Přesně před sto lety začal vycházet jeden z nejstarších sportovních časopisů vůbec. 14. července 1920 vyšlo v Německu první číslo fotbalového magazínu Kicker. Stal se tak třetím nejstarším sportovním periodikem na světě po italském deníku La Gazzetta dello Sport z roku 1896, na který navázal o deset let později španělský list Mundo Deportivo.
Tehdejší podoba je na dnešní grafické zákonitosti zcela nemyslitelná.
První číslo Kickeru přineslo na dvaceti stranách dvě fotografie na titulní stránce, další dvě na druhé straně a tři na poslední. Na šestnácti stranách byl text, text a zase text. Na dnešní grafické zákonitosti zcela nemyslitelné. Souvislý text ve dvou sloupcích „rozbila“ graficky jen sestava dvou fotbalových mužstev. Na předposlední stránce se objevilo sedm inzerátů, od tiskárny, přes obchody se sportovním zbožím, až po kavárnu a fotoateliér.
Pionýr fotbalu založil také časopis
První vydavatel a šéfredaktor Kickeru, Walther Bensemann, byl jedním z tzv. pionýrů fotbalu v Německu, v roce 1889 založil několik klubů na jihu tehdejší německé císařské říše. O devět let později zorganizoval první mezistátní utkání německé reprezentace. A v roce 1900 položil základy Německého fotbalového svazu. Během pěti let přesunul sídlo redakce časopisu z Kostnice u Bodamského jezera přes Stuttgart a Ludwigshafen až do Norimberku, kde se od roku 1925 nachází centrála Kickeru.
Djokovič je v Srbsku nedotknutelný hrdina, i když má právě koronavirus, říká novinář
Srbský tenista Novak Djokovič oznámil, že je pozitivní na koronavirus. Neznalí situace posledních dnů přijali tento fakt s překvapením, ti, kteří věděli, že se v srbském Bělehradě odehrál první ze čtyř turnajů Djokovičovy série turnajů Adria Tour, nikoliv.
Název překonal celé století
Kicker prošel po druhé světové válce několika proměnami, spojeními s jinými médii, ale vždy zůstal v názvu dominantním. Po znovusjednocení Německa na začátku 90. let minulého století se v názvu objevil výraz „fuwo“, tedy Fussballwoche, jakožto doplněk fotbalového časopisu z bývalé Německé demokratické republiky. Vydržel tam pouhých sedm čísel.
V současnosti vychází Kicker vždy v pondělí a ve čtvrtek v rozsahu 106 a 66 stran. Tedy po víkendu s aktuálními výsledky a rozbory nejen německých fotbalových soutěží a před dalším fotbalovým víkendem s pravděpodobnými sestavami a novinkami. Hodně prostoru dostávají také vyhlášené ligové soutěže v Anglii, Španělsku či Itálii, kde všude má Kicker stále korespondenty. Externí dopisovatele a reportéry má nyní už prestižní fotbalový časopis zařazený do skupiny „European Sports Media“ takřka po celém světě včetně Česka.
Kicker přišel během let s několika novinkami. Už v roce 1937 vydal první almanach, tedy ročenku. Zavedl tzv. speciály k jednotlivým událostem, jako je start bundesligy. Před padesáti roky přišel s první speciální přílohou k mistrovství světa 1970 v Mexiku. Specialitou se stala v roce 1981 na tuhém kartonovém papíře tabulka, do které se zasouvají loga jednotlivých klubů.
Přestože název vychází z anglického kick – kopat, není německý Kicker jen čistě fotbalovým magazínem. V sezoně se věnuje také v Německu populární automobilové Formuli 1, házené nebo tenisu. Pozornost si zaslouží výjimečné výkony především německých sportovců, jakým bylo stříbro ledních hokejistů na posledních olympijských hrách 2018 v Koreji.
Nová digitální doba znamenala rozšíření redakce Kickeru o tzv. nová média, včetně sociálních. Před čtyřmi roky vznikla kickertv.de, na kterou loni navázaly první podcasty.
Kicker je můj život, Kicker je náš život
Osobní vzpomínka dlouholetého redaktora, který prožívá v redakci německého magazínu 35. sezonu
Kicker je náš život. To nestojí jen ve vstupní hale nakladatelství v Norimberku. Týká se i mého života. Brzy mi bude 65 let a vyrostl jsem na nově založené bundeslize, která vznikla, když mi bylo osm, takže jsem s ní od začátku. Tehdy byl jediný televizor v malé vesničce v Dolním Sasku, kde jsem s rodiči bydlel. Scházeli jsme se u něj vždy v sobotu večer, abychom mohli sledovat souhrn s čerstvými záběry ze zápasů. To pro nás býval vrchol týdne.
O něco později přišel Kicker jako vhodné doplňující čtení. Nikdy jsem nelenil a ujel 15 kilometrů na kole, abych si obstaral nové číslo fotbalového magazínu. Bez ohledu na počasí, při větru i dešti. Díky tomu jsem pochytil tu vášeň ke sportu. A po vysílání jsme šli na zahradu napodobovat naše vzory jako Uwe Seeler nebo Wolfgang Overath. Díky nim jsem v deseti letech začal svou vlastní kariéru fotbalisty a dotáhl to až do druhé bundesligy. Ale také až do Kickeru. I tam jsem viděl své jméno vytištěné v sestavě mého klubu Arminia Hannover.
Čtění fotbalového časopisu pro mě bylo vždy důležitější než učebnic ve škole nebo později skript na univerzitě v Hannoveru. Kicker mě provázel po celý život. Téměř na všech štacích a místech. Jedinou výjimkou bylo, když jsem po studiu hrál dva roky ve francouzských Pyrenejích. Tam prostě Kicker nebyl, a proto jsem musel „přestoupit“ na francouzský sportovní deník L’Equipe.
Hartwig Hasselbruch působí v redakci magazínu Kicker od roku 1986 a patří k nejváženějším pamětníkům.
Hartwig Hasselbruch působí v redakci magazínu Kicker od roku 1986 a patří k nejváženějším pamětníkům.
Když jsem v roce 1984 skončil fotbalovou kariéru, věděl jsem, že chci být novinářem a ne obtěžovat žáky ve škole poté, co jsem vystudoval pedagogickou fakultu. Právě jsem absolvoval patnáctiměsíční stáž v deníku nedaleko Hannoveru, když najednou v redakci zazvonil telefon. Byl jsem překvapený, protože volal šéfredaktor Kickeru Karl-Heinz Heimann. Prý jestli bych si dovedl představit se přestěhovat do Norimberku. Byla to úplně zbytečná otázka. Samozřejmě jsem si to dovedl představit, takže jsem se sbalil a v říjnu 1986 jsem dorazil do Norimberku. A od té doby pracuji v redakci Kickeru.
Dodnes jsem v redakci jediný, kdo má smlouvu ještě s předchozím vydavatelem „Springer“. Psal jsem o první i druhé německé bundeslize, také o amatérském fotbale, jezdil jsem do zahraničí.
Mnoho let jsem považoval svou práci za koníček, vášeň pro fotbal mě nikdy neopustila. Ať už to bylo mistrovství Evropy nebo světa, či fotbalové šampionáty v Africe nebo ligové soutěže v různých zemích. Vždy mi šlo o sport a k němu o setkávání s lidmi, které mě vždy bavilo. Ze 100 let Kickeru jsem s ním prožil 34 roků.
Ten magazín ani za ty roky neztratil nic ze své fascinace. Vášeň, zvědavost, to všechno pokračuje a trvá navzdory komercializaci ve fotbale. Ale díky fotbalu mám kontakty a přátele na všech kontinentech. Jak mezi kolegy novináři, tak i mezi fotbalisty. Proto Kicker je můj život.
Hartwig Hasselbruch
Redaktor zahraničního oddělení magazínu Kicker
