reklama

Máte na zahradě škůdce? Pak jste si je tam pozvali sami, říká entomolog

Pařez po nemocném stromu, kout zahrady s křovinami a kopřivami, kompost, jezírko s pozvolnými břehy a vzrostlá tráva s květinovými záhony – nějak takto by se dal popsat ráj pro hmyz, který může na své zahradě vytvořit každý. Ale proč bychom ho tam vlastně měli chtít?

reklama

Přesné množství druhů hmyzu na vaší zahradě lze určit jen obtížně. Roli totiž hraje celá řada faktorů – zda jde o teplou oblast, o zahradu v horách nebo třeba zda je její doménou pečlivě zastřižený anglický trávník. Podle entomologa Petra Šípka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a České společnosti entomologické se nedá říct, že by byl nějaký druh specializovaný právě na zahradu. Pokud tam však vytvoříme správné podmínky, může ji osídlit.

Včela medonosná není ani zdaleka opylovatel. Foto: Pixabay.com
Včela medonosná není ani zdaleka opylovatel. Foto: Pixabay.com
Zdroj: CNN Prima NEWS

Přírodní hmyzí hotel

„Jestli necháme na zahradě špalek nějakého mrtvého dřeva, třeba po ovocném stromu, dostane se do něj dřevokazný hmyz a to nám zvýší diverzitu na zahradě. V tom samém špalku můžou hnízdit samotářské včelky, může na něm být navázán celý systém jejich parazitů a parazitoidů,“ popisuje v rozhovoru Petr Šípek. O množství hmyzu rozhodují také květiny a dřeviny. Cizokrajné totiž lákají mnohem méně opylovatelů než „ty naše“. „Když máme náš ptačí zob na zahradě, máme tam zlatohlávky, motýly, to všechno se tam může objevit. Kdežto když tam zasadíme exotický dřišťál, tolik hmyzu nepřiláká,“ vysvětluje entomolog.

Rájem nejen pro hmyz, ale i pro ježky nebo třeba slepýše je kompost, který jeho obyvatelé pomáhají rozkládat a měnit ho na zahradnický poklad. Mnozí zahrádkáři přitom bojují proti hmyzu všemi dostupnými zbraněmi – ať už postřiky, nebo třeba zakázanými lepovými pastmi. „Když se nám něco přemnoží, vystříkáme to chemií – ale to není pro nikoho vůbec přínosné a není to vůbec správně. Když chceme větší zahradu, například dřevokazný hmyz znamená také více ptáků, kteří se jím budou živit, zároveň nám pomůže nějakou nechtěnou dřevní hmotu ekologicky rozložit. Když tam budeme mít více druhů, udržíme si větší rovnováhu a větší stabilitu,“ říká Petr Šípek.

Více než cizokrajné rostliny a stromy přitahují hmyz naše původní druhy. (Foto: Pixabay.com)
Více než cizokrajné rostliny a stromy přitahují hmyz naše původní druhy. (Foto: Pixabay.com)
Zdroj: CNN Prima NEWS

Pozvánka pro škůdce

Podle entomologa Petra Šípka je důležité si uvědomit, že každá nestabilita plodí zase nestabilitu. „Pokud si zasadím jednu jedinou plodinu, vlastně tím pozvu strašně moc jejích konzumentů, aby ji začali žrát. Tzn. musím to stříkat a třeba z jednotlivých mšic tím začnu vybírat ty, které vydrží ten insekticid,“ popisuje začarovaný kruh Šípek. Co dělat, aby k tomu nedošlo? Pozvat si na zahradu predátory. „Když budeme mít v zahradě kout, kde se budou držet třeba pavouci, kteří budou chytat mšice – např. vyšší kopřivy nebo neposekaná tráva, kam se může schovat nějaký predátor, je větší pravděpodobnost, že on to bude regulovat,“ dodává.

Čím více druhů, tím bude potravní síť složitější a tím bude menší šance, že se nějaký element z téhle sítě přemnoží – ale to přemnožení znamená, že jsme ho pozvali na večeři.

Ekosystém může skvěle doplnit i rybníček. Záleží však, pro jaký se rozhodnete. „Když budete mít zahradní rybníček, kde se budou moct na jaře množit žáby, ty žáby vám tam budou žrát slimáky. Když tam budete mít zlatého karase, budete tam sypat jen jeho krmení a sežere vám i vážky a šídla, které tam můžou být, a zároveň se víc bude kazit voda. Takže když podpoříme nějakými malinkými věcmi nabídku potravy a stanovišť, je pravděpodobné, že budeme mít víc zvířat, pomůžeme biodiverzitě a zároveň se nám to vrací v tom, že nám zvířata budou dělat tzv. ekosystémové služby, které jsou důležité nejen pro fungování zahrady, ale i celku,“ vysvětluje ve videu nad článkem entomolog.

Na čmeláky se často zapomíná. Foto: Pixabay.com
Na čmeláky se často zapomíná. Foto: Pixabay.com
Zdroj: CNN Prima NEWS

Zapomenutí čmeláci

Co si představíte, když se řekne včela? Bzučící úly a sklenici medu? Pak byste měli vědět, že včela medonosná, kterou chováme a řadí se už mezi hospodářská zvířata, je jen jedním ze zhruba šesti set druhů včel u nás. Patří mezi ně i čmeláci. „Ukazuje se, že včela medonosná si vybírá, co opyluje – není schopná opylovat všechny plodiny zaráz. Když si vezmete rajčata, ty včela medonosná v podstatě není schopná efektivně opylit. Proto se do skleníků, kde se uměle pěstují rajčata, dávají čmeláci, protože jsou efektivnější – tak to funguje i na zahradě,“ vysvětluje Šípek.

Další zajímavosti ze světa hmyzu najdete v rozhovoru nad článkem.

K tématu

Tagy: zahrada včely hmyz škůdci ekosystém

Další hlavní zprávy

EURO 2021

Lukaku věnoval svůj gól Eriksenovi. Buď silný, miluju tě, vzkázal mu během oslavy gólu

Lukaku věnoval svůj gól Eriksenovi. Buď silný, miluju tě, vzkázal mu během oslavy gólu

Belgický útočník Romelu Lukaku poslal sympatické gesto svému spoluhráči z Interu Milán Christianu Eriksenovi. Ten jenom necelých pár hodin předtím během zápasu mezi Dánskem a Finskem zničehonic zkolaboval. Oživovat ho museli zdravotníci přímo na hřišti, poté byl převezen už při vědomí do nemocnice. Podle informací by naštěstí měl být ve stabilizovaném stavu.

Hrůza na Euru. Dán Eriksen dostával na trávníku masáž srdce, teď už komunikuje
Podvodníci úspěšně kradou lidem peníze z účtů. Používají SMS zprávy jako od banky
Zlaté dědictví Jany Novotné. Jak se u Krejčíkové zrodil obdiv k tenisové legendě
Bulánci slaví. Na návrat kultovní české hry se sešlo přes šest milionů korun
Zkus vyhrát grandslam, řekla před smrtí Novotná Krejčíkové. Přání je nyní splněno
reklama
reklama
S Libuší Šafránkovou se rozloučí i veřejnost. Pohřeb se státními poctami rodina odmítla

Kultura

Domácí zpravodajství

Další články
reklama
reklama