Živě
Sledujte ŽIVĚ Partii s novým prezidentem: Petr Pavel prozradí, co chce změnit

Jak stará je horská pevnost Machu Picchu? Nová studie přepisuje dějiny říše Inků

Slavná incká pevnost Machu Picchu v Peru je nejspíše starší, než se původně předpokládalo, zjistil tým amerických vědců. Nové poznatky pomáhají vysvětlit, jak se Inkům podařilo vybudovat největší a nejmocnější říši předkolumbovské Jižní Ameriky. Poznatky badatelé zveřejnili ve vědeckém časopise Antiquity.

Ztracené město v andských horách dlouho unikalo pozornosti španělských dobyvatelů, poté zmizelo na dlouhá staletí pod bujnou tropickou vegetací. Znovuobjeveno bylo 24. července 1911 americkou archeologickou expedicí Yaleovy univerzity pod vedením Hirama Binghama. I nyní ale zůstává populární turistická atrakce v Peru, která je od roku 1983 zapsaná na seznamu světově chráněných památek UNESCO, velkou záhadou.

Horská citadela je podle nové studie hned o několik desetiletí starší, než se původně uvádělo. Přišel na to tým vědců vedený Richardem Burgerem, profesorem antropologie z Yaleovy univerzity.

Pro získání dat použili badatelé radiokarbonové datování v kombinaci s urychlovačovou hmotnostní spektrometrií (AMS), díky čemuž vědci získali poměrně přesné údaje o stáří biologického materiálu. Jako vzorek posloužily ostatky 26 inckých obyvatel Machu Picchu, které byly objeveny během vykopávek v roce 1912.

Výsledky analýzy potvrdily, že se na původní dataci podle historických dokumentů nedá příliš spolehnout.

Záznamy španělských conquistadorů uváděly, že pevnost byla nejspíše postavena po roce 1440 nebo 1450, dle studie ale bylo Machu Picchu obývané už v roce 1420. Třebaže jde „jen o pár desítek let“, pro historii Latinské Ameriky jde o zásadní zjištění.

Aktualizovaná datace totiž vrhá nové světlo na dějiny Inků a období, kdy se jejich vládce Pachacútec Yupanqui odhodlal k expanzivním výpravám v oblasti. Jeho brzké výpady proti ostatním kmenům nejspíše napomohly k tomu, že stvořil z horského národa nejmocnější jihoamerickou říši před příjezdem Kryštofa Kolumba.

„Toto je první studie založená na vědeckých důkazech, která poskytuje odhad založení Machu Picchu a délku jeho obývání,“ uvedl Burger podle CNN.

Horskou citadelu na měsíce zavřela pandemie

Machu Picchu se nachází mezi dvěma andskými horami a bylo pravděpodobně královským velkostatkem a kultovním centrem. Pevnost, vystavěná z kamenů a bez použití pojiva, se tyčí 2 400 metrů nad mořem na konci Posvátného údolí Inků, asi sto kilometrů od tehdejšího centra říše Cuzka.

Vědec Bingham původně hledal bájné město Vilcabamba, kam se po pádu říše měli v letech 1536 až 1572 postupně uchýlit a pokračovat v boji proti španělským dobyvatelům už poražení Inkové. Cestou se ale expedice od místního rolníka dozvěděla, že vrchol nedaleké hory Machu Picchu (Velká hora) skrývá významné trosky.

Citadela na oblém vrcholu se dělí na chrámovou a obytnou čtvrť, obklopenou terasovými poli. Ze staveb se zachovaly zbytky zdí z velkých kamenných, až šest metrů velkých bloků, kulatá věž Torreon a jeskyně s obětním oltářem slunečního kultu. Historici předpokládají, že Macchu Picchu zaniklo ještě před příchodem Španělů v roce 1532.

V listopadu 2012 dokončili Američané navrácení celkem okolo 35 tisíc artefaktů z posvátné pevnosti, které odtud odvezli američtí archeologové a které se USA v dohodě s Peruánci z roku 2010 zavázaly vrátit zpět do země původu. Tyto předměty měla dlouhá léta v držení zmíněná Yaleova univerzita.

Kvůli pandemii koronaviru byla významná památka na dlouhé měsíce nepřístupná pro veřejnost, znovu se otevřela loni na podzim.

Tagy: