V případě energetické krize by neměly nastat černé scénáře. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj je vláda připravena i na případ úplného zastavení dodávek ruského plynu. Politik rovněž radil, na čem lidé mohou v současnosti ušetřit. „Když vytápění domu stáhnete o 1 stupeň, můžete ušetřit až 6 procent spotřeby plynu za rok,“ zmínil.
„Děláme kroky, aby černé scénáře, které mnozí malují, nenastaly. Věřím tomu, že nenastanou. Sehnali jsme nové zdroje plynu, abychom nebyli závislí na ruském plynu skoro ze 100 procent jako v předchozím volebním období,“ prohlásil Stanjura.
Připomněl také, že vláda vyčlenila na pomoc lidem s vysokými cenami energií zhruba 66 miliard korun. „Pro ty, kterým to nebude stačit, jsou připravené standardní sociální dávky, které jsme zjednodušili,“ doplnil. Ve vysílání CNN Prima NEWS rovněž prozradil, jak se s energetickou krizí vypořádává on sám.
„V obytných místnostech máme kolem 21 stupňů, v ložnici asi 17, protože mně osobně se lépe spí, když je nižší teplota. Možná to na podzim a v zimě stáhneme o 1 stupeň i v místnostech, kde žijeme. Odborníci říkají, že když teplotu snížíte o 1 stupeň, můžete ušetřit až 6 procent spotřeby plynu za rok, což každý z nás může zvážit,“ poradil politik.
Zároveň zmínil své přesvědčení, že lidé nepotřebují rady ministra financí, jak ve vlastní domácnosti šetřit. „Uvidíme, jaká bude zima. Hodilo by se nám, aby byla mírná. Teď v létě je jednodušší hlídat spotřebu energií, na podzim to bude složitější,“ dodal.
Kabinet také uvažuje o zavedení mimořádné daně z neočekávaného zisku. Stanjura však vyloučil, že by se jednalo o často zmiňovanou sektorovou daň.
Stát podle ministra financí bude kromě odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje kompenzovat zvýšené výdaje na energie firmám i jinak. Podporu by mohly získat například společnosti, které jsou energeticky mimořádně náročné, vyžaduje to ale schválení Evropskou unií.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz