Počasí 19.7.2022 6:49
V Česku udeřila a v příštích dnech ještě udeří nesnesitelná vedra, při nichž rtuť teploměru překročí tropickou třicítku. Ačkoliv by mnozí z nás nejraději strávili horké dny někde u vody, musí zamířit místo toho do práce. Na ztížené pracovní podmínky ovšem musí dbát i zaměstnavatelé. Na co všechno máte podle předpisů nárok?
V horkých letních dnech se musí zaměstnavatelé postarat o pitný režim svých pracovníků. Bezplatně jim musí zajistit dostatek tekutin s potřebnými minerály. Ukládá jim to zákoník práce a vládní nařízení o ochraně zdraví při práci. Za nedodržení povinnosti hrozí podnikům pokuty.
Záchranář: Zaparkované auto je smrtící past. Stačí už 25 stupňů a dítě kolabuje
Téma dětí zavřených v rozpálených automobilech se omílá prakticky každý rok. Další a další případy, kdy se v uzamčených dopravních prostředcích v horkém počasí dostávají na pokraj smrti, nebo dokonce umírají, jsou však jasným důkazem, že osvěty není nikdy dost. A právě o tomto tématu jsme si povídali se zkušeným záchranářem Markem Dvořákem, který už děti v ohrožení života ze zaparkovaného vozu zachraňoval. Bohužel i letos.
Lidé, kteří pracují venku a v horkých provozech, by měli dostávat takzvané ochranné nápoje. Zaměstnavatel by jim je měl dávat při teplotě nad 26 stupňů Celsia. Týká se to svářečů, soustružníků, sklářů či zedníků, ale i řidičů hromadné dopravy či servírek a číšníků na letních zahrádkách. V kancelářích by měli lidé dostávat ochranné nápoje tehdy, když teplota překročí 34 stupňů.
„V zásadě platí, že jakmile se venkovní teplota dostane výrazně nad 30 stupňů Celsia, má zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnancům takzvané ochranné nápoje. Za ochranný nápoj lze považovat vychlazenou vodu, minerálku anebo nealkoholické pivo,“ řekl pro CNN Prima NEWS advokát Ondřej Preuss, zakladatel webu DostupnýAdvokát.cz.
Ochranný nápoj by měl mít kolem 16 °C, nejméně však 10 °C. Neměl by obsahovat cukr a neměl by být perlivý. Doporučené minimální množství ochranného nápoje je 1,5 litru za směnu, při extrémních venkovních podmínkách až 2,5 litru za směnu.
Nedostatek vody v těle způsobuje různé problémy. Kromě žízně cítí lidé malátnost, vysychají jim sliznice a mívají bolesti hlavy. Objevit se mohou i oběhové a psychické potíže. Výkonnost pak klesá. Problémy mívají lidé ale i kvůli klimatizaci, a to třeba bolesti hlavy, ztuhlé svaly nebo pálení očí.
Teplota v kancelářích má být nastavena na 24,5 °C. Rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by pak neměl při chlazení překročit šest stupňů. „V praxi v klimatizovaných prostorech vzniká problém, a to na jakou teplotu se má klimatizovat, aby rozdíly mezi venkovní a vnitřní teplotou nebyly příliš velké. Když máte venku 35 °C tak klimatizovat na 20 °C je nejenže energeticky velmi náročné ale i zdravotně nevhodné. Toto omezení by mělo být bráno na zřetel,“ řekl Preuss.
Zkrácená pracovní doba
V extrémních vedrech je možné, aby zaměstnavatel zkrátil pracovní dobu. Právní předpisy to upravují pro každé pracoviště individuálně podle fyzické náročnosti dané práce. „Typicky si to můžeme představit na případu, kdy někdo pracuje na střeše nějaké výstavby nebo na poli, kde praží slunce. Zaměstnavatel má takovému zaměstnanci povinnost poskytnout bezpečnostní přestávky,“ uvedl Preuss.
„Samozřejmě jsou i případy, kdy klimatizace u méně náročných prací chybí a tam se skutečně domnívám, že když teploty překročí nějakou únosnou mez, může zaměstnanci vzniknout nárok na přestávku. Většina těchto zaměstnavatelů takové situace řeší případným zkrácením pracovní doby nebo prací z domova. To už se dělo před covidem a teď se domnívám, že to bude ještě častější,“ uzavřel Preuss.
