Jak ochránit rostliny přirozenou cestou před škůdci a nemocemi

Když se budeme řídit radami našich předků, kteří ctili přírodu a přirozeně věděli, jak v zahradě udržet harmonii a rovnováhu, dočkáme se zdravých a chutných plodů bez nemocí a škůdců. K pěstování není třeba žádných chemických prostředků, ty naopak půdu a rostliny zatěžují toxiny a po opakované aplikaci mohou zvyšovat i množství škůdců. Přirozené je organické pěstování plodin na poli i zahradě, ke kterému se dnes mnoho lidí vrací.

Zdravá zahrada bez chemie

Základem úspěšného pěstování bez škůdců je péče o rostliny, která začíná správným výsevem a výsadbou. Důležité je, aby rostliny měly od počátku dostatek potřebných živin i dostatečný prostor, aby k nim mohlo slunce. Nahusto vyseté a vysázené rostliny jsou totiž živnou půdou pro choroby.

Jak prevencí zabránit výskytu škůdců

Příznivci ekologického zemědělství a zahradničení využívají organické, přírodní prostředky nejen při pěstování plodin, ale i v prevenci chorob. Existuje několik způsobů, jak udržet rostliny zdravé a bez škůdců. Můžeme používat moderní a přitom ekologické prostředky a metody nebo se řídit radami našich předků. Jednou z nich je přírodní hnojivo z kopřiv, které obsahuje živiny a současně je prevencí před chorobami.

Střídání plodin na záhonech i polích

Na zahradách i velkých plochách polí, by se plodiny měly po určité době vystřídat. Každý rok je vhodné obměnit pěstované plodiny, aby nebyly opakovaně na jednom místě. Podle pravidel se například plodová zelenina střídá s kořenovou a širokolistá zelenina s úzkolistou.

Smíšené kultury

Pro udržení zdravé zahrady bez škůdců a nemocí je kromě střídání plodin důležité i pěstování smíšených kultur. Jedná se o vysévání a vysazování různých plodin na jednom záhonu, což má ale svá pravidla. Určité rostliny si takzvaně vyhovují a mohou tvořit na záhonech harmonické společenství.

Význam pestrosti v zahradě

Hlavní předností smíšených kultur je schopnost konkrétních rostlin se vzájemně podporovat v růstu i ochraně. Mísení plodin zabraňuje vyčerpání půdy. Metoda je ještě účinnější než střídání plodin. Pokud na záhonku pěstujeme pouze jeden druh zeleniny nebo na jeden záhon vysadíme více druhů, které lákají škůdce, zvyšuje se tím mnohonásobně riziko výskytu škůdců i nemocí.  Naopak, správně zvolené smíšené kultury škůdce nepřitahují.

Druhová rozmanitost

Rozmanitost jednotlivých druhů plodin má i další přednosti. Protože každá rostlinka čerpá jiné živiny i rozdílné množství živin, má skladba plodin na záhonu vliv i na kvalitu půdy. Podobné je to i s příjmem vody. Některé rostliny potřebují k růstu více vody, jiné méně a rozdílná je i jejich schopnost čerpání vody kořenovým systémem z různých hloubek.

Monokultura má vliv i na růst plevele

Jeden druh plodiny vysetý na velkém záhonu je náchylný nejen na výskyt škůdců, ale i na rychlejší růst plevelů. Abychom tomu zabránili, měli bychom skladbu rostlin postupně rozšiřovat a naučit se, které rostliny mohou žít pospolu na jednom záhonu, i to, že například slimáky odpuzuje řeřicha, orlíček, rozchodník nebo kontryhel. Tyto rostliny a byliny je vhodné vysazovat na okraje zeleninových i trvalkových záhonů.

Vhodná skladba rostlin a plodin

Na jeden záhon můžeme mezi zeleninu vyset nebo vysadit různé aromatické bylinky, kvetoucí rostliny nebo jiné druhy zeleniny. Má to ale svá pravidla. Vhodná je kombinace rajčat s bazalkou nebo mrkve s ředkvičkami. Dalším příkladem je záhon s celerem, ke kterému můžeme vysadit květák nebo rajčata, ale i keříčkové fazole, pórek, špenát, cibuli, okurky nebo zelí. To je jeden z mnoha příkladů. Příště se budeme tématu smíšených kultur věnovat podrobněji.

Tagy:
Sdílejte článek Facebook X.com