Japonský premiér Šinzó Abe se dostal pod palbu kritiky kvůli svým projevům k příležitosti výročí shození atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Jeho řeč byla totiž takřka identická, dle japonských médií až z 93 procent. Naštvání na předsedu vlády neskrývají především přeživší, Abe si jich prý neváží.
Abeho projevy vždy začaly zdravicí obyvatelům a přeživším daného města, ale následné pasáže byly stejné. „S úctou vyjadřuji upřímnou soustrast velkému množství obětí atomové bomby. Také vyjadřuji srdečné sympatie těm, kteří dodnes trpí následky útoku,“ zní identická pasáž, kterou japonský předseda vlády pronesl jak v Hirošimě, tak v Nagasaki.
Premiér svůj projev zcela totožně i zakončil. Jedinou výjimkou byla záměna Hirošimy za Nagasaki. „Na závěr zde v Nagasaki, kde se modlitby za věčný mír pronášejí neustále, slibuji, že se Japonsko bude maximálně snažit o dosažení světa osvobozeného od nukleárních zbraní a věčný mír,“ zakončil Abe projevy.
Japonská média informovala, že premiérovy proslovy se shodují až z 93 procent. Obě ceremoniální řeči japonský kabinet zveřejnil v japonštině i angličtině na svých webových stránkách.
Abeho kritizují především lidé nazývaní „hibakuša“, neboli přeživší shození bomb na zmiňovaná města. „Je to každý rok stejné. Jen zaměnil slovo ‚Hirošima‘ za ‚Nagasaki‘,“ řekl představitel jedné z rad hibakušy Koiči Kawano. Ten zároveň dle japonských médií dodal, že Abe svými identickými projevy znevažuje přeživší shození atomových bomb na obě města.
Podobně hovoří i další přeživší Haruko Moritaki. „Premiér Abe tvrdí, že zůstane v kontaktu s přeživšími atomových bomb, kteří stárnou, ale nepodnikl k tomu žádné kroky. Je jen samé řeči a žádná akce, což o něm vypovídá,“ sdělil Moritaki japonskému deníku Mainichi Shimbun.
Abeho naopak bránil šéf kanceláře vládnoucího kabinetu Jošihide Suga. Ten v pondělí na tiskové konferenci prohlásil, že podobnost projevů je v tomto případě „nevyhnutelná“.
Ke shození atomové bomby na Hirošimu došlo 6. srpna 1945. Na svědomí měla životy více než 140 tisíc civilistů, další tisíce lidí zemřely později na následky zranění či radiace. O tři dny později Američané shodili druhou atomovou bombu, tentokrát na Nagasaki. Tento útok za sebou zanechal zhruba 70 tisíc obětí. Shození atomových bomb následně vedlo ke kapitulaci Japonska a konci druhé světové války.
