Pečené prasátko je populárním vánočním pokrmem na Filipínách. Zdroj: Getty Images
Vánoce pro Čechy obvykle znamenají svátky klidu a míru. Lidé se z pohodlí domova dívají na pohádky, poslouchají koledy a po štědrovečerní večeři skládající se ze smaženého kapra a bramborového salátu rozbalují dárky, které naleznou pod stromečkem. Jak jsou na tom ale potomci cizinců či příslušníci národnostních menšin žijící v Česku? Redakce CNN Prima NEWS pro vás vybrala několik zajímavých příběhů.
David M., původem ze Srbska:
„Srbské pravoslavné Vánoce se slaví podle juliánského kalendáře až 6. a 7. ledna. Štědrý den nazýváme jako ‚Badnji dan‘, a to podle takzvaného badnjaku – dubové větve, kterou mužští členové rodiny uříznou v ranních hodinách ještě před svítáním a poté ji donesou před práh domu. Ženy obvykle připravují různé vánoční pokrmy. Večer po setmění přinese hlava rodiny do domu vánoční badnjak a také slámu, do níž se vloží různé sladkosti, malé dárky či hračky. Kousek badnjaku se pak zapálí a poté se položí vedle sporáku nebo trouby. Ke štědrovečerní večeři jíme například prebranac (srbské zapečené fazole) či ryby. Mnoho věřících však drží vánoční půst, který začíná již 28. listopadu.“
Albert R., původem ze Švédska:
„U nás každý rok záleží, jestli si svou prosadí česká část rodiny, nebo ta švédská. Tím pádem jsem už zažil Vánoce s kaprem, salátem a koukáním na film Pelíšky, ale také s lososem a masovými kuličkami köttbullar (tradiční švédské jídlo). Většinou to střídáme ob rok, někdy máme i obojí. Princip s dárky pod stromečkem je však vždy stejný, tedy s tou výjimkou, že ve Švédsku nosí dárky skřítek.“
Emilija J., původem ze Severní Makedonie:
„O Vánocích ráda navštěvuji vánoční trhy v Praze a chodím na procházku po městě. Na Štědrý den obvykle večeřím s přáteli. Rádi spolu vaříme – připravujeme lososa s bramborami a salátem a dáváme si víno. Také jíme jako dezert vánoční cukroví. Později si vyměňujeme dárky a zbytek večera trávíme buď sledováním filmů, nebo hraním deskových her.“
Sura K., původem z Turecka:
„V Turecku Vánoce neslavíme. Za normálních okolností byl pro mě 24. prosinec běžným dnem. Jelikož mám nyní kolem sebe mnoho cizinců, začala jsem Vánoce slavit s nimi podle jejich tradic. Moc mě to baví. Letos budu o Vánocích hlavně cestovat. V Turecku slavíme Nový rok, to je velká věc. Jíme meze (malé pokrmy v miskách, jsou stovky druhů) a pijeme raki (anýzový alkoholický nápoj osmanského původu).“
Jakub D., původem z Vietnamu:
„Moji rodiče se přizpůsobili českým tradicím. Na Štědrý den děláme bramborový salát a řízky. Cukroví nepečeme, což ale nevadí, protože ho často dostáváme od zákazníků v obchodě. Vánoční stromek jsme dříve kupovali umělý, poslední roky jsme však přesedlali k živému.“
VIDEO: Jak tráví Vánoce Pavel Trávníček?
Lorenzo A. C., původem z Filipín:
„Svou rodinnou i národní tradici dodržujeme. I letos budeme mít k jídlu prasátko, byť menší, dražší a na porce. Na Filipínách bychom ho celé ugrilovali, ale tady na to nemáme úplně zázemí, tak si ho upečeme v troubě. Už na čuníka máme i takový jízdní řád, které části budeme péct dříve a které později, abychom vše stihli do večera. Většinou ho dva dny před Štědrým dnem marinujeme v bylinkách a česneku. Děti mají rády do křupava upečenou vepřovou kůži. To je velká lahůdka, trošku jako chipsy. A pak samozřejmě pijeme horkou čokoládu a jíme mandarinky. Letos jsme dostali od kamarádů také hodně vánočního cukroví, na to se těším.“
Bayar S., původem z Mongolska:
„Doma v Ulánbátaru neslavíme vánoční svátky, ale je pravda, že s dětmi jsme začali dodržovat určité tradice. Syn i dcera mají rádi vánoční pohádky, na ty se koukají každý rok. Pokud jde o jídlo, řízek a salát si uděláme spíše podle nálady, letos asi taky. Chceme ale, aby si děti zkusily i něco mongolského, takže jsme nakoupili tradiční vypouklý gril a budeme na něm opékat skopové. Ještě chceme udělat plněné knedlíčky búz, taky se skopovým. Myslím, že to je všechno lepší než smažený kapr, nechutná mi rybí maso.“
