Nové prognóze České národní banky odpovídá strmý nárůst tržních úrokových sazeb v závěru letošního a začátkem příštího roku. Bankovní rada je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v souladu s prognózou. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Bankovní rada ve čtvrtek překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Jde přitom o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace. „Pro páteční rozhodnutí hlasovalo pět členů rady ČNB. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny,“ uvedl Rusnok. Analytici očekávali zvýšení sazeb o 0,5 až 0,75 procentního bodu.
„Tím dnešním krokem jsme odpracovali výraznou část toho zmíněného strmého růstu sazeb. Domníváme se ale, že se sazbami se budeme muset dostat na neutrální úroveň kolem tří procent, lépe nad nimi,“ uvedl Rusnok. Podle něj tak určitě tento rok nebyl posledním zvýšením sazeb v nejbližší době. „S jakou razancí přijdou další zvýšení, je těžké odhadnout. Dovedu si představit, že ta zvýšení budou nižší. Nejde ale ani tak o to samotné zvýšení, ale celkovou úroveň sazeb,“ dodal.
Výše základní úrokové sazby by totiž podle Rusnoka měla vytvářet po započtení inflace, která by měla být standardně kolem dvou procent, reálnou úrokovou sazbu zhruba jedno procento. „Zatím máme stále reálné záporné úrokové sazby,“ uvedl.
Čtvrteční krok ČNB má podle guvernéra za cíl navrátit inflaci do blízkosti dvouprocentního cíle za zhruba 12 až 18 měsíců. Zároveň by měl podpořit ukotvenost inflačních očekávání firem a domácností. „Zvýšení sazeb omezí průsak inflačních očekávání ze zahraniční i české ekonomiky do cenového vývoje v delším období a zabezpečí návrat inflace do blízkosti dvouprocentního cíle na horizontu měnové politiky,“ uvedl Rusnok.
Utahování měnové politiky bylo podle ekonoma Deloitte Václava Frančeho namístě. „ČNB sice neovlivní ceny energií a dalších komodit, které momentálně strmě rostou, ale brání jejich přelití do inflačních očekávání. Jen pokud se udrží inflační očekávání stabilní, dojde k návratu inflace na normální úrovně po opadnutí excesivních cen komodit,“ uvedl. Podle něj bude ČNB v utahování měnové politiky pokračovat. „Ale již by proti inflaci nemusela ‚střílet bazukou tak jako dnes‘,“ dodal.
Dva členové rady, kteří ve čtvrtek hlasovali pro ponechání sazeb beze změny, podle Rusnoka se nadále domnívají, že inflace je vyvolána zejména nákladovými tlaky, a měnová politika tak nemá, jak tomu zabránit. „Kolegové mají také obavy z ohrožení ekonomického oživení a domnívají se, že není zatím důvod k tak razantnímu zvyšování sazeb,“ uvedl.
Naopak pětice členů rady, kteří hlasovali pro růst sazeb, se ztotožňuje s podklady, které připravili odborníci centrální banky. „Minimálně polovina inflačních tlaků je vyvolána domácími faktory,“ dodal Rusnok.
Celkově k roli ČNB Rusnok uvedl, že hlavní rolí centrální banky je udržení cenové stability. „I za cenu určitého ochlazení ekonomiky jsme připraveni ukotvit inflační očekávání. My tady nejsme od toho, abychom brali ohled na nějakou skupinu, například držitele úvěrů nebo exportéry nebo dovozce. My jsme tady od toho, abychom pečovali o cenovou stabilitu v této zemi. Bez ní ani geniálnější vládní politika nezajistí blahobyt, pokud tady nebude cenová stabilita,“ uvedl.
