Tajné linky mezi Kyjevem a Moskvou stále žijí. Analytik objasnil, jak komunikace vypadá
Přestože Ukrajina po zahájení ruské invaze v roce 2022 přerušila diplomatické styky s Moskvou, komunikace mezi oběma válčícími státy nikdy zcela neutichla. Mezi zeměmi fungují více či méně tajné kanály – od humanitárních kontaktů přes skryté prostředníky až po oligarchy, kteří předávají vzkazy mezi Kyjevem a Moskvou. Tyto zákulisní linky zůstávají podle odborníků nezbytné, protože i během války existují otázky, jež vyžadují alespoň minimální úroveň dialogu.
Když Rusko 24. února 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi, Ukrajina přerušila diplomatické styky s Moskvou a formálně tak vystavila stopku hlavní komunikační lince. Přestože válka vstupuje do čtvrtého roku trvání, diskrétní komunikace mezi Ukrajinou a Ruskem pokračuje – prostřednictvím humanitárních pracovníků nebo zákulisních hráčů, jako jsou například oligarchové.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tlumočnice neudržela pláč. Pohladil jsem její vlasy, líčil 11letý Roman smrt matky na Ukrajině
„Oficiální komunikační kanál je něco, co potřebujeme, a částečně dokonce existuje,“ přiznal ukrajinský politický analytik Ihor Reiterovyč pro Kyiv Independent. „I mezi zeměmi ve válce existují otázky, které vyžadují lidi, kteří jsou stále schopni komunikovat,“ dodal.
Proč je komunikační kanál stále důležitý
Navzdory tomu, že Rusko nemá skutečný zájem o mír, odborníci tvrdí, že určitý stupeň kontaktu zůstává nezbytný. „Pokud se podíváme na historii, komunikace mezi válčícími stranami vždy existovala,“ řekl poslanec Oleksandr Merežko, předseda ukrajinského parlamentního výboru pro zahraniční věci. Připomněl, jak během války ve Vietnamu udržovaly USA a Severní Vietnam tajný komunikační kanál, zejména prostřednictvím setkání v Paříži mezi americkým poradcem pro národní bezpečnost Henrym Kissingerem a zástupci Severního Vietnamu.
Čtěte také
Ukrajinské ministerstvo zahraničí sdělilo, že jediná oficiální výměna informací s Ruskem probíhá prostřednictvím ukrajinské ambasády v Bělorusku a týká se ukončení bilaterálních a mezinárodních smluv. „Tento kanál je potřebný – dokonce nezbytný – alespoň z humanitárního hlediska,“ řekl Reiterovyč. „A v zásadě funguje i dnes,“ dodal.
Oligarchický prostředník
První neoficiální kanál se objevil brzy po invazi a vedl k přímým mírovým rozhovorům mezi Kyjevem a Moskvou v roce 2022, které nakonec nikam nevedly. Obě strany se nejprve setkaly v Bělorusku a později v Turecku. Jednou z osob, které pomáhaly sjednat tato jednání, byl ruský oligarcha Roman Abramovič.
Abramovičova účast na jednáních vyšla najevo na konci března 2022, kdy se objevil v paláci Dolmabahçe těsně před zahájením istanbulských jednání. Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinské prezidentské kanceláře, 31. března 2022 popsal Abramoviče jako „mimořádně účinného zprostředkovatele“, který „částečně moderoval proces“. Podle Wall Street Journal prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce požádal Washington, aby v té době neuložil sankce na Abramoviče, aby mohl pokračovat ve zprostředkování.
David Arakhamia, šéf Zelenského parlamentní frakce Služebník lidu a člen ukrajinského vyjednávacího týmu pro rok 2022, potvrdil, že Abramovič byl využíván jako kanál pro předávání zpráv Moskvě. „Od samého začátku měl tuto roli – byl zákulisním kanálem,“ řekl.
Čtěte také
Abramovič se také podílel na dohodě o obilném koridoru z roku 2022, která znovu otevřela ukrajinské černomořské přístavy pro vývoz potravin. Zdroje sdělily Financial Times, že se podílel na zprostředkování dohody a zúčastnil se slavnostního podpisu dohody v Istanbulu. Podle Wall Street Journal se do roku 2023 zaměřily zprostředkovatelské snahy ruského miliardáře spíše na humanitární otázky než na politická jednání.
Arakhamia řekl, že nemůže potvrdit, zda Abramovič zůstává zapojen, a dodal, že on sám „není zapojen do vyjednávání“. Jisté je, že jen několik dní před prvním kolem přímých rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem v roce 2025 se oligarcha setkal v Kremlu s ruským prezidentem – pod zdvořilou záminkou „setkání správní rady divadel Bolšoj a Mariinského“.
Humanitární kanál
Kromě oligarchických zprostředkovatelů udržují Ukrajina a Rusko přímější kanál, který zřídila ukrajinská vojenská rozvědka, především pro výměnu válečných zajatců. Ukrajinské koordinační velitelství pro zacházení s válečnými zajatci potvrdilo, že tento kanál zůstává aktivní a byl zřízen Ukrajinou v roce 2022. První kontakt vznikl v chaotických prvních týdnech invaze, kdy ukrajinský důstojník Dmytro Usov použil telefon zabavený mrtvému ruskému vojákovi, aby zavolal veliteli, jehož číslo bylo v telefonu uloženo. Tento improvizovaný rozhovor se vyvinul ve strukturovaný neoficiální kanál.
Usovovým ruským protějškem se ukázal být Alexander Zorin, vysoký důstojník ruské vojenské rozvědky a veterán moskevského zapojení do občanské války v Sýrii. Rámec se později rozšířil s pomocí Turecka, Kataru a Saúdské Arábie, což umožnilo významné výměny zajatců mezi oběma stranami. „Existují humanitární otázky, které vyžadují komunikační kanál. I když Rusko porušuje humanitární právo, tento mechanismus musí existovat a v praxi nadále funguje,“ řekl Reiterovyč.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí poznamenalo, že takové humanitární kontakty probíhají pouze prostřednictvím vojenské rozvědky a v některých případech prostřednictvím ombudsmanů jednotlivých zemí.
Nevyvážený kanál
Během snahy USA o ukončení ruské války na Ukrajině za zprostředkování Washingtonu vznikl mezi představiteli další přímý kanál – ten byl však od samého počátku nedokonalý. 16. května se ukrajinská a ruská delegace setkaly v Istanbulu – šlo o jejich první přímé rozhovory od roku 2022. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval svým hlavním vyjednavačem svého poradce Vladimira Medinského, zatímco ukrajinskou delegaci vedl tehdejší ministr obrany Rustem Umerov.
Čtěte také
Po druhém kole jednání na začátku června Umerov uvedl, že s ruskou stranou byla „navázána komunikace ohledně fází provádění dohod“. Tento kanál potvrdili jak Zelenskyj, tak Putin. „Oni (Umerov a Medinskij) jsou v kontaktu,“ řekl Putin v červnu.
Umerov vedl s ruským protějškem několik telefonických rozhovorů, které byly součástí omezené, ale přímé komunikace udržované během jednání. Zorin, ruský zpravodajský důstojník, se také účastnil přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Ačkoli tato setkání usnadnila výměnu válečných zajatců, nepřinesla žádný politický průlom. Od té doby zůstává nejasné, zda kanál Umerov–Medinskij stále funguje.
Merežko uvedl, že volba Medinského jako ruského vyjednavače podtrhuje nedostatek serióznosti Moskvy ohledně jednání a popsal ho jako „nikoho“. „Nemá žádný skutečný vliv,“ řekl zákonodárce. Reiterovyč souhlasil, že komunikace byla nevyvážená. „Umerov působí plně v rámci ukrajinského právního rámce. Medinskij je naopak pouze poradcem. Ani když byl ministrem, nikdy se nepřiblížil úrovni autority Umerova,“ sdělil.
Korupční skandál v zákulisí
Další stopa se objevila uprostřed velkého korupčního skandálu na Ukrajině. Ten mohl působit přímo proti zájmům Kyjeva. Podle zvukových nahrávek, které v listopadu zveřejnil ukrajinský protikorupční úřad NABU, byli podezřelí napojeni na státní energetickou firmu Energoatom, udržovali kontakt s ruským představitelem a údajně mohli posílat peníze do Moskvy.
Čtěte také
NABU obvinilo osm osob z úplatkářství, zpronevěry a nedovoleného obohacování. Jedním z nich je Ihor Myronjuk, který dříve působil jako poradce Andrije Děrkače – uprchlého bývalého poslance, který byl dvakrát obviněn z velezrady a nyní působí jako ruský senátor. V nahrávkách Myronjuk tvrdil, že Děrkač a ukrajinský ministr spravedlnosti German Galuščenko, který se také objevuje v nahrávkách a dříve působil jako viceprezident Energoatomu, se „znali“. Vyprávěl, jak v roce 2020, když byl Galuščenko jmenován do společnosti, mu Děrkač údajně zavolal a řekl: „Přijď, chci ti říct, jak to tam všechno funguje.“ V té době byl Děrkač stále ukrajinským zákonodárcem.
Podle protikorupčního úřadu byly úplatky od Energoatomu prány prostřednictvím back office v centru Kyjeva, který vlastnili Děrkačovi příbuzní. Nahrávky také naznačují, že podezřelí mohli převést dva miliony dolarů do Moskvy. „Dva miliony dolarů odešly; za týden a půl budou v Moskvě,“ řekl podle nahrávek v květnu 2025 další podezřelý, Ihor Fursenko. Tento komentář rychle podnítil spekulace, že peníze mohly být určeny pro Děrkače, který má dlouhou historii služeb Kremlu, což posílilo obavy, že si udržel vliv uvnitř Ukrajiny a udržoval kontakty na nejvyšších úrovních.
Omezené výsledky
Ale pokud komunikace existovala, proč nepřinesla výsledky? Merežko, který před začátkem plnohodnotné fáze války zastupoval Ukrajinu v Trojstranné kontaktní skupině s Ruskem a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, řekl, že odpověď je jednoduchá: Kreml používá jednání jako zbraň.
Reiterovyč řekl, že ačkoli současné neoficiální kanály přinesly omezené výsledky, Ukrajina a Rusko budou nakonec potřebovat silnější týmy pro jakékoli smysluplné rozhovory. „Až k jednání dojde – a dříve či později k nim dojde – musí se jich účastnit osoby, které jsou skutečně oprávněny přijímat a provádět rozhodnutí,“ řekl.
Podle něj válka s největší pravděpodobností skončí konkrétními dohodami, které „v první řadě uzavřou mezi sebou vojenské strany“. „Politici tam budou, ale nejspíš to budou vojáci, kdo to podepíší,“ uvedl.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump tlačí Ukrajinu ke zdi. USA představily nový mírový plán a podepsat ho chtějí do Vánoc
vaclav.cerny@iprima.cz
