Je libo onigiri nebo vyžehlenou košili? Konbini jako nečekaný gastrohrdina olympiády

Zatímco svět bedlivě sleduje výkony svých sportovců, novináři v Tokiu objevili nečekaného hrdinu olympijských her – japonské nonstop obchody se smíšeným zbožím zvané „konbini“. Ty se ale vymykají všemu, na co jsou lidé zvyklí v Evropě nebo USA. Konbini totiž nabízí vše, co člověk potřebuje k přežití: teplé pokrmy, základní oblečení, toalety zdarma, internet, horkou vodu na nudle, bankomaty i poštovní služby. Navíc se nachází na každém rohu.

Třebaže je Tokio považované za jedno z nejlepších a nejbohatších gastronomických měst na světě, reportéři a sportovci, kteří přiletěli do Japonska na olympijské hry, musí gurmánskou tour po metropoli oželet.

Češi v Japonsku: Vondroušová všechny místní zaskočila. Chtěli Ósakaovou ve finále

Třebaže Češi žijící v Japonsku vnímali olympiádu spíše kriticky, první medailové úspěchy krajanů jejich postoj trošku obměkčily. Markéta Vondroušová se podle nich u Japonců zapsala jako přemožitelka Naomi Ósakaové, její úspěch je šokoval. Obavy a nespokojenost, které plynou především z pandemické situace, ale nadále přetrvávají, popsali oslovení Češi redakci CNN Prima NEWS.

Kvůli přísným pandemickým opatřením nemohli po dobu dvou týdnů opustit okolí svého ubytování a olympijského dějiště, k vyhlášeným restauracím se proto neměli jak dostat. Na rozdíl od sportovců navíc novináři nemají přístup k jídelně se širokým výběrem pokrmů. O to větší záchranu vidí právě v konbini, což je zkratka pro „convenience store“.

Tyto japonské obchody se smíšeným zbožím fungují 24 hodin denně a mnohé z nich jsou připojeny k hotelům, kde se reportéři i sportovci ubytovávají. Nepřetržitá otevírací doba ovšem zdaleka není tou jedinou výhodou, proč se na sociálních sítích objevila vlna pochvalných příspěvků, píše CNN.

S nadsázkou se dá říct, že pro mnohé se konbini řetězce jako 7-Eleven, Lawson nebo Family Mart staly hlavním zdrojem potravy. Nabízí nepřeberné množství trvanlivého i čerstvého jídla, od sendvičů a smažených kuřecích řízků či špízů po krabičky se salátem nebo syté japonské obědové balíčky „bento“.

Vzácností není ani balení uvařené rýže, jednotlivě zabalené banány nebo balení jediného natvrdo vařeného vajíčka. Každý pokrm si navíc zákazníci mohou nechat ohřát v mikrovlnce, pro fanoušky instantních nudlí, kterých je v Japonsku požehnaně, je pak k dispozici horká voda zdarma.

Ve většině obchodů nechybí ani kávovar. V letním parnu mnohé novináře překvapila i sekce s teplými nápoji, které by ocenili spíše v zimě.

Nečekaná gastronomická senzace

Andrew Keh, sportovní reportér deníku The New York Times, věnoval gurmánskému fenoménu v konbini rovnou celý článek.

„Tisíce návštěvníků ze zámoří, kteří jsou odříznutí od tokijských restaurací, našli uspokojivé útočiště právě zde. Konbini jsou sama o sobě vlastním kulinářským světem, jsou plné bento krabiček, smažených pokrmů, suši, nudlí a dalších nejrůznějších komplikovaných jídel v plastových obalech,“ napsal ve své reportáži s tím, že „nonstop dostupné grilované kuřecí žaludky na špízu mu zachránily život“.

O požitcích z konbini píšou i samotní sportovci. V úterý sdílela třináctiletá skateboardistka Sky Brownová – která ve středu vybojovala pro Velkou Británii bronzovou medaili – fotku plněné rýžové koule onigiri.

Na následujících příspěvcích neskrývala fascinaci nad poměrně běžnou japonskou svačinou. Jen se musela poprat s tím, jak ji správně rozbalit.

Podobný boj s onigiri musela svést i novinářka kanadské televize CBC, Anastasia Bucsisová. Na Twitteru sdílela video, jak se pere s obalem rýžového koláčku. Prakticky přes noc se z příspěvku stala virální senzace a tisíce Japonců se jí snažilo poradit, jak správně otevřít poměrně sofistikované balení.

Nakonec přispěchal i řetězec 7-Eleven, který zveřejnil videonávod. „Dnes bychom rádi ukázali zákazníkům ze zámoří, jak otevřít balení s onigiri,“ uvedla společnost na Twitteru. Druhý pokus už byl pro reportérku Bucsisovou o poznání lepší.

Ani její kolega z redakce CBC Devin Heroux nezůstal pozadu a více než týden baví sociální sítě svými dobrodružstvími z konbini. Jeho příspěvky o tom, co měl zrovna k večeři, paradoxně zaujaly více než jeho poznatky ze sportovních klání.

„Co bych si bez tebe počal. Po 18 hodinách psaní o olympiádě je ve 2:10 ráno stále otevřeno. Regály jsou doplněné,“ neskrýval svou fascinaci nad konbini.

Večerky na steroidech

Neméně hlasitě si novináři chválí i zákaznický servis. Byť Japonci nevládnou příliš angličtině, vždy se snaží maximálně vyhovět. Oceňují i to, že pracovníci mnohdy sami od sebe nabídnou, že ohřejí jídlo v mikrovlnce, případně trpělivě rukama a nohama vysvětlují, co vlastně reportéři kupují za jídlo. Občas s Google Translatorem v mobilu vypisují alergeny, které jsou na baleních zmíněné jen v japonštině.

V celém Japonsku funguje více než 56 tisíc těchto provozoven. Pro zahraniční hosty jsou konbini zjevením nejen díky širokému výběru jídel, ale také skutečnosti, že se i na venkově nachází téměř na každém rohu. Obchody navíc nabízí prakticky všechno, co člověk potřebuje, a pro turisty se tak mnohdy stávají důležitým opěrným bodem na cestách.

V regálech najdou třeba předplacené mobilní tarify, baterky, deštníky či kabely a powerbanky pro telefony. Nechybí ani základní kosmetika, lékárničky nebo čisté oblečení včetně vyžehlených košil, kravat a ponožek, což spíše ocení místní po dlouhých nočních tazích.

Kromě moderních automatizovaných toalet a internetu zdarma se zákazníci v konbini dostanou i k nonstop bankomatu s anglickým menu. Ve speciálním terminálu si mohou zakoupit rovněž lístky na kulturní události nebo jízdenky na vlak, k dispozici jsou také tiskárny a skener.

Pro Japonce samotné slouží konbini jako náhrada za internetové bankovnictví a poštu. Po nákupu si tam mohou rovnou vyřídit třeba účty za energie a odpad nebo si vyzvednout a odeslat balíček.

Tagy: