Vánoce pro Čechy obvykle znamenají svátky klidu a míru. Lidé se z pohodlí domova dívají na pohádky, poslouchají koledy a po štědrovečerní večeři skládající se ze smaženého kapra a bramborového salátu rozbalují dárky, které naleznou pod stromečkem. Jak jsou na tom ale potomci cizinců či příslušníci národnostních menšin žijící v Česku? Redakce CNN Prima NEWS pro vás vybrala několik zajímavých příběhů.
David M., původem ze Srbska:
„Srbské pravoslavné Vánoce se slaví podle juliánského kalendáře až 6. a 7. ledna. Štědrý den nazýváme jako ‚Badnji dan‘, a to podle takzvaného badnjaku – dubové větve, kterou mužští členové rodiny uříznou v ranních hodinách ještě před svítáním a poté ji donesou před práh domu. Ženy obvykle připravují různé vánoční pokrmy. Večer po setmění přinese hlava rodiny do domu vánoční badnjak a také slámu, do níž se vloží různé sladkosti, malé dárky či hračky. Kousek badnjaku se pak zapálí a poté se položí vedle sporáku nebo trouby. Ke štědrovečerní večeři jíme například prebranac (srbské zapečené fazole) či ryby. Mnoho věřících však drží vánoční půst, který začíná již 28. listopadu.“
Šťastné a příšerné: I Vánoce mohou být plné hněvu a osamělosti. Jak si s emocemi poradit?
Rodinná pohoda, čas trávený s nejbližšími, klid a pocit vděčnosti – nebo ne? Vánoční svátky jsou pro řadu lidí těmi nejoblíbenějšími z celého roku, najdou se však tací, kteří na konci prosince prožívají jedny z nejhorších chvil svého života. Místo radosti pociťují hněv, osamělost a úzkosti. Psycholožka Neha Chaudharyová pro CNN vysvětlila, proč lidé těmito stavy trpí a poradila, jak vánoční období ve zdraví – fyzickém i emocionálním – překlenout.
Albert R., původem ze Švédska:
„U nás každý rok záleží, jestli si svou prosadí česká část rodiny, nebo ta švédská. Tím pádem jsem už zažil Vánoce s kaprem, salátem a koukáním na film Pelíšky, ale také s lososem a masovými kuličkami köttbullar (tradiční švédské jídlo). Většinou to střídáme ob rok, někdy máme i obojí. Princip s dárky pod stromečkem je však vždy stejný, tedy s tou výjimkou, že ve Švédsku nosí dárky skřítek.“
Emilija J., původem ze Severní Makedonie:
„O Vánocích ráda navštěvuji vánoční trhy v Praze a chodím na procházku po městě. Na Štědrý den obvykle večeřím s přáteli. Rádi spolu vaříme – připravujeme lososa s bramborami a salátem a dáváme si víno. Také jíme jako dezert vánoční cukroví. Později si vyměňujeme dárky a zbytek večera trávíme buď sledováním filmů, nebo hraním deskových her.“
Sura K., původem z Turecka:
„V Turecku Vánoce neslavíme. Za normálních okolností byl pro mě 24. prosinec běžným dnem. Jelikož mám nyní kolem sebe mnoho cizinců, začala jsem Vánoce slavit s nimi podle jejich tradic. Moc mě to baví. Letos budu o Vánocích hlavně cestovat. V Turecku slavíme Nový rok, to je velká věc. Jíme meze (malé pokrmy v miskách, jsou stovky druhů) a pijeme raki (anýzový alkoholický nápoj osmanského původu).“
Jakub D., původem z Vietnamu:
„Moji rodiče se přizpůsobili českým tradicím. Na Štědrý den děláme bramborový salát a řízky. Cukroví nepečeme, což ale nevadí, protože ho často dostáváme od zákazníků v obchodě. Vánoční stromek jsme dříve kupovali umělý, poslední roky jsme však přesedlali k živému.“
VIDEO: Jak tráví Vánoce Pavel Trávníček?
Lorenzo A. C., původem z Filipín:
„Svou rodinnou i národní tradici dodržujeme. I letos budeme mít k jídlu prasátko, byť menší, dražší a na porce. Na Filipínách bychom ho celé ugrilovali, ale tady na to nemáme úplně zázemí, tak si ho upečeme v troubě. Už na čuníka máme i takový jízdní řád, které části budeme péct dříve a které později, abychom vše stihli do večera. Většinou ho dva dny před Štědrým dnem marinujeme v bylinkách a česneku. Děti mají rády do křupava upečenou vepřovou kůži. To je velká lahůdka, trošku jako chipsy. A pak samozřejmě pijeme horkou čokoládu a jíme mandarinky. Letos jsme dostali od kamarádů také hodně vánočního cukroví, na to se těším.“
Bayar S., původem z Mongolska:
„Doma v Ulánbátaru neslavíme vánoční svátky, ale je pravda, že s dětmi jsme začali dodržovat určité tradice. Syn i dcera mají rádi vánoční pohádky, na ty se koukají každý rok. Pokud jde o jídlo, řízek a salát si uděláme spíše podle nálady, letos asi taky. Chceme ale, aby si děti zkusily i něco mongolského, takže jsme nakoupili tradiční vypouklý gril a budeme na něm opékat skopové. Ještě chceme udělat plněné knedlíčky búz, taky se skopovým. Myslím, že to je všechno lepší než smažený kapr, nechutná mi rybí maso.“