola Mikitič. „Duše dětí jsou zruinované. Musíme nejen děti učit, ale také je léčit,“ vysvětlila Valentyna, zástupkyně ředitele školy v obci Buzova.