Rok 2025 bude z pohledu geopolitiky podobně nestabilní jako ty předchozí. Svět bude v nadcházejících 12 měsících čelit řadě výzev, na ty nejdůležitější upozornil ve své analýze americký politolog Ian Bremmer. Tvrdí dokonce, že se v poslední době vracíme k „zákonu džungle“. Tento trend bude pokračovat i letos. Bremmer upozorňuje na rizika spojená s druhým prezidentstvím Donalda Trumpa, Íránem a situací na Blízkém východě i problémy spojenými se světem „G-nula“.
„Vracíme se do světa, kde si nejsilnější dělají, co mohou, zatímco nejslabší jsou odsouzeni trpět, co musí. A těm prvním – ať už jde o státy, firmy nebo jednotlivce – nelze věřit, že budou jednat v zájmu těch, nad nimiž mají moc,“ píše v úvodu letošní analýzy Bremmer.
ČTĚTE TAKÉ: Všechny Rusy z Ukrajiny nevyženeme. Svět by si měl uvědomit realitu, řekl poradce Trumpa
Seznamy největších rizik tvoří Bremmer dlouhodobě. V loňském výhledu například varoval před třemi válkami – Ruska proti Ukrajině, Izraele proti Hamásu a Spojených států proti sobě samým. Také letošní rok bude podle politologa plný výzev.
1. Dominance „světa G-nula“
Před nebezpečím „světa G-nula“ Bremmer varuje dlouhodobě. Na mysli má éru, kdy žádná mocnost není ochotna a schopna řídit globální agendu a udržovat mezinárodní řád. Tento termín je odvozen od názvu G7, tedy skupiny ekonomicky nejsilnějších států světa. „Tento deficit globálního vůdcovství je kriticky nebezpečný,“ varuje expert.
"People everywhere are facing heightened geopolitical instability driven by a lack of global leadership," writes @ianbremmer.
— Eurasia Group (@EurasiaGroup) January 6, 2025
“It's a world of many pretenders, but no leaders."@mikeallen #TopRisks2025https://t.co/hzTM8M2zno
Situace, ve které žádná z velmocí nechce stát „v čele“ světa, je podle něj receptem na geopolitickou nestabilitu. Následně se mohou vytvořit mocenská vakua a poroste riziko mezinárodního konfliktu. „Riziko generační světové krize, dokonce i nové globální války, je vyšší než kdykoli za našich životů,“ popsal Bremmer.
Základní problém podle něj představuje fakt, že mezinárodní instituce (jako je Rada bezpečnosti OSN, Mezinárodní měnový fond či Světová banka) již neodrážejí základní rovnováhu globální moci.
2. Vláda Donalda Trumpa
Druhé funkční období Donalda Trumpa se bude od toho prvního lišit. Republikán do funkce nastupuje zkušenější, s pevnější podporou své strany a oddaným týmem. „Konsolidovaná kontrola nastupujícího prezidenta nad republikány v Kongresu, konzervativní většina šest ku třem v Nejvyšším soudu a příznivější mediální prostředí charakterizované rostoucím vlivem sociální sítě X a populistických podcastů mu pomohou prosazovat jeho agendu i v druhém funkčním období,“ uvádí analýza.
Na vrcholu Trumpových priorit bude podle Bremmera upevnění moci nad federální vládou. Jeho kroky zatím naznačují, že se bude pokoušet odstranit z důležitých pozic ve státní správě lidi, o kterých se domnívá, že stáli za „politicky motivovanými útoky proti němu“. Ty následně nahradí loajálními osobami.
3. Rozpad klidných vztahů mezi USA a Čínou
Napětí mezi USA a Čínou se od roku 2023 snížilo, a to díky dohodě mezi prezidenty Joem Bidenem a Si Ťin-pchingem. „Návrat Donalda Trumpa do úřadu tuto stabilitu naruší, což rozpoutá ochladnutí geopoliticky nejdůležitějších vztahů na světě a zvýší riziko hospodářského rozvratu a krize,“ uvedl Bremmer.
Vztah mezi velmocemi se podle něj změní z několika důvodů. Tím nejzásadnějším je Trumpova obchodní politika a plán uvalit na čínské zboží vyšší cla. Přestože zřejmě nebudou dosahovat výše 60 procent, jak Trump vyhrožoval v kampani, zvýšení by i tak překročilo čínské červené linie.
„Trump přikročí k zavedení nových cel na čínské zboží krátce po své inauguraci – pravděpodobně během několika týdnů – s úmyslem použít je jako obušek k vyjednání výhodné dohody s Pekingem,“ píše expert.
4. Obchodní válka
Americká ekonomika vstupuje do roku 2025 v silné kondici. Na rozdíl od jiných velkých hospodářství se její růst pohybuje nad úrovní trendů před pandemií, nezaměstnanost je nízká a inflace je na cestě ke dvěma procentům. Akciové trhy i podnikatelé prozrazují optimismus, že to nejlepší teprve přijde. Podle Bremmera ale budou zklamáni. Americké ekonomice totiž prý Trumpovy plány podrazí nohy.
Velmi škodlivé bude zvýšení cel, zejména pro Čínu. Peking proto bude reagovat. Nejprve podle Bremmera zvýšením cel na dovoz z USA, poté se zaměření na závislost USA na kritických surovinách. „Američtí spotřebitelé a podniky budou platit vyšší ceny za dovážené zboží. Posílí také dolar, čímž se sníží konkurenceschopnost amerického vývozu,“ předpovídá expert. Vztahy mezi USA a Čínou se tím podle něj dostanou do neřízeného rozpadu.
Druhým klíčovým pilířem Trumpova prezidentství bude agenda týkající se hranic. Administrativa podnikne kroky ke snížení migrace a zjednodušení masových deportací migrantů bez dokladů. Za své funkční období by mohl deportovat až pět milionů lidí. Nucený odchod milionů pracovníků sníží množství pracovních sil a produktivní kapacitu USA. „Pracovníci bez dokladů jsou také spotřebiteli a daňovými poplatníky. Potlačení migrace poškodí růst poptávky a zvýší federální deficit,“ míní politolog.
5. Rusko jako problém
Rusko je podle Bremmera v současné době hlavním světovým „zlem“, které bude i letos podkopávat globální řád. Kreml bude podnikat nepřátelské kroky vůči zemím EU, které budou většinou nadále podporovat protiruskou politiku. „Bude také pokračovat ve své roli vůdce ‚Osy zla‘, tedy strategického vojenského partnerství s Íránem a Severní Koreou, které by v letošním roce mohlo výrazně narušit globální stabilitu,“ upozornil Bremmer.
ČTĚTE TAKÉ: Západ se sankcemi udělal chujovinu, řekl Zelenskyj. Putin je hluchý, Trump na něj musí jít drsně
Hlavním motorem Putinovy zahraniční politiky jsou revizionistické cíle vůči Západu a USA. Moskva zejména razantně odmítá rozšiřování Severoatlantické aliance, snaží se podkopat západní demokracie a vyvolat v NATO chaos.
6. Klesající moc Íránu
Írán je v současnosti nejslabší za několik posledních desetiletí. Izrael stále postupuje proti Hamásu, podporovanému Teheránem, navíc zlikvidoval vedení Hizballáhu a donutil ho stáhnout se z jižního Libanonu. O několik týdnů později převrat v Sýrii náhle odstavil od moci prezidenta a íránského spojence Bašára Asada. Teherán má sice impozantní arzenál raket a dronů i jaderný program, útok na Izrael by však kvůli jeho technologickému náskoku a spojenectví s USA měl pro Írán slabý výsledek.
Jinými slovy, Írán je neškodný. „Na druhou stranu Izrael je na koni. Premiér Benjamin Netanjahu, povzbuzený loňskými vojenskými úspěchy, který se těší doma vysoké popularitě, považuje současnou slabost Teheránu za příležitost, která se naskytne jednou za generaci, aby zapřisáhlého nepřítele knokautoval,“ tvrdí Bremmer.
Podle něj je tedy pravděpodobné, že Izrael podnikne tajné operace proti Íránu, jako jsou atentáty na jaderné vědce a velitele Islámských revolučních gard, sabotáže kritické infrastruktury, špionáž, kybernetické útoky a podobně.
7. Ekonomické problémy velmocí
Světové trhy v roce 2025 doufají v posílení globálního ekonomického růstu. Čeká je však kruté probuzení. Dvě největší světové ekonomiky letos postihnou ekonomické problémy.
„Čínská ekonomika zažívá nejslabší výkon za poslední desetiletí. Prohlubující se krize v oblasti nemovitostí, rostoucí zadlužení a hroutící se důvěra odhalily limity pekingského prorůstového modelu,“ uvádí analýza.
Místo reforem Si Ťin-pching znásobuje čínskou produkci, a to v objemu, který není domácí trh schopen absorbovat. „Výsledkem je problém s nadbytečnými kapacitami, kterých se Čína snaží zbavit v zahraničí, přičemž její obchodní přebytek již přesáhl bilion dolarů a stále roste,“ dodává. Problémy čekají také USA, a to kvůli ekonomickým plánům Donalda Trumpa (viz riziko č. 4).
8. Umělá inteligence bez zábran
„Síla a schopnosti umělé inteligence budou v roce 2025 dále růst, přičemž nové modely budou schopny jednat autonomně, vytvářet vlastní repliky a dále stírat hranice mezi lidmi a stroji,“ předpovídá Bremmer. Domnívá se, že se většina vlád rozhodne pro mírnější regulaci, neboť množství rizik způsobených umělou inteligencí bude narůstat.
9. Zóny bezvládí
Toto riziko vyplývá z prohlubujícího se světa G-nula (viz riziko č. 1). „Vakuum globálního vedení způsobuje geopolitické konflikty, rozvrat a nestabilitu, omezuje mnohostrannou spolupráci v oblasti globálních zájmů a dodává odvahu ‚darebným‘ státním i nestátním aktérům,“ popisuje Bremmer. V současné době existuje několik zón bezvládí – řadí se k nim například Sýrie, Haiti, Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu či Libanon.
„V současné době není žádná mocnost, která by byla ochotná a zároveň schopná přinést do těchto míst stabilitu nebo pomoci obětem světa G-nula,“ píše Bremmer. Zahraniční politika Donalda Trumpa, která bude směřovat k útlumu aktivit USA na globální scéně, podle něj současnou situaci ještě zhorší. „Za to, co se děje v těchto oblastech, nebude nikdo zodpovědný,“ dodává.
10. Napětí v Mexiku
Claudia Sheinbaumová s přehledem zvítězila v loňských prezidentských volbách a v říjnu stanula v čele Mexika. „Nyní má mandát a jen málo kontrolních mechanismů své výkonné moci. Sheinbaumová bude letos čelit obrovským výzvám ve vztazích se Spojenými státy, a to v době probíhajících ústavních reforem a fiskálního napětí v Mexiku. Její diplomatické a vůdčí schopnosti budou rychle prověřeny,“ uzavírá analýza.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Diktátor Kim Čong-un se ukázal světu. Nový rok slavil na stadionu, doprovodila ho nástupkyně
