Je libo rozpadlý mobil, jedovaté léky nebo otrávené pití? Stačí nechat auto na slunci
Působení teplot nad 50 stupňů je pro většinu telefonů zhoubné. Zdroj: Getty Images
V horkých letních dnech se uzavřená auta stávají pastmi nejen pro živé tvory, ale také pro důležité předměty denní potřeby. Upozornění na uchovávání v určitých teplotách na krabičkách výrobků nelze brát na lehkou váhu. V extrémních případech hrozí požáry, exploze nebo otravy.
Pro mnohé z nás je auto druhým domovem. Není tedy divu, že v něm ukládáme mnoho předmětů, které často používáme, ať už jde o jídlo, elektroniku nebo léky. Bohužel mnoho věcí nesnáší extrémní teploty v autě zaparkovaném na slunném místě.
Čtěte také
Každý by měl dávno vědět, že v horkém počasí by se děti, starší lidé nebo domácí mazlíčci neměli nechávat v zaparkovaném autě – i tak každoročně dochází k mnoha tragickým událostem způsobeným lidskou nerozvážností a roztržitostí. Nejen živí tvorové však nesnášejí vysoké teploty v autě. Na některé věci, které v autě neustále vozíme je příliš dlouhou dobou i několik desítek minut horka. Mimochodem, stojí za to si uvědomit, že při zhruba 25 až 30 stupních Celsia ve stínu se i ve světlém voze vybaveném atermickými okny může teplota v interiéru velmi rychle přiblížit 60 stupňům!
Léky se mohou stát smrtícími
Ne nadarmo většina léků obsahuje informace o jejich skladování, minimálním požadavkem je obvykle „suché a chladné místo“, existují ale i přípravky, které vyžadují například uchovávání v chladničce. Příliš vysoká teplota může velmi rychle změnit fyzikálně-chemické vlastnosti účinné látky léčiva, v extrémních případech promění léčivý přípravek v nebezpečný jed, v méně drastických případech v bezcenné, neúčinné placebo. Je důležité vědět, že data spotřeby uvedená na lécích se vztahují ke správným podmínkám skladování.
Porušení známého pravidla o skladování léků v chladu a temnu může mít nebezpečné následky. Zdroj: iStock
Ani léky prodávané bez receptu nelze v létě skladovat v zaparkovaném autě.
- Paracetamol: Většina paracetamolových přípravků by neměla být skladována při teplotě vyšší než 30 stupňů Celsia.
- Ibuprofen: Většina přípravků obsahujících ibuprofen by neměla být skladována při teplotě vyšší než 25 stupňů Celsia.
- Kinedryl a další podobné léky na kinetózu: Skladovací teplota je do 25 stupňů Celsia.
Pití v plastové láhvi nejenže odporně chutná, v horku se do něj navíc mohou uvolňovat škodliviny z plastu. Zdroj: Getty Images
Je libo doušek bisfenolu?
Voda uzavřená ve výrobě v uzavřené plastové lahvi je považována za bezpečný nápoj. Bohužel to není vždy pravda – vědci varují, že pod vlivem slunečního záření se z plastu může uvolňovat zdraví škodlivý bisfenol. Riziko pro zdraví se však výrazně zvyšuje, když z lahve vypijeme doušek nebo dva, necháme ji chvíli v rozpáleném autě a pak se znovu napijeme. Při konzumaci se totiž malé množství tekutiny dostane zpět do lahve spolu s částečkami slin včetně bakterií, které se mohou velmi rychle množit. Není to tak špatné, pokud jsou to „naše bakterie“, protože by se s nimi naše tělo mělo vypořádat, riziko se ovšem větší, pokud jste dali napít také někomu jinému. A máte-li opravdu smůlu, může lahev s vodou zafungovat jako čočka, která zaostří sluneční světlo a roztaví díru v čalounění.
Lahev s nápojem může „ožít“
Po otevření uzavřeného obalu a přístupu vzduchu k nápoji se může velmi rychle rozvinout nový život. Účinky jsou různé – vypití byť jen doušku fermentované tekutiny může způsobit žaludeční nevolnost nebo vážnou otravu (kvašení v nekontrolovaných podmínkách má často úplně jiné účinky než kvašení „dobrými kvasnicemi“). Další možný nežádoucí efekt: v uzavřeném obalu, jehož obsah kvasí nebo hnije, se rychle zvyšuje tlak plynů – obal se může roztrhnout, nebo po znovuotevření vytryskne jako šampaňské a znečistí interiér ohavnou břečkou.
Tlakové nádoby jsou v rozpáleném autě obzvlášť nebezpečným elementem. Zdroj: Getty Images
Pozor na spreje pod tlakem
Vozíte v autě pro každý případ deodorant ve spreji? Nebo přípravky na ošetřování auta, například sprej na palubní desku či rozmrazovač? Výrobci takových výrobků na obalech většinou varují před skladováním tlakových obalů při teplotách nad 50 stupňů Celsia. Dobrá zpráva: pokud se oteplí například o 15 nebo 20 stupňů, je nepravděpodobné, že by se obal roztrhl – nedojde k žádnému velkolepému efektu jako po vhození spreje do ohně. Problém je jiný: ventily v takových obalech se zvýšeným tlakem horko nezvládnou, takže v lepším případě z obalu časem unikne pohonná látka a v horším případě i zbytek obsahu. V kabině se může hromadit jedovatý, výbušný plyn a obsah může například zničit čalounění.
V případě nehody nebo poruchy je telefon v autě elementární nutností, je potřeba jej zachovat funkční. Zdroj: Getty Images
Horko ničí mobilní telefony
Obecně platí, že vše, co má vestavěné baterie (akumulátory) a displeje z tekutých krystalů, nezvládá dobře vysoké teploty. Většina článků má při zvýšené teplotě tendenci se rychleji samovolně vybíjet a u plně vybitých baterií může docházet k nepříznivým a nevratným změnám. Přehřáté displeje zase mohou ztmavnout, někdy jsou dokonce zcela nečitelné.
Z přehřátého mobilního telefonu se mohou odlepit záda nebo displej, zvláště pokud dojde k nabobtnání baterie kvůli přehřátí. Nejhorší je telefon připojený k powerbance nebo k zásuvce, která funguje i v zaparkovaném voze – nejenže se mobil zvenčí zahřívá, zahřívá se i nabíjená baterie. V lepším případě výrazně zkrátíme výdrž baterie, v horším případě budeme potřebovat nový telefon.
Močovinu v plastových nádobách raději nechte doma nebo ji do auta nalijte rovnou. Zdroj: Bart Běhal
AdBlue s sebou nevozte
Kapalina AdBlue alias močovina pro selektivní katalytickou redukci v naftových motorech nesnáší skladování při příliš nízkých a příliš vysokých teplotách – maximální přípustná teplota pro dlouhodobé skladování je 30 stupňů Celsia, což není mnoho. Kapalina v motoru samozřejmě dosahuje vyšší teploty, ale cirkuluje tam a je neustále využívána. AdBlue proto s sebou nevozte, kapalinu doplňujte na benzinových pumpách. A pozor. Pokud jsou balíky s AdBlue vyložené před benzinkou, kde jsou vystaveny slunečnímu záření, je lepší poohlédnout se po nákupu jinde.
Čtěte také
Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, od malička jej však bavila rychlá kola. Po působení na ministerstvu dopravy pracoval postupně jako šéfredaktor časopisů AUTO7 a Auto Motor a Sport Classic, přispíval i do řady dalších odborných periodik. Kromě motorismu jsou jeho zájmem také moderní dějiny a sport. V CNN Prima NEWS pracuje od roku 2021.
