Žijí daleko od domova i civilizace. Jsou uvězněni na širém oceánu mezi tunami oceli a vdechují zápach surové nafty. Po celém světě pracují statisíce lidí – vrtařů, dělníků, jeřábníků, lékařů i kuchařů – na zhruba 1 500 ropných plošinách. Jak se jim žije? A jak jejich pracovní rytmus narušil koronavirus?
Poptávka po ropě nepolevuje a s ní nesmí polevit v práci ani těžaři ropy. Na vrtných plošinách lidé většinou pracují 12 hodin denně, a to jak ve dne, tak v noci. Podstatnou část práce ostatně tamní zaměstnanci vykonávají v útrobách konstrukce z oceli a betonu, daleko od slunečního svitu.
V pracovním kalendáři se zaměstnancům střídají týdny, během kterých nesmí opustit ropnou plošinu, a týdny, kdy mají volno doma na pevnině. Vrtaři tak často stráví měsíc nebo i déle mimo domov, což je posléze vykoupeno delší dovolenou. Na pevninu nebo zpátky na moře je zpravidla dopraví pracovní vrtulník.
Portál NES Global Talent popsal život na ropné plošině Olympus v Mexickém zálivu nedaleko New Orleans, kde pracuje zhruba 200 lidí. Konstrukce, na které tam zaměstnanci pracují, váží 120 tisíc tun, v útrobách by člověk objevil přes tři tisíce žárovek a přes 33 kilometrů dlouhou síť mechanického potrubí.
Sdílené toalety a chvíle klidu s kulečníkem
Ačkoli žijí zaměstnanci vrtné plošiny daleko od civilizace, rozhodně nejsou odkázáni jen na konzervované potraviny. Transportní lodě k vrtu pravidelně vozí zásilky čerstvého jídla, masa, ovoce i zeleniny.
Příliš soukromí si ale na ropné plošině lidé neužijí. Většina z nich sdílí pokoj, ve kterém je kromě postelí zpravidla také televize a umyvadlo, s několika dalšími dělníky. Jen výjimečně jsou zaměstnanci na pokoji sami. Také o sprchy a toalety se vždy dělí obyvatelé více pokojů.
Když mají lidé na plošině volno, ropný komplex jim dává dostatečný prostor pro vyžití. Dělníci mohou jít do kina, hrát kulečník nebo hry na konzolích. Díky internetu už není život na vrtu tak osamělý jako v minulosti. Místní mají ale zakázanou konzumaci alkoholu nebo nepředepsaných léků. Kouřit cigarety lidé mohou jen ve vyhrazeném prostoru.
Ani ropným plošinám se v letošním roce nevyhnula koronavirová pandemie. Například v Mexickém zálivu se potvrdila nákaza na plošinách, které spravuje společnost Shell. Několik lidí muselo být s nemocí COVID-19 přepraveno na pevninu. Ti, kteří se s nimi dostali do kontaktu, skončili v izolaci. Zaměstnanci na plošinách musí také často čelit přírodním živlům, nebezpečné jsou hlavně hurikány. Práce se ale na ropné plošině nikdy nezastaví.