Ženy v tradičních oděvech uvítaly 18. února na zahradě domu generálního guvernéra v Kingstonu britskou královnu Alžbětu II., která zahájila v roce 2002 třídenní návštěvu Jamajky. Zdroj: Profimedia.cz
Korunovace krále Karla III. na Jamajce umocnila touhu po samostatnosti a už příští rok by se mohlo konat referendum o definitivním odtrhnutí od Velké Británie. V rozhovoru pro Sky News to řekla tamní ministryně Marlene Malahoo Forteová. Jako důvody pro rychlou změnu uvedla spory uvnitř královské rodiny a označila britskou politiku za rasistickou. Též zmínila křivdy z éry kolonialismu a absenci omluvy za toto období.
Jamajčané se podle Forteové nedokáží s novým králem identifikovat jako s jeho matkou Alžbětou, k níž chovali velké sympatie. A tak mezitímco ve Spojeném království slaví nového krále, v karibské zemi spřádají plány na úplné odtržení od Buckinghamského paláce.
Podívejte se, jak proběhne korunovace Karla III.:
ČTĚTE TAKÉ: ON-LINE: Přípravy korunovace Karla III. vrcholí. Během ceremonie budou vlát vlajky z Česka
Forteová popsala svůj časový plán jako „ambiciózní“. Parlamentu chce návrh nového zákona představit po korunovaci krále Karla III. Schválení by podle ní mohlo trvat až devět měsíců, poté by následovalo referendum. „Nastal čas. Musíme to udělat zejména s ohledem na nástup nového monarchy,“ uvedla pro Sky News. V případě, že by Jamajka změnila svůj status, nově by měla v čele státu prezidenta.
Omluva a reparace
Forteová jako jeden z důvodů pro takový krok uvedla „vnitřní problémy královské rodiny“, o nichž poslední dobou informují média. Dále odkazuje na kolonialistickou historii. „Republikánství je o tom, že se rozloučíme s formou vlády, která je spojena s bolestivou minulostí kolonialismu a transatlantického obchodu s otroky,“ dodala ministryně.
V rámci obchodu s otroky bylo na Jamajku násilně posláno asi 600 tisíc zajatých Afričanů, což z Británie dělá jednoho z největších obchodníků s lidmi v Atlantiku v 18. století. Tato historická událost je stále velkým problémem a potomci kdysi zotročených chtějí dnes uznání a omluvu za minulé krutosti.
Princ William během návštěvy do Karibiku v roce 2020 sice uznal, že „otroctví bylo ohavné“ a že „se to nikdy nemělo stát“, ale nevyslovil jasnou omluvu. „Pokud uznáte, že to bylo špatně, zajímalo by mě, proč se neomluvit? Je to proto, že možná budete muset vrátit bohatství, které monarchie odebrala lidem? Odebrala z míst, která byla kolonizována? Odebrala lidem, kteří byli zotročeni?“ ptala se Forteová.
Reparace jsou pro mnoho Jamajčanů klíčovým tématem. „Nic jiného než čistá omluva a konkrétní kroky k nápravě křivdy nepostačí. Reparace jsou to, co lidé na Jamajce chtějí,“ dodala. Podle Buckinghamského paláce bere král otázku otroctví „velmi vážně“. Pokud jde o republikánství, je to podle něj „čistě věcí rozhodnutí každé členské země“.
Kauza Windrush
A ještě tu je jedna událost, která Jamajčany vede k úvahám o samostatnosti. Jde o skandál Windrush týkající se imigrantů z Karibiku, kteří přišli do Spojeného království mezi lety 1948 a 1971, kdy byla Británie stále koloniální mocností. Tyto osoby jsou známy jako „generace Windrush“, pojmenovaná podle lodi Windrush, jež do Británie v roce 1948 přivezla první velkou skupinu imigrantů z Karibiku. V roce 2012 však byly v zemi zavedeny nové zákony o imigraci, které měly omezit přistěhovalectví do Spojeného království.
To vedlo k tomu, že mnoho osob z generace Windrush, které už se v Británii zabydlely a měly rodiny a práci, byly najednou považovány za nelegální imigranty. Mnoho z nich ztratilo svá pracovní povolení, přístup k lékařské péči a dalším službám. Někteří byli dokonce zadrženi a deportováni.
„Jamajčané žijící ve Spojeném království zažili nejhorší politiku, kterou lze považovat za rasistickou. Windrush byl pro naše lidi osobní. Mezi postiženými byli naše rodiny, naši přátelé a lidé,“ sdělila Forteová. Bez ohledu na to, jestli se Jamajka stane republikou, Velká Británie je odhodlaná napravit křivdy Windrush a usilovat o dobré vztahy.
Jamajka získala nezávislost na Velké Británii v roce 1962, ale stále uznávala britskou královnu jako svou hlavu státu. Pokud by se stala republikou, byla by to další země v Karibiku, která se odtrhla od britského království. Na konci loňského roku to byl Barbados, jenž se rozhodl přerušit své vazby s monarchií a stát se republikou s vlastní prezidentkou Sandrou Masonovou. Snaha o republikánství je podle jamajské profesorky Rosaley Hamiltonové „nedokončenou záležitostí dekolonizace a emancipace“.
