Absurdně nízko nastavené hladiny emisí nejsou automobilky schopny plnit. Hrozí jim drakonické pokuty.
Navzdory masivní podpoře prodeje nízkoemisních aut se až na jednu výjimku ani jednomu výrobci nepodařilo za prvních deset měsíců loňského roku splnit požadovaný flotilový limit vypouštěných emisí CO2. Uvádí to agentura JATO Dynamic. Za každý nadlimitní gram u vyrobeného auta budou přitom muset automobilky zaplatit 95 eur do bruselské pokladny.
Evropská unie nastavením nesplnitelných emisních limitů trestá sektor, který vytváří obrovskou zaměstnanost a do rozpočtu přispívá miliardami eur ročně. Modus operandi připomíná snahu vytlačit klasické spalovací motory nechvalně známou likvidací soukromého sektoru v komunistickém Československu 50. let. Vládnoucí strana tehdy soukromě hospodařícím zemědělcům a živnostníkům předepsala takové výkupní a daňové kvóty, že je při nejlepší vůli nebylo možné splnit a lidé nakonec chtě nechtě rezignovali a vstupovali do státních organizací.
Také Unie direktivními směrnicemi bez jakéhokoliv vztahu k nabídce a poptávce deformuje evropský automobilový trh, protože z jejího pohledu je ze všeho nejpodstatnější přimět občany lačné individuální mobility ke koupi elektromobilu. Nepřiměřenou regulací současně trestá spotřebitele, kteří budou nést finanční sankce v konečném důsledku na svých bedrech.
Dobře si vedou aliance
Jak to tedy za loňský leden až říjen dopadlo? Nejnižší emise ze všech vykázal francouzský koncern PSA. I ten ale překročil bez započtení tzv. superkreditů, přiznávaných vozům se zvláště nízkými emisemi, předepsaný limit 95 gramů CO2 na kilometr o 2,9 gramu.
Následuje Toyota se 100,6 gramy před aliancí Renault–Nissan–Mitsubishi (105,5) a před Suzuki, jehož nově prodaná auta vypouštěla loni do ovzduší průměrně 108,9 gramu. Všechny tyto automobilky se přitom zaměřují většinou na menší vozidla s maloobjemovými motory, nasazují mild-hybridní, hybridní i plug-in hybridní technologie. Bruselské představy přesto nenaplnily.
Nepodařilo se to ani koncernu FCA (Fiat–Chrysler), nemluvě o koncernu VW, který je až osmý. Takzvané prémiové značky jako BMW, Mercedes-Benz či Jaguar Land Rover nemohly o splnění limitů ani snít. Nestačilo jim ani, když loni z nabídky vyškrtly nejvýkonnější verze svých modelů, dieselové motory či specifikace s pohonem všech kol. Pro zákazníky to znamenalo zúženou nabídku nebo delší dodací lhůty, neboť kvůli udržení emisního průměru v daném časovém úseku nemohli výrobci zákazníkům dodávat žíznivější auta v běžných dodacích lhůtách a raději je drželi nezaregistrované ve skladech. Současně spotřebitelé platili za auta vybavené složitějšími protiemisními technologiemi více než kdykoliv předtím.
Kacířská nafta
Pravidla výpočtu emisních košů se v tomto roce ještě zpřísní, takže můžeme očekávat jen a jen zdražování a stále větší tlak na koupi drahých elektromobilů a plug-in hybridů. Jejich eurounijní prodej sice meziročně vzrostl o 113 procent ze 411 700 na 875 000 kusů, ale stále tvoří pouze 9,3 % z celkových registrací. Přínos plug-in hybridů, které téměř nikdo nenabíjí, je vzhledem ke snižování emisí minimálně diskutabilní, čehož si už všimla i Evropská komise.
Deklarované emise tato auta běžně překračují i o 400 procent. Naopak, ze statistik JATO vyplývá, že největšími producenty CO2 jsou ty nejefektivnější motory – tedy diesely, což je opravdu absurdní. Podle dat měla auta na naftu produkovat průměrně 122,2 g, benzinové modely 121,2 g, hybridy 104,1 g, sporné plug-in hybridy 40,1 (!) gramu a elektromobily samozřejmě 0 gramů CO2 na kilometr.
Vznětové motory, které umí z paliva „vyždímat“ nejvíce energie, doplatily na to, že zůstaly už jen pod kapotami větších aut, zejména střední a vyšší střední třídy, včetně těžších SUV. Pokud by byly nahrazeny benzinovými motory, což navozuje podle statistik dojem snížení emisí CO2, stal by se přesný opak. Emise by výrazně vzrostly.
