Nejen dravce může Stutox II ohrozit na životě.
Poštolky, káně lesní, sovy, ale i lišky nebo lasičky jsou podle odborníků v ohrožení, pokud zemědělci začnou aplikovat jed proti hrabošům povrchově. Ministerstvo zemědělství totiž povolí povrchové aplikace rodenticidu v místech, kde populace hraboše překročí pětinásobek prahu škodlivosti.
Poštolky, káně lesní, sovy, ale i lišky nebo lasičky jsou podle odborníků v ohrožení, pokud zemědělci začnou aplikovat jed proti hrabošům povrchově. Ministerstvo zemědělství totiž povolí povrchové aplikace rodenticidu v místech, kde populace hraboše překročí pětinásobek prahu škodlivosti.
„V současné době odhadujeme, že škody se budou pohybovat okolo dvou miliard korun. Je otázka, zda se nám podaří tím přípravkem, o kterém se tady půl roku dohadujeme, snížit stavy hrabošů tak, abychom byli schopni založit novou úrodu,“ řekl v reakci na kroky Ministerstva zemědělství předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. „Konečně se začaly ledy hýbat, jsme za to rozhodnutí rádi, protože ta situace se neustále zhoršovala. Zatím se počasí ani rádoby chytré rady ekologů nepomáhaly.“
Zemědělský svaz hodlá požádat kraje, aby s likvidací hrabošů pomohly v oblastech příkopů, úhorů a dalších míst, kde zemědělci nemohou hraboše hubit. I přesto, že Ministerstvo zemědělství nadále upřednostňuje hlubokou orbu, která má proti hrabošům pomoci, mohou inspektoři nařídit povrchovou aplikaci Stutoxu II, který v loňském roce otrávil desítky zajíců a bažanty. Účinná látka fosfid zinku, který rodenticid obsahuje, byl také příčinnou úhynu dvou čápů bílých.
„Zatímco hraboši se zvládnou namnožit rychle, dravcům to bude trvat léta. Trávení je rychlé a jednoduché a je řešením, které jen konzervuje nedobrý způsob hospodaření,“ reagoval na rozhodnutí ministerstva ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Poslankyně a předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) chce kvůli povrchové aplikaci jedu podat podnět na Českou inspekci životního prostředí.
Podle ornitologů je jednou z příčin „hraboší kalamity“ způsob hospodaření s krajinou a intenzivní zemědělství. Dokládá to i ekologický zemědělec Martin Hutař, který hospodaří na 368 hektarech orné půdy v okrese Břeclav a během loňska zásadní škody na úrodě nezaznamenal. „Máme zaseté meziplodiny a před setím jsme diskovali, což vývoj hraboše částečně zpomalilo. K ochraně také přispívá to, že pravidelně ořeme na všech plochách, na podzim instalujeme do sadů bidýlka pro dravce, aby autoregulace probíhala i přes zimu, pěstujeme dostatek víceletých pícnin, děláme podsevy, meziplodiny, ozimé směsky – prostě se snažíme mít pokrytou půdu celý rok, takže je dost i pro hraboše a ztráty na hlavních plodinách nejsou významné. Uvědomujeme si, že hraboš je součást agroekosystému – nory slouží k intenzivnímu jímáni vody, prokypřuje půdu, zapravuje organickou hmotu do půdy, a tak má v něm svou roli,“ říká Hutař.
